Tisíce lidí, včetně tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana a členů jeho vlády, dorazily na velkou páteční modlitbu muslimů v istanbulském chrámu Hagia Sofia. Ta se konala poprvé po téměř 90 letech. Místní média přinesla záběry davů lidí, kteří časně ráno běželi k bezpečnostním stanovištím. Na nich se kontrolovalo mimo jiné to, zda mají roušky kvůli koronaviru.
Davy se v pěti oddělených sekcích (dvou pro ženy a třech pro muže) modlily před chrámem, který se z muzea stal tento měsíc mešitou. Několik stovek muslimů (podle některých médií tisícovka) pokleklo k modlitbám na tyrkysový koberec uvnitř chrámu, který byl postaven v šestém století jako křesťanský kostel, od roku 1453 byl téměř pět set let mešitou a poté až do tohoto měsíce muzeem.
Křesťanské ikony v chrámu zakryly bílé plachty, jež mají být po modlitbách opět sundány a chrám bude dál přístupný i turistům.
Někteří muslimové před jednou z nejznámějších sakrálních staveb světa, kterou ročně navštíví několik milionů turistů, i přenocovali. Mnozí přijeli z různých koutů Turecka, někteří mávali tureckými či osmanskými vlajkami.
Chrám Hagia Sofia se stal poprvé mešitou po dobytí Konstantinopole (dnešní Istanbul) vojsky Osmanské říše. Pro mnohé Turky je tak přeměna zpět na mešitu i symbolem velikosti jejich národa.
Mešita až do soudného dne
Odkaz na velikost Osmanské říše byl patrný i během modliteb. „Sultán Mehmed Dobyvatel věřil, že tento chrám bude mešitou až do soudného dne. Podle našeho přesvědčení je tento základ nedotknutelný. Kdokoliv se ho dotkne, shoří. Každý, kdo se postaví proti tomuto dědictví, bude proklet,“ prohlásil během modliteb v chrámu Ali Erbas, který stojí v čele tureckého úřadu pro náboženské záležitosti (Diyanet) a který při těchto slovech držel v ruce osmanský meč.
Verše z koránu recitoval i prezident Erdogan, který měl muslimskou pokrývku hlavy. Řada z klečících mužů kolem něj ji neměla, všichni ale měli roušku, kterou si Erdogan při pronášení veršů sundal.
„Dnes jsme ukončili 86 let naší velké touhy,“ citovaly agentury jednoho z účastníků modliteb. Právě v roce 1934 totiž dekretem tehdejší ministerská rada rozhodla o změně mešity na muzeum, což se stalo v rámci sekulárních reforem zakladatele moderního Turecka Mustafy Kemala Atatürka.
Po celém Řecku se na protest rozezněly kostely
Tento měsíc, rovněž dekretem, rozhodl prezident Erdogan, že z chrámu bude opět mešita. Učinil tak ve stejný den, kdy soud označil přeměnu z 30. let minulého století za protiprávní.
Velkou kritiku si Erdogan svým krokem vysloužil mimo jiné od tradičního rivala Řecka a od konstantinopolského patriarchy Bartoloměje. V Řecku se rozezněly zvony kostelů po celé zemi na protest proti přeměně chrámu Hagia Sofia na mešitu, aténský arcibiskup Hierónymos odsloužil zvláštní bohoslužbu. Přeměnu označil za „hříšný čin“. „Dnešek je pro všechno křesťanstvo dnem truchlení,“ uvedl patriarcha.
V Aténách a Soluni, která je Atatürkovým rodištěm, se při protestu sešlo několik desítek lidí, někteří z nich mávali řeckými vlajkami a transparenty s Pannou Marií.
Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis označil změnu chrámu na mešitu za „urážku civilizace 21. století“ a Turecko za „potížistu“. Podle něj tento krok není „demonstrací síly“, ale „důkazem slabosti“.
Přeměna chrámu Hagia Sofia na mešitu se ale nelíbí ani mnoha Turkům. Například nositel Nobelovy ceny za literaturu Orhan Pamuk ji označil za populistický krok a známku toho, že Erdogan už nerespektuje sekularismus zakladatele Turecka Kemala Atatürka.
