Biden ujistil Zelenského o americké podpoře, další pomoc ale naráží u republikánů v Kongresu

Nahrávám video
Brífink po jednání prezidentů Ukrajiny a USA
Zdroj: ČT24

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se setkal v Bílém domě se svým americkým protějškem Joem Bidenem. Na následném brífinku ujistil Biden Kyjev o další podpoře od USA, konkrétní pomoc však neoznámil. Svou návštěvou v USA se Zelenskyj snažil zachránit Bidenův návrh na novou pomoc Ukrajině, který minulý týden zablokovali republikáni. Šéf republikánů v Senátu Mitch McConnell večer uvedl, že „je prakticky nemožné, aby americký Kongres do Vánoc schválil legislativní balík zahrnující dodatečné finance na podporu Ukrajiny“.

Biden na tiskové konferenci prohlásil, že Vladimir Putin doufá, že Spojené státy přestanou Ukrajinu podporovat. „Musíme mu dokázat, že se mýlí. Pokud Putina nezastavíme, nevzdá se.“ Na jednání v Oválné pracovně podle AP Zelenskému slíbil, že se Ukrajina může na americkou pomoc spolehnout.

Zelenskyj uvedl, že jeho země pokračuje ve snaze dosáhnout soběstačnosti a stát se méně závislou na západní pomoci. „Díky ukrajinskému úspěchu, úspěchu v obraně, jsou od ruské agrese uchráněny další evropské státy,“ konstatoval.

Volodymyr Zelenskyj a Joe Biden v Oválné pracovně Bílého domu
Zdroj: Reuters/Leah Millis

Zelenskyj na úvod své návštěvy promluvil v americkém Senátu. Jednání s americkými senátory probíhalo za zavřenými dveřmi, podotkla agentura Reuters. Na jednání přišel Zelenskyj v doprovodu předsedy senátní republikánské menšiny Mitche McConnella a šéfa senátní demokratické většiny Chucka Schumera.

„Bylo to velmi silné setkání. Prezident Zelenskyj vyjádřil zcela jasně, že potřebuje pomoc. Ale když tu pomoc dostane, může tuhle válku vyhrát,“ prohlásil po ranním jednání lídr Demokratické strany v Senátu Schumer. Ukrajinský prezident podle něj senátorům oznámil, že Kyjev dodatečnou podporu potřebuje rychle, jinak hrozí narušení vojenských operací, ale také oslabení širší koalice spojenců Ukrajiny.

Atmosféru debaty ocenil v prohlášení na sociální síti X i Zelenskyj, jednání označil za přátelské a upřímné. „Informoval jsem členy amerického Senátu o současné vojenské a ekonomické situaci Ukrajiny, o významu zachování klíčové americké podpory a odpovídal jsem na jejich otázky,“ napsal.

Následovalo jednání v Kongresu. K němu Zelenskyj uvedl, že od něj obdržel pozitivní signály ohledně pomoci pro Ukrajinu, na konkrétní výsledky ale prý musí počkat.

USA podporu letos nejspíš neschválí, předestřel šéf senátních republikánů

McConnell nedlouho po společném jednání konstatoval, že „je prakticky nemožné, aby americký Kongres do Vánoc schválil legislativní balík zahrnující dodatečné finance na podporu Ukrajiny“. „To neznamená, že to není důležité,“ podotkl však senátor, který mezi republikány patří k nevýraznějším zastáncům podpory Kyjeva. Republikáni naopak dlouhodobě prosazují tvrdou imigrační politiku.

McConnell také uvedl, že vyjednávání o této otázce si žádá „plné zapojení“ prezidenta Bidena. Ten minulý týden připustil, že je ochotný přistoupit na „značný kompromis“ ohledně americké imigrační politiky, konkrétní návrhy však neprezentoval. Americký imigrační systém podobně jako republikáni označil za „rozbitý“.

Šéf Bílého domu při setkání se Zelenským prohlásil, že Kongres musí schválit jeho návrh krizového balíku, „aby nedal (šéfovi Kremlu Vladimiru) Putinovi nejkrásnější vánoční dárek, jaký může“. „Nesmíme jej nechat uspět,“ upozornil Biden. Ruský vůdce podle něj plánuje v zimě bombardovat ukrajinskou energetickou infrastrukturu.

Zelenskyj ovšem před novináři neodpověděl na dotaz, zda Ukrajina může Rusko porazit i bez americké pomoci. Washington dosud napadené zemi poskytl vojenské vybavení v hodnotě kolem 44 miliard dolarů, což je podle NYT více než Německo, Británie, Norsko a Dánsko – tedy následující čtyři státy v žebříčku nejvýznamnějších dodavatelů – dohromady.

Nahrávám video
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj žádal o novou pomoc v americkém Kongresu
Zdroj: ČT24

Situace Ukrajiny není dobrá, informuje zpravodaj

„Situace Ukrajiny není dobrá, protože 97 procent současné americké pomoci je vyčerpáno. Právě proto Bílý dům varuje, že prezident Biden bez schválené další pomoci nemá prakticky jak v příštích měsících Ukrajině pomoct, to by hrálo do karet Vladimiru Putinovi a Rusku,“ uvedl k návštěvě Zelenského ve Spojených státech tamní zpravodaj ČT Bohumil Vostal.

Setkání prezidenta Zelenského se špičkami Kongresu se odehrává v situaci, kdy u americké veřejnosti klesá podpora další vojenské pomoci Ukrajině, dodává Vostal. Podpora klesá obzvlášť u republikánských voličů. „Bylo to vidět i na setkání Zelenského s republikánským šéfem Sněmovny reprezentantů (Mikem Johnsonem), který se se Zelenským ani nevyfotil, i když verbálně vyjádřil podporu Ukrajině,“ vyjmenoval.

Nahrávám video
Zpravodaj Vostal k jednání Zelenského se zástupci Kongresu
Zdroj: ČT24

Na pomoc Kyjevu vyčleňuje balík navržený v Senátu přibližně 61 miliard dolarů (1,38 bilionu korun). Pro Ruskem napadenou zemi jde o životně důležitou pomoc.

„Bez toho má Ukrajina problém vůbec plánovat, jak se dál hodlá bránit Rusku, bez toho nemůže počítat s novými zbraněmi a municí. Bez toho hrozí, že se zvrátí současný průběh války,“ upozornil dříve zpravodaj.

Čas na to, aby pomoc prošla, je přitom už jen do pátku, kdy končí letošní zasedání Kongresu. „Ukrajina tyto peníze potřebuje mít schválené už teď, jakékoliv zpoždění znamená docela významné problémy,“ dodal Vostal.

Hlavní demokratický vyjednavač v Senátu Chris Murphy médiím řekl, že podle něj je možné do Vánoc předložit návrh balíku kolegům ve sněmovně. Ta však zatím plánuje přerušit zasedání na konci tohoto týdne a republikánský senátor James Lankford v pondělí vyjádřil názor, že jednání o imigrační reformě tento týden hotová nebudou.

Před jednáním s Bidenem se Zelenskyj setkal s lídrem demokratů ve sněmovně Hakeemem Jeffriesem a s republikánským předsedou sněmovny Mikem Johnsonem. „Stojíme po jeho boku,“ potvrdil prý ukrajinskému prezidentovi, zopakoval zároveň své požadavky ohledně schválení další podpory pro napadenou zemi.

Vedle slov o „katastrofě“ na americko-mexické hranici podle listu The New York Times kritizoval Bílý dům za to, že podle něj nedokáže vysvětlit, jakým způsobem by Kyjev mohl válku s Ruskem vyhrát. „Jejich odpovědi jsou nedostatečné,“ míní Johnson.

Pondělíček: Pozice republikánů je jednotná

Součástí navrženého balíku je i pomoc Izraeli, který nyní v Pásmu Gazy bojuje proti teroristům z Hamásu a který by z něj dostal na 14 miliard dolarů (315 miliard korun). Dvě miliardy dolarů by měly jít na bezpečnost Tchaj-wanu a oblasti Indického oceánu a západní a střední části Tichého oceánu. Něco přes devět miliard dolarů pak na humanitární pomoc a nejméně deset miliard na posílení zabezpečení americko-mexické hranice.

Biden naléhal na zákonodárce, aby tyto prostředky schválili. Bílý dům uvedl, že „republikáni v Kongresu dali ruskému vůdci Vladimiru Putinovi ten nejlepší dárek, jaký si mohl přát“.

Republikáni výměnou za podporu balíku chtějí zpřísnit kritéria pro žadatele o azyl. Jejich požadavky ale výrazně komplikují schválení, neboť v otázce imigrační politiky s demokraty roky nenacházejí společnou řeč.

„Na tom, jak systém reformovat, se ty dvě hlavní strany nejsou schopné shodnout přes třicet pětatřicet let. Očekávat, že k tomu teď dojde, znamená, že jedna strana – v tomto případě by to museli být nejspíš demokraté – by musela téměř úplně kapitulovat, museli by republikánům odsouhlasit všechno,“ vysvětlil odborník na Severní Ameriku Jiří Pondělíček z Fakulty sociální věd UK.

Právě proto, že důvody zablokování pomoci jsou vnitropolitického rázu, Pondělíček nepředpokládá, že by Zelenského řeč pomohla. „Obávám se, že s tím moc nepohne, protože pozice republikánů vypadá poměrně jednotná a zablokovaná.“

Nahrávám video
Amerikanista Jiří Pondělíček hovořil o návštěvě ukrajinského prezidenta v USA
Zdroj: ČT24

Ukrajina už střílí poslední granáty, varuje Votápek

„Bylo by skvělé, kdyby jednání vedlo k prolomení jakéhosi patu, který je teď v Kongresu,“ uvedl k návštěvě Zelenského v USA diplomat a analytik mezinárodních vztahů Vladimír Votápek (Piráti). Připomněl, že pokud Ukrajina nedostane pomoc rychle, může se situace na frontě dramaticky zhoršit. „Ukrajina už střílí poslední granáty,“ pokračoval.

Europoslankyně a místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová (nestr.) se domnívá, že „to, co se odehraje v následujících dnech, nám ukáže, jestli je tu politická podpora na obou stranách Atlantiku“. Odkázala se v tomto ohledu na poslední evropské průzkumy veřejného mínění, které ukazují, že mezi občany je většinová podpora k tomu Ukrajině pomáhat.

Na důležitost soudržnosti Západu upozornil i bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL). „Nesmí se ztratit podpora Spojených států, jakmile by se ztratila jejich podpora pro Ukrajinu, tak začne slábnout úplně všechno,“ podotknul. Návštěva Zelenského v USA je z jeho pohledu klíčová – „Jakmile začne slábnout ten nejsilnější, začnou slábnout i ti ostatní“.

Nahrávám video
Europoslankyně Charanzová, bývalý ministr zahraničí Svoboda a diplomat Votápek o situaci na Ukrajině
Zdroj: ČT24

Důležitý týden pro Ukrajinu

Jedná se již o třetí návštěvu Zelenského v USA od zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. K senátorům promluvil v 09:00 místního času (15:00 SEČ). Setkal se i s republikánskými špičkami v Kongresu, které se snažil přesvědčit k podpoře balíku.

Večer SEČ ho v Bílém domě přijal prezident Biden. Jeho úřad uvedl, že Zelenského návštěva má „zdůraznit neotřesitelný závazek Spojených států podporovat ukrajinský lid při jeho obraně proti brutální ruské invazi“.

Zelenskyj se ve Washingtonu už setkal s šéfkou Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalinou Georgievovou a poděkoval jí za podporu. Georgievová Kyjev pochválila za dosažené ekonomické pokroky navzdory pokračující válce. Výkonná rada MMF v pondělí schválila vyplacení 900 milionů dolarů (20,4 miliardy korun) Ukrajině ze záchranného úvěrového programu.

Tento týden je pro Ukrajinu klíčový, protože Evropská unie také rozhoduje o tom, zda zahájí formální rozhovory o jejím vstupu do bloku. Maďarský premiér Viktor Orbán dal najevo, že je proti tomuto kroku a má pravomoc takové rozhodnutí zablokovat. Orbán a Zelenskyj spolu podle BBC zřejmě vedli intenzivní rozhovor, když se v neděli setkali při inauguraci nového argentinského prezidenta Javiera Mileie. Podrobnosti jejich rozhovoru nebyly zveřejněny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 12 mminutami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 4 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 5 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 9 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...