Ukrajinci se považují za národ odlišný od Rusů a Putin to nemůže změnit, říká historik Rychlík

Nahrávám video
Interview ČT24: Historik Jan Rychlík
Zdroj: ČT24

Ruský prezident Vladimir Putin chce obnovit Sovětský svaz a rozdělení vlivu v Evropě jako po druhé světové válce. Jeho problémem je imperialistické myšlení, Rusové se totiž nikdy nevyrovnali se ztrátou území. Ukrajinci se ale za Rusy nepovažují, a to Putin nezmění. V pořadu Interview ČT24 to řekl historik a expert na dějiny slovanských národů Jan Rychlík.

Rychlík ruský vpád na Ukrajinu nečekal, třebaže si uměl představit anexi separatistických území. Ale je už zjevné, proč se to stalo. „Putin se netají tím, že chce obnovit Sovětský svaz, nebo spíše vytvořit Ruskou říši 2.0, byť na jiných základech,“ říká historik. To znamená vytvořit prstenec satelitních států, které by byly formálně samostatné, ale vojensky a politicky závislé na Moskvě.

Druhým krokem by zřejmě mělo být obnovení ruského vlivu ve střední Evropě tak, jak byl nastaven po druhé světové válce, dodává historik. Mnoho lidí sice říká, že výsledek druhé světové války se nedá překreslovat, ale to je podle Rychlíka omyl. „Výsledky druhé světové války už dávno neplatí a nic z nich nevyplývá,“ podotýká.

Pokud by došlo k porážce Ukrajiny a nastolení loutkového režimu, tak tam budou „dočasně“ umístěna ruská vojska, ta se dostanou na hranice Slovenska, Polska, Maďarska a Moldavska a pak bude Putin zřejmě žádat, aby se vojska NATO stáhla na linii z roku 1997, protože on přece území musí zajistit, nastiňuje historik. Doufá ale, že k pádu Ukrajiny nedojde, a záleží podle něj na tom, kolik svět Putinovi dovolí. 

SSSR = Rusko?

Rychlík se obává, že velká část Rusů vnímá, že Sovětský svaz rovná se Rusko. Rozpad SSSR vnímají jako ztrátu svého historického území, stejně jako Maďaři doteď nevydýchali Trianon, podotkl. Vnímat to tak sice podle historika mohou, ale problém je, když z toho někdo chce odvíjet praktickou politiku.

„Nemá to historické opodstatnění. Musíme si uvědomit, jak vznikal ruský stát. Moskevské knížectví se začalo od Ivana III. postupně rozšiřovat na všechny strany, poté co setřáslo nadvládu Mongolů, v šestnáctém století dosáhlo Tichého oceánu, postupně se tlačilo k Baltskému moři a za Kateřiny Veliké dosáhlo k Černému moři – ale nic z toho nejsou historická ruská území,“ řekl.

Rychlík je přesvědčen, že u většiny moderních národů historické území definovat nejde.

„My Češi máme tu výhodu či nevýhodu, podle úhlu pohledu, že se náš stát nachází už tisíc let na stejném místě. Polský stát se ale posouvá od Dněpru přes Vislu až k Odře a zase zpátky. Takže je těžké říct, co jsou historická území. Pro Poláky bylo těžké přijmout ztrátu Lvova, což je jedno z center polské kultury. Také to dokázali, tak proč by to nemohli dokázat Rusové? Každý stát je jednou větší a jednou menší. Myslím, že u velkých národů je problémem imperiální mentalita,“ uvedl.

Emocionální vztah k Sovětskému svazu Rusům podle Rychlíka nikdo nebere, ale není důvod, proč by se měli cítit ukřivděni. Jejich bezpečnost a životní prostor jsou dostatečně zajištěny i bez Pobaltí či Ukrajiny, míní.

Jazyk národ neurčuje

Putin mluvil také o tom, že Ukrajinci a Rusové jsou jeden národ. „To je asi tak, jako když Češi tvrdili, že Češi a Slováci jsou jeden národ. Národem je skupina lidí, která se za něj považuje, je úplně jedno, jakým jazykem hovoří. Naše utkvělá představa je, že jazyk určuje národ. To jsme převzali od Němců. Není tomu tak. Je spousta národů, které hovoří více jazyky, třeba Irové, nebo jsou národy, které mají společný jazyk a přesto to jsou odlišné národy, třeba Srbové, Chorvati, Bosňáci, Černohorci,“ uvedl.

„Takže když už od devatenáctého století se většina Ukrajinců považuje za národ odlišný od Rusů, tak tímto národem jsou. Putin nebo kdokoli jiný na tom nemůže nic změnit, protože mají odlišnou identitu.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 23 mminutami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 3 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 4 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 8 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 10 hhodinami
Načítání...