Ukrajina letos stíhačky F-16 nedostane, tvrdí Kyjev. Ruská převaha ve vzduchu brzdí protiofenzivu

Ukrajina nebude mít letos na podzim ani v zimě k dispozici stíhací letouny F-16 ze západních zemí. Uvedl to mluvčí ukrajinského letectva. Kyjev s partnery jedná už řadu měsíců, zatím ale nezačal ani výcvik pilotů. Ten přitom zabere alespoň půl roku. Podle médií je překážkou k dodání strojů i nutný jazykový kurz, který zabere řadu měsíců ještě před začátkem samotného školení. Šéf NATO Jens Stoltenberg ve čtvrtek uvedl, že Ukrajina nejspíš získá moderní stíhací letouny od zemí Aliance, konečné rozhodnutí ale zatím nepadlo. Rusko má podle expertů nyní na nebi jasnou převahu.

„Bohužel je již nyní zřejmé, že během letošního podzimu a zimy nebudeme schopni bránit Ukrajinu letouny F-16,“ uvedl ve středu večer mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ihnat, jehož citoval ruskojazyčný web BBC. „Do tohoto letounu jsme vkládali velké naděje. Že se stane součástí protivzdušné obrany a bude nás schopen ochránit před raketovým a dronovým terorismem,“ řekl Ihnat.

Stoltenberg později v reakci konstatoval, že dodávky zbraní bojující Ukrajině mohou pomoci při stávající ukrajinské ofenzivě a „je naprosto možné“, že mezi těmito dodávkami budou i moderní stíhací letouny.

Podle mluvčího ukrajinského letectva se výcvik ukrajinských pilotů a personálu pohnul kupředu. Výcvik Ukrajinců na letounech americké výroby zatím nezačal, Kyjevu jej ale nabízí Dánsko a Rumunsko za podpory dalších zemí včetně Spojených států.

Povinný jazykový kurz

Podle zjištění deníku The Washington Post (WP) byl začátek výcviku už několikrát odložen a nyní se počítá s tím, že první skupina šesti Ukrajinců jej dokončí nejdříve příští léto.

Podle médií je faktorem pro opakované odsuny také jazyková bariéra. WP uvádí, že i piloti, kteří hovoří plynně anglicky, budou muset absolvovat čtyřměsíční jazykový kurz v Británii, aby se naučili terminologii potřebnou k ovládání letounů. 

Výuku budou mít společně s pozemním personálem, který na tom může být s angličtinou hůř než piloti. Výcvik celých posádek dohromady požadovalo podle ukrajinských činitelů Dánsko. Tamní ministerstvo obrany se k záležitosti odmítlo vyjádřit, píše WP.

Bojový výcvik, který bude trvat přibližně šest měsíců, se kvůli tomu odsouvá na leden 2024, uvádějí ukrajinští představitelé. Druhá skupina, čítající rovněž okolo šesti pilotů, by měla zahájit výcvik půl roku po té první, tedy přibližně na konci příštího roku.

„Označil bych to za průtahy,“ řekl jeden z nejmenovaných ukrajinských představitelů. Spolu s ostatními se shoduje, že nechce být vůči evropským a americkým spojencům kritický, protože se obává, že by vypadal nevděčně, píše WP.

Konec nadějí na okamžitou posilu

Kyjev podle WP ve svých opakovaných žádostech doufal, že stíhačky budou představovat okamžitou posilu pro ukrajinské letectvo. Spojené státy ale mají odlišnou vizi: stíhačky F-16 jsou podle nich základním kamenem pro přeměnu Ukrajiny na dobře vyzbrojenou regionální mocnost, která bude moci Rusku čelit i do budoucna.

„Stroje F-16 se týkají našeho dlouhodobého závazku vůči Ukrajině a představují kapacitu, která nebude relevantní pro současnou protiofenzivu,“ uvedl tiskový mluvčí Pentagonu Patrick Ryder s odkazem na současné snahy ukrajinské armády o průlom na východní a jižní frontě.

Jedním z hlavních faktorů, který brání ukrajinské protiofenzivě, je v současnosti přitom právě ruská letecká převaha, řekl ČT zpravodaj Českého rozhlasu Martin Dorazín. „Ukrajina bude mít před sebou velmi těžkou válečnou zimu, která bude možná ještě horší než ta, kterou jsme tady prožili letos,“ komentoval odklad dodávek F-16.

Část ukrajinských letadel pochází ještě z dob Sovětského svazu. „Velmi často se mluví o letounech MIG 29, které dostali Ukrajinci mimochodem i ze Slovenska a z Polska. To jsou letadla generačně velmi stará a samozřejmě nemůžou soupeřit s modernějšími letadly, která mají Rusové,“ upozornil bývalý náčelník Generálního štábu AČR Jiří Šedivý.

Rusové navíc mají převahu i co do počtu letounů, doplnil Šedivý. „Myslím, že to je špatná zpráva. Ukrajinci měli už dávno dostat kvalitní nadzvuková víceúčelová letadla, která budou schopná vybojovat alespoň rovnovážný stav ve vzdušném prostoru a zároveň podporovat pozemní vojska,“ míní armádní generál ve výslužbě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 6 mminutami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 2 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 4 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 6 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 8 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...