U Kanárských ostrovů Španělé zachránili přes osmdesát migrantů, dalších tři sta stále pohřešují

Nahrávám video
Události: Pohřešovaní migranti
Zdroj: ČT24

Nejméně tři sta migrantů, včetně rodin s malými dětmi, kteří na třech lodích vypluli v uplynulých týdnech ze Senegalu na Kanárské ostrovy, se pohřešuje. Uvedla to v neděli organizace Walking Borders. Španělská pobřežní stráž ovšem zachránila 86 migrantů při původní pátrací akci, uvedla o den později agentura AFP.  Španělské úřady se domnívaly, že může jít o loď se zhruba dvěma sty migranty, ale to se nepotvrdilo.

Všechny tři lodě vyrazily z přístavu Kafountine na jihu Senegalu, který je vzdálen asi 1700 kilometrů od Tenerife, jednoho z Kanárských ostrovů.

Dva čluny, jeden s asi 65 lidmi a druhý s padesáti až šedesáti lidmi na palubě, které se snažily dostat ze Senegalu do Španělska, se pohřešují už patnáct dní, řekla agentuře Reuters Helena Malenová z organizace Walking Borders. Třetí loď opustila Senegal 27. června s přibližně dvěma stovkami lidí na palubě.

Omyl, že se našlo plavidlo s dvěma stovkami lidí, pobřežní stráž vysvětlila tím, že ho poprvé zaznamenalo průzkumné letadlo, pro které je obtížné určit počet cestujících. Při záchranné akci se zjistilo, že jich bylo podstatně méně, než se původně předpokládalo, a to 80 mužů a šest žen. Následně zamířili na ostrov Gran Canaria.

„Letoun Sasemar 101 našel plavidlo v oblasti, kde hledal loď, která opustila Senegal před dvěma týdny. Je asi 132 kilometrů jižně od Gran Canaria,“ znělo prohlášení španělské námořní záchranné služby.

Senegalci odchází kvůli nestabilitě v zemi

Rodiny osob na palubě tří lodí o nich podle Malenové od vyplutí nemají žádné zprávy. „Mají velké obavy. Je tam asi tři sta lidí ze stejné oblasti Senegalu. Odešli kvůli nestabilitě v zemi,“ dodala. Po zbývajících dvou plavidlech hlídky dále pátrají.  

Kanárské ostrovy u pobřeží západní Afriky se staly hlavním cílem migrantů, kteří se snaží dostat z Afriky do Španělska. Přes Středozemní moře se přesouvá na španělskou pevninu mnohem menší počet. Léto je nejrušnějším obdobím pro všechny pokusy o nelegální překročení hranice. „Od roku 2018 přišlo na této trase o život více než sedm tisíc lidí. Ze všech tras do Španělska umírá na této nejvíce lidí,“ prohlásila Malenová.

Takzvanou atlantickou migrační trasu, která je jednou z nejsmrtelnějších na světě, obvykle využívají běženci ze subsaharské Afriky. Loni na ní podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) zemřelo 599 lidí. Letos organizace, jako je Walking Borders, informovaly už o stovkách pohřešovaných.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
Právě teď

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 1 hhodinou

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 3 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 5 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 8 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...