Ukrajina letos stíhačky F-16 nedostane, tvrdí Kyjev. Ruská převaha ve vzduchu brzdí protiofenzivu

Ukrajina nebude mít letos na podzim ani v zimě k dispozici stíhací letouny F-16 ze západních zemí. Uvedl to mluvčí ukrajinského letectva. Kyjev s partnery jedná už řadu měsíců, zatím ale nezačal ani výcvik pilotů. Ten přitom zabere alespoň půl roku. Podle médií je překážkou k dodání strojů i nutný jazykový kurz, který zabere řadu měsíců ještě před začátkem samotného školení. Šéf NATO Jens Stoltenberg ve čtvrtek uvedl, že Ukrajina nejspíš získá moderní stíhací letouny od zemí Aliance, konečné rozhodnutí ale zatím nepadlo. Rusko má podle expertů nyní na nebi jasnou převahu.

„Bohužel je již nyní zřejmé, že během letošního podzimu a zimy nebudeme schopni bránit Ukrajinu letouny F-16,“ uvedl ve středu večer mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ihnat, jehož citoval ruskojazyčný web BBC. „Do tohoto letounu jsme vkládali velké naděje. Že se stane součástí protivzdušné obrany a bude nás schopen ochránit před raketovým a dronovým terorismem,“ řekl Ihnat.

Stoltenberg později v reakci konstatoval, že dodávky zbraní bojující Ukrajině mohou pomoci při stávající ukrajinské ofenzivě a „je naprosto možné“, že mezi těmito dodávkami budou i moderní stíhací letouny.

Podle mluvčího ukrajinského letectva se výcvik ukrajinských pilotů a personálu pohnul kupředu. Výcvik Ukrajinců na letounech americké výroby zatím nezačal, Kyjevu jej ale nabízí Dánsko a Rumunsko za podpory dalších zemí včetně Spojených států.

Povinný jazykový kurz

Podle zjištění deníku The Washington Post (WP) byl začátek výcviku už několikrát odložen a nyní se počítá s tím, že první skupina šesti Ukrajinců jej dokončí nejdříve příští léto.

Podle médií je faktorem pro opakované odsuny také jazyková bariéra. WP uvádí, že i piloti, kteří hovoří plynně anglicky, budou muset absolvovat čtyřměsíční jazykový kurz v Británii, aby se naučili terminologii potřebnou k ovládání letounů. 

Výuku budou mít společně s pozemním personálem, který na tom může být s angličtinou hůř než piloti. Výcvik celých posádek dohromady požadovalo podle ukrajinských činitelů Dánsko. Tamní ministerstvo obrany se k záležitosti odmítlo vyjádřit, píše WP.

Bojový výcvik, který bude trvat přibližně šest měsíců, se kvůli tomu odsouvá na leden 2024, uvádějí ukrajinští představitelé. Druhá skupina, čítající rovněž okolo šesti pilotů, by měla zahájit výcvik půl roku po té první, tedy přibližně na konci příštího roku.

„Označil bych to za průtahy,“ řekl jeden z nejmenovaných ukrajinských představitelů. Spolu s ostatními se shoduje, že nechce být vůči evropským a americkým spojencům kritický, protože se obává, že by vypadal nevděčně, píše WP.

Konec nadějí na okamžitou posilu

Kyjev podle WP ve svých opakovaných žádostech doufal, že stíhačky budou představovat okamžitou posilu pro ukrajinské letectvo. Spojené státy ale mají odlišnou vizi: stíhačky F-16 jsou podle nich základním kamenem pro přeměnu Ukrajiny na dobře vyzbrojenou regionální mocnost, která bude moci Rusku čelit i do budoucna.

„Stroje F-16 se týkají našeho dlouhodobého závazku vůči Ukrajině a představují kapacitu, která nebude relevantní pro současnou protiofenzivu,“ uvedl tiskový mluvčí Pentagonu Patrick Ryder s odkazem na současné snahy ukrajinské armády o průlom na východní a jižní frontě.

Jedním z hlavních faktorů, který brání ukrajinské protiofenzivě, je v současnosti přitom právě ruská letecká převaha, řekl ČT zpravodaj Českého rozhlasu Martin Dorazín. „Ukrajina bude mít před sebou velmi těžkou válečnou zimu, která bude možná ještě horší než ta, kterou jsme tady prožili letos,“ komentoval odklad dodávek F-16.

Část ukrajinských letadel pochází ještě z dob Sovětského svazu. „Velmi často se mluví o letounech MIG 29, které dostali Ukrajinci mimochodem i ze Slovenska a z Polska. To jsou letadla generačně velmi stará a samozřejmě nemůžou soupeřit s modernějšími letadly, která mají Rusové,“ upozornil bývalý náčelník Generálního štábu AČR Jiří Šedivý.

Rusové navíc mají převahu i co do počtu letounů, doplnil Šedivý. „Myslím, že to je špatná zpráva. Ukrajinci měli už dávno dostat kvalitní nadzvuková víceúčelová letadla, která budou schopná vybojovat alespoň rovnovážný stav ve vzdušném prostoru a zároveň podporovat pozemní vojska,“ míní armádní generál ve výslužbě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 16 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 19 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánovčera v 09:25

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
včera v 08:25
Načítání...