Twitter ukončí od 22. listopadu veškerou politickou reklamu. Jeho zakladatel Jack Dorsey krok odůvodnil tím, že sociální média poskytují inzerentům nespravedlivou výhodu při šíření cílených nebo zavádějících zpráv. Jak poznamenala britská BBC, politická reklama na sociálních sítích je pod drobnohledem zejména kvůli blížícím se prezidentským volbám v USA v roce 2020.
„Politická zpráva si zaslouží dosah, když se lidé rozhodnou sledovat účet nebo sdílet ji. Placení za dosah odstraňuje tato rozhodnutí a nutí lidem vysoce optimalizované a cílené politické zprávy. Jsme přesvědčení, že tato rozhodnutí by neměla být zpochybněna penězi,“ napsal šéf Twitteru Dorsey.
„Internetová reklama je pro komerční inzerenty neuvěřitelně mocná a velmi účinná, tato moc ale představuje významná rizika, pokud jde o politiku, kde ji lze použít k ovlivnění hlasování, které bude mít dopad na miliony životů,“ pokračoval. Pokud jde o pozornost případných voličů, politici by si ji měli svými vzkazy „zasloužit, nikoli koupit“.
Dále napsal: „Nejsme důvěryhodní, když říkáme: 'Pracujeme na tom, aby lidé nezneužívali náš systém k šíření zavádějících informací, ale když nám někdo zaplatí, abychom zacílili na lidi a nutili je číst jejich politickou reklamu, tak si může říkat, co chce.'“
Zdůraznil, že rozhodnutí nemá nic společného se svobodou slova, ale s placením za jeho dosah. Dnešní demokratická infrastruktura na takový systém podle něj není připravená.
Naštvaný Trump
Krok už kritizoval jeden z nejsledovanějších uživatelů komunikační služby, americký prezident Donald Trump. Označil ho za „velmi hloupé rozhodnutí“. Twitterový účet šéfa Bílého domu sleduje přes 66 milionů uživatelů.
Sociální sítě čelí v poslední době rostoucímu tlaku, aby přestaly prodávat reklamu, která šíří nepřesné, zavádějící a lživé informace, poznamenala agentura Reuters. Facebook v této souvislosti slíbil, že vystupňuje potírání dezinformací. Přiměla ho k tomu zejména kauza týkající se ruského ovlivňování prezidentských voleb v USA v roce 2016.
Nedávno nicméně společnost oznámila, že nebude ověřovat správnost faktů v reklamě, kterou na síť umístí politici nebo členové jejich volebního týmu. Vysloužila si za to kritiku zejména od demokratických kandidátů na příštího amerického prezidenta Joe Bidena a senátorky Elizabeth Warrenové. Šéf Facebooku Mark Zuckerberg řekl minulý týden před zástupci Kongresu, že nechce potlačovat svobodu slova.
Tlak z Unie
Evropská komise shodou okolností v úterý zveřejnila zprávu, ze které vyplývá, že velké internetové firmy zlepšily svůj přístup k boji proti dezinformacím. Stále však neučinily všechny požadované kroky, které mají bránit šíření propagandy a nepravdivých tvrzení.
Již rok funguje takzvaný dobrovolný antidezinformační kodex, ve kterém se firmy jako Facebook, Google či Twitter zavázaly odhalovat a likvidovat falešné účty či zajistit na svých platformách transparentnost politických kampaní.
Evropská komise konstatovala, že firmy přistoupily aktivně k likvidaci účtů šířících propagandu či dezinformace. Zpřísnily rovněž pravidla pro zadávání reklamy a lépe rozlišují, které stránky jsou spojeny s politickou činností. Rezervy naproti tomu spatřuje komise například v poskytování dat nezávislým ověřovatelům, k němuž se firmy zatím dostatečně nemají.
Twitter zahájil činnost v roce 2006. Jedna zpráva, tedy tweet, tehdy mohla obsahovat nejvýše 140 znaků. To byl v té době maximální počet znaků, aby se tweet vešel do textové zprávy na mobilním telefonu. V roce 2017 tento limit zdvojnásobil na 280 znaků.
