Ukrajina a Moldavsko v „historickém dni“ zahájily přístupové rozhovory s EU

Nahrávám video
Události: Přístupové rozhovory s Ukrajinou a Moldavskem
Zdroj: ČT24

Ukrajina v úterý zahájila rozhovory o svém přistoupení k Evropské unii, když odpoledne v Lucemburku začala první mezivládní konference s Kyjevem. Na její úvod označil úterý za historický den pro Ukrajinu i Evropu ukrajinský premiér Denys Šmyhal, který se připojil prostřednictvím videohovoru. Před Ukrajinou je podle jeho slov ještě „spousta práce“, ukrajinská strana je na to ale připravena. Kromě Ukrajiny ještě v úterý zahájilo rozhovory o přistoupení Moldavsko.

„Silná Ukrajina není možná bez Evropské unie. Silná EU není možná bez Ukrajiny,“ prohlásil Šmyhal, jehož země se už třetím rokem brání ozbrojené ruské agresi. Kyjev na konferenci zastupuje místopředsedkyně ukrajinské vlády Olha Stefanišynová. I ona ještě před zahájením konference zdůraznila, že Ukrajina bude i nadále pokračovat v reformách.

„Před dvěma lety, 23. června 2022, Evropská unie oznámila, že bude stát při Ukrajině tak dlouho, jak to bude potřeba. Toto je splnění prvního slibu,“ řekla před začátkem konference Stefanišynová. S Budapeští, která se k mnohým krokům týkajícím se Ukrajiny staví odmítavě, vede podle ní Kyjev bilaterální dialog. „Doufám, že tento dialog povede k neblokování dalších rozhodnutí Maďarskem,“ dodala místopředsedkyně ukrajinské vlády.

Za historický okamžik označil úterý i předseda Evropské rady Charles Michel. Jde podle něj ale jen o začátek dlouhého procesu, který bude vyžadovat trvalé úsilí, odhodlání a podstatné reformy. Podle Michela musí tato země pokračovat zejména v boji proti korupci či posílení ekonomické stability.

Nahrávám video
Zpravodaj Obrovský o zahájení přístupových rozhovorů EU
Zdroj: ČT24

Za historický den pro zemi, kterou Rusko stále považuje za součást své sféry vlivu, označil úterý také moldavský premiér Dorin Recean, jehož země rovněž oficiálně zahájila rozhovory o přistoupení k EU.

Od roku 2022, kdy Rusko zahájilo invazi na Ukrajině, čelilo sousední Moldavsko několika krizím. Ty podle Reuters příležitostně vyvolávaly obavy, že by se země mohla dostat do ruského hledáčku, od zbloudilých raket dopadajících na jeho území až po energetickou krizi vyvolanou poté, co Moskva přerušila dodávky plynu.

„Jsme velmi zasaženi brutální válkou Ruska na Ukrajině a vzájemně si pomáháme v bezpečnostních otázkách, ale také ve vstupu do EU, a budeme v tom pokračovat,“ řekl Recean.

Potřeba je jednomyslný souhlas

„Ukrajina a Moldavsko v posledních měsících dolaďovaly poslední reformy podle požadavků Evropské komise. Ta na jaře konstatovala, že z jejího pohledu je v tuto chvíli hotovo a že je pouze na členských státech, jak se k otevření přístupových rozhovorů postaví,“ popsal zpravodaj ČT Petr Obrovský.

Potřeba je totiž jednomyslný souhlas všech sedmadvaceti zemí. Jisté výhrady mělo Maďarsko kvůli postavení maďarské menšiny na Ukrajině, ale pro tuto chvíli své národní veto odložilo. „Není samozřejmě vyloučeno, že veto znovu zvedne v následujících letech. Nebo to může udělat kterýkoliv jiný členský stát,“ dodal zpravodaj.

Belgické předsednictví na konferenci zastupuje ministryně zahraničí Hadja Lahbibová, za Česko je přítomen ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN), své zástupce mají mít na konferenci i ostatní členské státy EU.

Co bude následovat?

Jako první po zahájení přístupových rozhovorů následuje takzvaný screening. Evropská komise bude porovnávat evropské právo a právo Ukrajiny, respektive Moldavska.

„Bude tam hledat bílá místa a určovat, co ještě tyto dvě kandidátské země musejí do svých zákonů doplnit, aby se mohly stát plnoprávnými členy Evropské unie. Až to bude jasné, pravděpodobně někdy v příštím roce, pak dojde na otevření prvních přístupových kapitol podle témat,“ popsal Obrovský. Ukrajinský screening by podle Stefanišynové mohl trvat do konce letošního roku.

Kapitol je celkem 35 a týkají se například vlády práva, průmyslu, zemědělství či životního prostředí. „Je jisté, že se bude jednat o mnohaletý proces. Obecně se nepředpokládá, že by do EU Ukrajina a Moldavsko vstoupily ještě v tomto desetiletí. Bude to nejspíš až po roce 2030,“ dodal českotelevizní zpravodaj.

Ukrajina je navíc ve válce a Moldavsko má problémy se separatistickým Podněstřím, kde jsou ruští vojáci. Rychlost přístupových rozhovorů tak bude záviset na průběhu ruské agrese vůči Ukrajině, stejně jako na schopnosti udržet politickou vůli a motivaci.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přesto zahájení přístupových rozhovorů minulý týden uvítal. „Miliony Ukrajinců, generace našich lidí, uskutečňují svůj evropský sen. Ukrajina se coby plnoprávný člen evropského společenství vrací do Evropy, kam po staletí patří,“ uvedl na síti X. Zároveň pogratuloval Moldavsku k „významnému kroku k naší společné budoucnosti“. „Společně EU posílíme,“ napsal.

Dvořák: Je to milník, ale symbolický

„Je to určitě velice důležitý milník, ale zas na druhou stranu přiznejme si, že je to krok v podstatě symbolický, který jen zarámuje dosavadní úsilí. Je to oficiální zahájení velmi složitého a dlouhého procesu,“ uvedl ministr Dvořák.

„Čím silnější a větší Evropská unie bude, tím budeme odolnější proti útokům z dalších zemí dál na východ,“ dodal s tím, že zahájení přístupových rozhovorů je podle něj i projevem solidarity vzhledem k tomu, co se na Ukrajině odehrává. „Ukrajina je obětí brutální agrese z ruské strany a my ji musíme podporovat, i když, jak znovu říkám, bude to dlouhá cesta,“ doplnil.

Český ministr připomněl, že Česku trvaly přístupové rozhovory patnáct let a „to jsme nebyli ve válce, takže tam bych viděl ten horizont“, pokud jde o budoucí vstup země do nynější sedmadvacítky. Česko je připraveno Kyjevu během přístupového procesu pomáhat, ať již předáváním informací či zkušeností, tak vysláním expertů, kteří si ještě pamatují česká vyjednávání.

Česká diplomacie podporuje rozšíření nejen na východ, ale i na jih. Podle Obrovského jde o strategický zájem z hlediska bezpečnosti. „Je v zájmu celého východního křídla EU, aby prostor ve svém sousedství zaplnil. Aby tam byly země, které nám jsou hodnotově blízké. Pokud to sedmadvacítka neudělá, tak to udělají jiní, tedy zejména Rusko a Čína,“ domnívá se zpravodaj.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 15 mminutami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 53 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 2 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 3 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 7 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 9 hhodinami
Načítání...