Mladý ukrajinský voják Danilo nedodržoval pravidla, popíjel a nikdo mu příliš nedůvěřoval kvůli jeho kořenům, které sahaly do mestečka proruských separatistů. Při jedné z nejkrvavějších bitev ruské války na Ukrajině ale prokázal mimořádnou odvahu. U Bachmutu nebojácně pobíhal, vyhýbal se kulkám a podél celé linie rozdával jednotkám potřebnou munici. Ukrajinské velení bylo z jeho činu tak nadšené, že vytvořilo z logistiky útočnou brigádu.
Říká se, že hrdina se pozná v boji. Od mladého Ukrajince Danila však hrdinství nikdo nečekal. „Zeptal jsem se: A tohle je voják? Můj voják? To je bojovník? Nechtěl nosit uniformu, nikam chodit včas, holit se… Nic nechtěl dělat! Zkoušel všechno, ale nikde se neosvědčil,“ říká velitel oddílu jednotky materiálního zabezpečení Denys.
Danila nechtěli vzít dokonce ani do armády. Nikdo mladíkovi nevěřil, protože pochází z městečka proruských separatistů. „Když jsem ho poprvé viděl, věděl jsem, že je z Doněcké oblasti. Velkou důvěru jsem v něj neměl. Všichni kluci byli skeptičtí,“ vzpomíná voják jednotky materiálního zabezpečení Andrej. Mladík nakonec skončil u logistické podpory, kde kvůli zálibě v pití získal ještě pověst alkoholika.
Loni na podzim jednotku vyslali do Bachmutu, kde měla zajistit zásobování prvních linií. Když se vojáci dostali do města, původní plán vracet se po 48 hodinách zpátky do týlu ztroskotal. Kvůli masivním útokům nepřítele museli logistici dva týdny přespávat u první linie.
Jejich hlavním úkolem bylo dostat zásoby munice na pozice jednotek podél celé linie, která by se jinak zhroutila. V tu chvíli se ukázala Danilova odvaha. Vzal zodpovědnost do svých rukou a vedl za sebou skupinu třiceti lidí. „Všichni leželi, nebo seděli, báli se zvednout hlavu. A mezitím Danilo běhal s bednami s náboji. Běhal, nosil… Vyprávěli mi, jak se v běhu vyhýbal střelám, které za ním vrážely do zdi. A on se prostě hnal dopředu a nesl lidem munici. Šikula!“ konstatuje velitel Denys.
Vzdálenost pozic byla zhruba čtyři kilometry, které logistici zdolávali několikrát za den. S sebou nesli minimálně padesát kilogramů zásob. „Do jednoho pytle jsme dali munici. Do druhého pytle jsme dali jídlo a vodu. Hodíš si to na obě ramena a utíkáš. Pohodlné to není,“ popisuje své pocity Danilo.
Zprávy o odvaze mladíka se rozkřikly až k nejvyššímu ukrajinskému velení, které logistiky povýšilo na útočnou brigádu. Ani nového úkolu se ale Danilo nezalekl. Naopak doufá, že se bude podílet na osvobozování svého rodného městečka. „Je ve věku mého syna, 29 let. Mají ještě v hlavě vítr. Vypadal jako takový chlapec. Jak se ale říká, právě takoví chlapci můžou ukázat lepší výsledky než ti, kteří jsou klidní a rozumní,“ míní velitel skupiny materiálního zabezpečení 63. brigády Mychajl Solovjev.
Starých zlozvyků se Danilo sice nezbavil, nikdo však už mladíkovi nezapře odvahu, kterou projevil v Bachmutu. Jak tvrdí vojenští experti, bez správné logistické podpory by žádná armáda neměla šanci na úspěch.
