Putin je predátor, který se nezmění, změnit se musíme my, apeloval v Davosu ukrajinský prezident Zelenskyj

Ruský vůdce Vladimir Putin je predátor, který se nespokojí se zamrzlým konfliktem, upozornil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu (WEF). Protože se Putin nezmění, změnit se musíme my, dodal ukrajinský prezident. Západ vyzval, aby zvýšil pomoc Ukrajině a pomohl jí získat vzdušnou převahu nad Ruskem. Podotkl, že jeho země žádá o útočné zbraně kvůli obraně, nikoliv proto, aby eskalovala válku. K podpoře Kyjeva vyzvala v Davosu i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Západ by měl podle ukrajinského prezidenta projevit jednotu a nedopustit, aby Rusko na Ukrajině zvítězilo. „Putin se nezmění, změnit se musíme my, aby to šílenství, které se nachází v jeho hlavě, nezvítězilo nad celým světem,“ apeloval v Davosu Zelenskyj. „Někdo by si mohl myslet, že ta (ruská) válka je jen o Ukrajině. Ale to je velká chyba. Cílem je stále víc a víc celá Evropa,“ varoval ukrajinský prezident.

„Putin chce, aby ve světě vládla válka. Podporuje teroristické země a teroristické síly a ty podporují jeho,“ dodal Zelenskyj a poukázal na to, že Rusko dostává stále víc zbraní z KLDR a Íránu. Právě tyto státy „využívají Putinova šílenství ve svůj prospěch“, upozornil prezident.

„Ukrajina je jednotná. Ukrajinci se začali bránit ve chvíli, kdy téměř nikdo v Ukrajinu nevěřil,“ připomněl Zelenskyj a postěžoval si, že když Kyjev žádá o zbraně, často slyší, že další země nechtějí válku eskalovat. Kvůli obavám Západu z eskalace podle něj Ukrajina ve své obraně proti Rusku ztratila drahocenný čas. „Žádáme o útočné zbraně, abychom se bránili, a ne abychom eskalovali válku,“ poznamenal a poděkoval za dosavadní pomoc.

„Jen jednota zvítězí nad nenávistí jednoho člověka. Tento rok musí být rozhodujícím rokem, kdy agrese Ruska skončí. Je důležité, aby válka byla ukončena stabilním a spravedlivým mírem,“ zdůraznil Zelenskyj.

Nahrávám video

„Predátor Putin se nespokojí s mraženými produkty“

Ukrajinský prezident také varoval, že jakékoliv zmírnění tlaku na Rusko prodlouží válku o roky. „Po roce 2014 byly učiněny pokusy o zmrazení války v Donbasu. Byli zde velmi vlivní garanti, německá kancléřka, francouzský prezident. Ale Putin je predátor, který se nespokojí s mraženými produkty.“ Putina označil za samotné „ztělesnění války“.

Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina získala převahu nad ruským loďstvem v Černém moři, což jí umožnilo začít opět vyvážet své produkty. Nyní by potřebovala s pomocí Západu získat také vzdušnou převahu. „Naši partneři vědí, co potřebujeme a v jakém množství,“ řekl s tím, že Ukrajina dokázala, že „umí zasáhnout ruská vojenská letadla, která dosud nikdo nesestřelil“. Narážel tak na prohlášení Kyjeva, že zničil dva ruské velitelské letouny nad Azovským mořem.

Zelenskyj dále uvedl, že dostal „pozitivní signály“ ohledně toho, že se podaří odblokovat finanční podporu Ukrajiny ze strany Evropské unie, a vyjádřil naději, že také Spojené státy během několika týdnů schválí další pomoc napadené zemi.

Vyzval také k uvalení sankcí na ruský jaderný průmysl a k předání v Evropě zmrazených ruských aktiv Ukrajině. Mezinárodní partnery vybídl, aby posílili ukrajinské hospodářství tolik potřebnými investicemi – výměnou za to, že Kyjev posílí jejich bezpečnost. „Potřebujeme normální investice od předvídatelných a transparentních společností. Posilte naši ekonomiku, my posílíme vaši bezpečnost.“

Zelenskyj poprvé od plnohodnotné ruské invaze osobně

Zelenskyj se WEF účastní od zahájení plnohodnotné ruské války proti Ukrajině předloni v únoru poprvé osobně. V minulosti účastníky oslovoval pouze prostřednictvím videoposelství. Ukrajinský prezident byl hlavním řečníkem úterního programu, přítomní v sále jej za projev odměnili dlouhým potleskem vstoje.

Při své dopolední schůzce s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance Jensem Stoltenbergem vyzval Zelenskyj spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ocenil také nedávnou bezpečnostní dohodu s Velkou Británií, která má být podle něj vzorem pro podobná ujednání s dalšími spojenci.

Rusko provedlo na přelomu roku sérii rozsáhlých vzdušných útoků proti Ukrajině, při nichž při každém vypustilo desítky balistických raket, střel s plochou dráhou letu a bojových dronů. V reakci na tyto útoky, které si vyžádaly desítky životů, Kyjev opakovaně žádá spojence, aby pravidelně doplňovali zásoby střel pro již dodané systémy protivzdušné obrany Patriot, IRIS-T, NASAMS a další zbraňové systémy.

Von der Leyenová: Ukrajina potřebuje stabilní finanční i vojenskou podporu

Rusko podle von der Leyenové po předloňské plnohodnotné invazi do sousední země zaznamenalo několikeré selhání, jednak vojenské, ale také diplomatické a ekonomické. Po zavedení bezprecedentních západních sankcí se podle ní stalo závislé na Číně. „To všechno nám říká, že Ukrajina může v téhle válce obstát. Ale musíme nadále podporovat její odpor. Ukrajinci potřebují předvídatelné financování v roce 2024 a dál. Potřebují trvalé dodávky zbraní.“

Jakkoli to předsedkyně EK ve svém projevu nezmínila, v západní podpoře Kyjeva se v posledních měsících objevily značné trhliny. Dodávky vojenského vybavení ze Spojených států se zastavily poté, co Kongres na konci loňského roku na tento účel nevyčlenil nové prostředky, zatímco v EU Maďarsko blokuje dlouhodobou finanční pomoc napadené zemi v objemu padesát miliard eur (1,2 bilionu korun).

Podle von der Leyenové je třeba „prosazovat globální spolupráci více než kdy dříve“, protože svět prochází érou konfliktu, rozdrobení a strachu. V projevu předsedkyně Evropské komise vyzdvihla hrozbu dezinformací a polarizace ve společnosti, které podle ní podkopávají schopnost zemí čelit výzvám, jako jsou klimatické změny nebo „zesílené geopolitické soutěžení“.

Ursula von der Leyenová a Volodymyr Zelenskyj na WEF v Davosu
Zdroj: Pool via Reuters/Stefan Wermuth

Saúdská Arábie by mohla uznat Izrael, pokud by vznikl palestinský stát

Saúdskoarabský ministr zahraničí Fajsal bin Farhán Saúd v Davosu prohlásil, že jeho země by mohla uznat Izrael, pokud by se podařilo najít komplexní řešení pro region Blízkého východu, jehož součástí by byl také stát pro Palestince.

„Souhlasíme s tím, že podmínkou míru v regionu je mír pro Izrael, a to se může stát jedině mírem pro Palestince po vytvoření palestinského státu,“ řekl šéf saúdskoarabské diplomacie. Na otázku, zda by pak jeho země v rámci širší politické dohody uznala Izrael, odpověděl, že by tomu tak jistě bylo. Bin Farhán řekl, že otázka míru na Blízkém východě, kterého by se dosáhlo vytvořením palestinského státu, je „něco, na čem spolupracujeme s americkou vládou a nabývá to na relevanci v souvislosti s válkou v Gaze“.

Po začátku války Izraele proti teroristům z hnutí Hamás ovládajícímu Pásmo Gazy Saúdská Arábie odložila plány na normalizaci vztahů s Izraelem. Před 7. říjnem, kdy Hamás zaútočil na jih Izraele, dávali jak izraelští, tak saúdskoarabští představitelé najevo, že se neustále přibližují okamžiku navázání diplomatických vztahů, což by mohlo výrazně změnit poměry na Blízkém východě.

Li tvrdí, že čínská ekonomika se zotavila

Na WEF už vystoupil čínský premiér Li Čchiang, který uvedl, že čínská ekonomika se v loňském roce zotavila a podle odhadů dosáhla růstu 5,2 procenta, čímž překonala stanovený pětiprocentní cíl. Čína je podle premiéra otevřená pro podnikání a má potenciál pro zahraniční investice. Podle agentury Reuters Čína stále zápasí s útlumem způsobeným pandemií covidu-19. Na čínské hospodářství doléhá také krize na trhu s bydlením i slabý globální růst.

Předseda čínské vlády ve svém projevu vyzval země světa, aby se zbavily předsudků a spolupracovaly na odstranění nedůvěry, která podle něj globální růst a rozvoj ohrožuje. Premiér poukázal mimo jiné na propastný rozdíl mezi bohatým Severem a chudým Jihem.

Potřeby rozvojových zemí je podle Lia nutné brát v úvahu také při vývoji umělé inteligence. „Umělá inteligence musí být zaměřená na člověka. My, lidé, musíme ovládat stroje, nesmí to být naopak. Umělá inteligence musí být také inkluzivní a prospěšná pro všechny, nejen pro malou skupinu lidí,“ prohlásil Li.

Li Čchiang je nejvýše postaveným čínským představitelem od roku 2017, který se Světového ekonomického fóra v Davosu účastní. V roce 2017 byl v Davosu čínský vůdce Si Ťin-pching.

Lipavský diskutoval o hrozbě zneužití moderních technologií

Český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) se v Davosu zúčastnil panelové diskuse na téma ochrany demokracie před roboty a spiknutími, jež se věnovala hrozbám, které pro demokracii představuje zneužití moderních technologií. Lipavský uvedl, že je třeba zajistit lidem právo nebýt manipulován na internetu. Lidé podle něj musejí vědět, jestli je například video, které sledují, pravé, nebo bylo vytvořeno umělou inteligencí.

„Musíme hledat řešení, jak podpořit svobodu slova, ale zároveň neohrozit naše demokratické společnosti,“ řekl v panelu Lipavský. Na dobré cestě je podle něj legislativa Evropské unie. Bylo by velkou chybou akceptovat, že něco není možné regulovat, pokud to má schopnost ohrozit vlády, dodal ministr k otázce na regulaci technologických společností.

Lipavský má strávit v Davosu dva dny. Podle ministerstva zahraničí se zde setká s řadou svých ministerských protějšků, včetně polského ministra zahraničí Radoslawa Sikorského. Jednat bude také se zástupci nevládního a soukromého sektoru.

Letošní 54. zasedání WEF má mít více než 2800 účastníků z podnikatelské, politické a společenské sféry, z toho více než šedesát hlav států a vlád. V centru mají být válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, ruská válka proti Ukrajině, globální oteplování či ekonomická témata jako inflace a technologické změny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 4 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 16 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...