„Udělejme Evropu opět skvělou,“ hlásá Maďarsko v čele Rady EU

Maďarsko začalo předsedat Radě Evropské unie. Budapešť se chce zaměřit na posílení konkurenceschopnosti unijního trhu, rozvoj obranného průmyslu či boj s nelegální migrací. Maďarské vedení budí v Bruselu obavy, pro prosazování své agendy bude mít ale vláda premiéra Viktora Orbána spíše omezený prostor. Za heslo předsednictví si Maďaři zvolili výzvu: Udělejme Evropu znovu skvělou. Napodobili tak motto amerického exprezidenta Donalda Trumpa.

V maďarské metropoli se již 11. července uskuteční první neformální jednání unijních ministrů, tentokrát pro životní prostředí, následovat je budou ministři zodpovědní za energetiku a na konci srpna se v Budapešti neformálně sejdou i ministři zahraničí a obrany zemí EU.

Maďarský ministr pro evropské záležitosti János Bóka slibuje, že jejich předsednictví se bude snažit hledat „skutečná řešení skutečných problémů v Evropě“.

Budapešť se zaměří na sedm priorit. Patří mezi ně posílení konkurenceschopnosti Evropské unie, rozvoj evropského obranného průmyslu, další pokračování konzistentní politiky rozšíření EU, které musí být založené na zásluhách, a rovněž i řešení problému nelegální migrace či témata budoucnosti kohezní politiky a unijní zemědělské politiky.

Legislativní agenda bude nicméně v první polovině maďarského předsednictví spíše omezená kvůli výměnám na klíčových unijních postech po červnových volbách do Evropského parlamentu, píše agentura Reuters.

K prosazování své agendy navíc nemá předsednická země příliš prostoru. Funguje spíše jako moderátor při diskuzích mezi členskými zeměmi či v trialozích mezi státy, Evropskou komisí a Evropským parlamentem.

Unijní potížista

Orbán po eurovolbách oznámil plánovaný vznik nové frakce, kde bude i české ANO a rakouští svobodní, a která podle maďarského premiéra změní evropskou politiku. „On byl v Evropském parlamentu dlouho v izolaci, už od roku 2021, kdy opustil nejvlivnější lidoveckou frakci, několikrát se snažil o návrat. Vliv nové frakce je na pováženou, nevíme, jak silná bude. Ten vliv není jen o počtu europoslanců, ale také o tom, zda je součástí nové vládnoucí koalice,“ poznamenal redaktor EURACTIV.cz Ondřej Plevák.

Ze strany europoslanců často zaznívá ostrá kritika na adresu Orbánovy vlády kvůli obavám o nezávislost maďarské justice či médií. Dlouhodobě napjaté má kvůli tomu Budapešť vztahy i s Evropskou komisí. V posledních měsících Maďarsko blokovalo také unijní pomoc Ukrajině.

Nahrávám video

Existenci obav z maďarského přístupu dokládá i fakt, že se belgické předsednictví snažilo spoustu věcí dokončit ještě v posledních dnech ve funkci. Dojednán tak byl například oficiální začátek přístupových rozhovorů s Ukrajinou a Moldavskem, schválení se dočkal rovněž čtrnáctý balíček sankcí proti Rusku. Přes výhrady Maďarska se podařilo rozhodnout i o použití výnosů ze zmrazených ruských aktiv v Evropě na pomoc pro Kyjev.

Zůstává nejasné, jak to bude s dalšími penězi, které má EU pro Ukrajinu připravené, Maďarsko je ale dosud blokovalo. Samotná jednání Kyjeva o přiblížení se k EU ale Budapešť narušit nemůže, uvedla nedávno v rozhovoru s ČTK Jana Juzová z institutu Europeum.

Přátelství s Trumpem

I když se maďarští diplomaté snaží všechny uklidňovat a zdůrazňovat, že Budapešť chce mít normální, úspěšné předsednictví, určité obavy zůstávají, například i vzhledem k tomu, jaký si země pro svůj půlrok zvolila motto, poznamenal vlivný bruselský web Politico.

Je jím totiž slogan Make Europe Great Again (Udělejme Evropu opět skvělou). Podobné heslo Make America Great Again (Udělejme Ameriku opět skvělou) učinil známým bývalý americký prezident Donald Trump, šlo o jeho volební heslo z roku 2016.

Trump je přítelem Orbána, který se několikrát nechal slyšet, že podporuje jeho znovuzvolení prezidentem USA. Shodou okolností se neformální Evropská rada v Budapešti uskuteční v pátek 8. listopadu, tedy hned po amerických volbách.

Maďarské předsednictví skončí 31. prosince a v čele Rady Evropské unie ho od 1. ledna 2025 nahradí Polsko. Podle maďarského ministra pro evropské záležitosti se za šest měsíců předsednictví uskuteční přes patnáct set pracovních skupin, bude se konat rovněž 37 takzvaných Rad EU, tedy setkání unijních ministrů, a to jak v Bruselu, tak v Lucemburku či Budapešti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 14 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...