Biden ujistil Zelenského o americké podpoře, další pomoc ale naráží u republikánů v Kongresu

Nahrávám video

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se setkal v Bílém domě se svým americkým protějškem Joem Bidenem. Na následném brífinku ujistil Biden Kyjev o další podpoře od USA, konkrétní pomoc však neoznámil. Svou návštěvou v USA se Zelenskyj snažil zachránit Bidenův návrh na novou pomoc Ukrajině, který minulý týden zablokovali republikáni. Šéf republikánů v Senátu Mitch McConnell večer uvedl, že „je prakticky nemožné, aby americký Kongres do Vánoc schválil legislativní balík zahrnující dodatečné finance na podporu Ukrajiny“.

Biden na tiskové konferenci prohlásil, že Vladimir Putin doufá, že Spojené státy přestanou Ukrajinu podporovat. „Musíme mu dokázat, že se mýlí. Pokud Putina nezastavíme, nevzdá se.“ Na jednání v Oválné pracovně podle AP Zelenskému slíbil, že se Ukrajina může na americkou pomoc spolehnout.

Zelenskyj uvedl, že jeho země pokračuje ve snaze dosáhnout soběstačnosti a stát se méně závislou na západní pomoci. „Díky ukrajinskému úspěchu, úspěchu v obraně, jsou od ruské agrese uchráněny další evropské státy,“ konstatoval.

Volodymyr Zelenskyj a Joe Biden v Oválné pracovně Bílého domu
Zdroj: Reuters/Leah Millis

Zelenskyj na úvod své návštěvy promluvil v americkém Senátu. Jednání s americkými senátory probíhalo za zavřenými dveřmi, podotkla agentura Reuters. Na jednání přišel Zelenskyj v doprovodu předsedy senátní republikánské menšiny Mitche McConnella a šéfa senátní demokratické většiny Chucka Schumera.

„Bylo to velmi silné setkání. Prezident Zelenskyj vyjádřil zcela jasně, že potřebuje pomoc. Ale když tu pomoc dostane, může tuhle válku vyhrát,“ prohlásil po ranním jednání lídr Demokratické strany v Senátu Schumer. Ukrajinský prezident podle něj senátorům oznámil, že Kyjev dodatečnou podporu potřebuje rychle, jinak hrozí narušení vojenských operací, ale také oslabení širší koalice spojenců Ukrajiny.

Atmosféru debaty ocenil v prohlášení na sociální síti X i Zelenskyj, jednání označil za přátelské a upřímné. „Informoval jsem členy amerického Senátu o současné vojenské a ekonomické situaci Ukrajiny, o významu zachování klíčové americké podpory a odpovídal jsem na jejich otázky,“ napsal.

Následovalo jednání v Kongresu. K němu Zelenskyj uvedl, že od něj obdržel pozitivní signály ohledně pomoci pro Ukrajinu, na konkrétní výsledky ale prý musí počkat.

USA podporu letos nejspíš neschválí, předestřel šéf senátních republikánů

McConnell nedlouho po společném jednání konstatoval, že „je prakticky nemožné, aby americký Kongres do Vánoc schválil legislativní balík zahrnující dodatečné finance na podporu Ukrajiny“. „To neznamená, že to není důležité,“ podotkl však senátor, který mezi republikány patří k nevýraznějším zastáncům podpory Kyjeva. Republikáni naopak dlouhodobě prosazují tvrdou imigrační politiku.

McConnell také uvedl, že vyjednávání o této otázce si žádá „plné zapojení“ prezidenta Bidena. Ten minulý týden připustil, že je ochotný přistoupit na „značný kompromis“ ohledně americké imigrační politiky, konkrétní návrhy však neprezentoval. Americký imigrační systém podobně jako republikáni označil za „rozbitý“.

Šéf Bílého domu při setkání se Zelenským prohlásil, že Kongres musí schválit jeho návrh krizového balíku, „aby nedal (šéfovi Kremlu Vladimiru) Putinovi nejkrásnější vánoční dárek, jaký může“. „Nesmíme jej nechat uspět,“ upozornil Biden. Ruský vůdce podle něj plánuje v zimě bombardovat ukrajinskou energetickou infrastrukturu.

Zelenskyj ovšem před novináři neodpověděl na dotaz, zda Ukrajina může Rusko porazit i bez americké pomoci. Washington dosud napadené zemi poskytl vojenské vybavení v hodnotě kolem 44 miliard dolarů, což je podle NYT více než Německo, Británie, Norsko a Dánsko – tedy následující čtyři státy v žebříčku nejvýznamnějších dodavatelů – dohromady.

Nahrávám video

Situace Ukrajiny není dobrá, informuje zpravodaj

„Situace Ukrajiny není dobrá, protože 97 procent současné americké pomoci je vyčerpáno. Právě proto Bílý dům varuje, že prezident Biden bez schválené další pomoci nemá prakticky jak v příštích měsících Ukrajině pomoct, to by hrálo do karet Vladimiru Putinovi a Rusku,“ uvedl k návštěvě Zelenského ve Spojených státech tamní zpravodaj ČT Bohumil Vostal.

Setkání prezidenta Zelenského se špičkami Kongresu se odehrává v situaci, kdy u americké veřejnosti klesá podpora další vojenské pomoci Ukrajině, dodává Vostal. Podpora klesá obzvlášť u republikánských voličů. „Bylo to vidět i na setkání Zelenského s republikánským šéfem Sněmovny reprezentantů (Mikem Johnsonem), který se se Zelenským ani nevyfotil, i když verbálně vyjádřil podporu Ukrajině,“ vyjmenoval.

Nahrávám video

Na pomoc Kyjevu vyčleňuje balík navržený v Senátu přibližně 61 miliard dolarů (1,38 bilionu korun). Pro Ruskem napadenou zemi jde o životně důležitou pomoc.

„Bez toho má Ukrajina problém vůbec plánovat, jak se dál hodlá bránit Rusku, bez toho nemůže počítat s novými zbraněmi a municí. Bez toho hrozí, že se zvrátí současný průběh války,“ upozornil dříve zpravodaj.

Čas na to, aby pomoc prošla, je přitom už jen do pátku, kdy končí letošní zasedání Kongresu. „Ukrajina tyto peníze potřebuje mít schválené už teď, jakékoliv zpoždění znamená docela významné problémy,“ dodal Vostal.

Hlavní demokratický vyjednavač v Senátu Chris Murphy médiím řekl, že podle něj je možné do Vánoc předložit návrh balíku kolegům ve sněmovně. Ta však zatím plánuje přerušit zasedání na konci tohoto týdne a republikánský senátor James Lankford v pondělí vyjádřil názor, že jednání o imigrační reformě tento týden hotová nebudou.

Před jednáním s Bidenem se Zelenskyj setkal s lídrem demokratů ve sněmovně Hakeemem Jeffriesem a s republikánským předsedou sněmovny Mikem Johnsonem. „Stojíme po jeho boku,“ potvrdil prý ukrajinskému prezidentovi, zopakoval zároveň své požadavky ohledně schválení další podpory pro napadenou zemi.

Vedle slov o „katastrofě“ na americko-mexické hranici podle listu The New York Times kritizoval Bílý dům za to, že podle něj nedokáže vysvětlit, jakým způsobem by Kyjev mohl válku s Ruskem vyhrát. „Jejich odpovědi jsou nedostatečné,“ míní Johnson.

Pondělíček: Pozice republikánů je jednotná

Součástí navrženého balíku je i pomoc Izraeli, který nyní v Pásmu Gazy bojuje proti teroristům z Hamásu a který by z něj dostal na 14 miliard dolarů (315 miliard korun). Dvě miliardy dolarů by měly jít na bezpečnost Tchaj-wanu a oblasti Indického oceánu a západní a střední části Tichého oceánu. Něco přes devět miliard dolarů pak na humanitární pomoc a nejméně deset miliard na posílení zabezpečení americko-mexické hranice.

Biden naléhal na zákonodárce, aby tyto prostředky schválili. Bílý dům uvedl, že „republikáni v Kongresu dali ruskému vůdci Vladimiru Putinovi ten nejlepší dárek, jaký si mohl přát“.

Republikáni výměnou za podporu balíku chtějí zpřísnit kritéria pro žadatele o azyl. Jejich požadavky ale výrazně komplikují schválení, neboť v otázce imigrační politiky s demokraty roky nenacházejí společnou řeč.

„Na tom, jak systém reformovat, se ty dvě hlavní strany nejsou schopné shodnout přes třicet pětatřicet let. Očekávat, že k tomu teď dojde, znamená, že jedna strana – v tomto případě by to museli být nejspíš demokraté – by musela téměř úplně kapitulovat, museli by republikánům odsouhlasit všechno,“ vysvětlil odborník na Severní Ameriku Jiří Pondělíček z Fakulty sociální věd UK.

Právě proto, že důvody zablokování pomoci jsou vnitropolitického rázu, Pondělíček nepředpokládá, že by Zelenského řeč pomohla. „Obávám se, že s tím moc nepohne, protože pozice republikánů vypadá poměrně jednotná a zablokovaná.“

Nahrávám video

Ukrajina už střílí poslední granáty, varuje Votápek

„Bylo by skvělé, kdyby jednání vedlo k prolomení jakéhosi patu, který je teď v Kongresu,“ uvedl k návštěvě Zelenského v USA diplomat a analytik mezinárodních vztahů Vladimír Votápek (Piráti). Připomněl, že pokud Ukrajina nedostane pomoc rychle, může se situace na frontě dramaticky zhoršit. „Ukrajina už střílí poslední granáty,“ pokračoval.

Europoslankyně a místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová (nestr.) se domnívá, že „to, co se odehraje v následujících dnech, nám ukáže, jestli je tu politická podpora na obou stranách Atlantiku“. Odkázala se v tomto ohledu na poslední evropské průzkumy veřejného mínění, které ukazují, že mezi občany je většinová podpora k tomu Ukrajině pomáhat.

Na důležitost soudržnosti Západu upozornil i bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL). „Nesmí se ztratit podpora Spojených států, jakmile by se ztratila jejich podpora pro Ukrajinu, tak začne slábnout úplně všechno,“ podotknul. Návštěva Zelenského v USA je z jeho pohledu klíčová – „Jakmile začne slábnout ten nejsilnější, začnou slábnout i ti ostatní“.

Nahrávám video

Důležitý týden pro Ukrajinu

Jedná se již o třetí návštěvu Zelenského v USA od zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. K senátorům promluvil v 09:00 místního času (15:00 SEČ). Setkal se i s republikánskými špičkami v Kongresu, které se snažil přesvědčit k podpoře balíku.

Večer SEČ ho v Bílém domě přijal prezident Biden. Jeho úřad uvedl, že Zelenského návštěva má „zdůraznit neotřesitelný závazek Spojených států podporovat ukrajinský lid při jeho obraně proti brutální ruské invazi“.

Zelenskyj se ve Washingtonu už setkal s šéfkou Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalinou Georgievovou a poděkoval jí za podporu. Georgievová Kyjev pochválila za dosažené ekonomické pokroky navzdory pokračující válce. Výkonná rada MMF v pondělí schválila vyplacení 900 milionů dolarů (20,4 miliardy korun) Ukrajině ze záchranného úvěrového programu.

Tento týden je pro Ukrajinu klíčový, protože Evropská unie také rozhoduje o tom, zda zahájí formální rozhovory o jejím vstupu do bloku. Maďarský premiér Viktor Orbán dal najevo, že je proti tomuto kroku a má pravomoc takové rozhodnutí zablokovat. Orbán a Zelenskyj spolu podle BBC zřejmě vedli intenzivní rozhovor, když se v neděli setkali při inauguraci nového argentinského prezidenta Javiera Mileie. Podrobnosti jejich rozhovoru nebyly zveřejněny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 4 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 16 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...