Turci usilují o klíčovou základnu v Sýrii, Izrael udeřil

Nahrávám video

Turecko chce převzít leteckou základnu Tijas v Sýrii a rozmístit tam systémy protivzdušné obrany a drony. S odkazem na své zdroje to píše The Middle East Eye (MEE) a další média. Ankara jedná s Damaškem i o vojenském centru pro výcvik syrských vojáků. Izrael mluví o „tureckém protektorátu“ a základny bombarduje. Damašek má útoky za porušení suverenity.

Letecká základna Tijas, známá také jako T4, je největší vojenská základna svého druhu v Sýrii, uvedl dříve investigativní web Bellingcat. Nachází se nedaleko Palmýry v centrální části země. Během třináctileté občanské války ji ovládaly síly režimu diktátora Bašára Asada, kterým pomáhaly íránské elitní jednotky Kuds.

Vojenský objekt používaly provládní síly k útokům na rebely. Kvůli přítomnosti íránských sil během konfliktu opakovaně udeřil na základnu Izrael.

V současnosti se chystá modernizace a rozšíření T4, přičemž Ankara by chtěla v této oblasti umístit turecké protivzdušné systémy typu Hisar, ale i útočné drony a bezpilotní letouny určené ke sledování cílů, uvedl jeden ze zdrojů MEE s tím, že Ankara by tak získala převahu na nebi v regionu.

Spekulace o ruském systému S-400

Zdroje také naznačují, že kvůli ochraně základny během přestavby se uvažuje o dočasném rozmístění ruských systémů protivzdušné obrany S-400 přímo na T4 nebo v nedaleké Palmýře, což by ale musela odsouhlasit Moskva, poznamenal list Türkiye Today.

Jiný zdroj poznamenal, že přítomnost tureckých systémů protivzdušné obrany a dronů by pravděpodobně do budoucna odradila Jeruzalém od dalších leteckých útoků v oblasti, jelikož jde o zemi NATO. Turecké ministerstvo obrany věc odmítlo komentovat, píše MEE.

O prohloubení turecko-syrské spolupráce ve vojenské oblasti mluví i další média. Že se Ankara chce stát poskytovatelem protivzdušné obrany v Sýrii, potvrdil zdroj ze západní výzvědné služby listu The Jerusalem Post.

Prozatímní syrský prezident Ahmad Šará a turecký vládce Recep Tayyip Erdogan
Zdroj: Reuters/Cagla Gurdogan

Turci se snaží zemi stabilizovat a zaplnit tamní mocenské vakuum poté, co pád Asadova režimu loni v prosinci minimalizoval vliv Teheránu a Moskvy, uvádí MEE. Ankara se chce chopit také významnější role v boji s teroristy z organizace Islámský stát, a to v době, kdy Washington zvažuje stažení amerických sil ze Sýrie.

Pokud by plány Ankary na obsazení Tijasu nevyšly, přicházejí údajně v úvahu letecké základny poblíž Aleppa, Hamá, Homsu či Damašku, píše Türkiye Today.

Izraelské vměšování

Zprávy o posilování tureckého vlivu v Sýrii značně znepokojují židovský stát, jenž v současné době považuje Turecko za možná větší hrozbu než Írán, upozorňuje MEE. Izrael po pádu Asada „z bezpečnostních důvodů“ obsadil demilitarizovanou zónu mezi židovským státem a Sýrií a pravidelně útočí na vojenské objekty v sousedním státě.

Turecko-izraelské vztahy se rapidně zhoršily po zahájení ofenzivy Izraelců v Pásmu Gazy po teroristickém útoku Hamásu na židovský stát 7. října 2023. Turecký vládce Recep Tayyip Erdogan viní izraelské vedení z genocidy Palestinců.

Přítomnost zbraní v Sýrii podle Jeruzaléma představuje hrozbu pro bezpečnost Izraele. Mluvčí armády uvedl, že síly židovského státu „nepřipustí existenci vojenské hrozby v Sýrii a budou proti ní jednat“.

V posledních dvou týdnech, naposledy ve středu, uskutečnilo izraelské letectvo řadu vzdušných úderů na cíle v Sýrii, terčem byly podle syrských médií kromě základny T4 také výzkumný vědecký ústav na okraji Damašku a vojenské letiště v Hamá.

Poničené přistávací dráhy

Na základně Tijas se Izraelci zaměřili konkrétně na přistávací dráhy a další strategickou infrastrukturu, aby Turkům znemožnili objekt používat, uvádějí média. Údery cílily rovněž na zásoby zbraní, které po sobě zanechala v zemi Asadova armáda, sklady paliva či radarové systémy, zmiňuje server Ynetnews.

Izraelská armáda údery veřejně potvrdila. Tamní bezpečnostní zdroj v pondělí sdělil, že jakákoli turecká letecká základna v Sýrii by podkopala schopnost Izraele „svobodně operovat“ v syrském vzdušném prostoru, což židovský stát nedovolí.

Šéf izraelské diplomacie Gideon Saar prohlásil, že Jeruzalém je znepokojen „negativní rolí“, kterou v Sýrii, ale i Libanonu a dalších oblastech hraje Turecko. „Dělají vše pro to, aby se Sýrie stala tureckým protektorátem. Je jasné, že je to jejich záměr,“ uvedl ministr.

„Neoprávněná eskalace,“ zní z Damašku

Damašek sérii izraelských útoků na letecké základny a další vojenské objekty ostře odsoudil. „Tato neoprávněná eskalace je záměrným pokusem destabilizovat Sýrii a zhoršit utrpení jejího lidu,“ uvedlo syrské ministerstvo zahraničí.

Údery podle něj téměř zničily leteckou základnu Hamá a zranily desítky lidí. Podle BBC zřejmě zahynuli i čtyři zaměstnanci ministerstva obrany.

Syrská diplomacie útoky označila za „do očí bijící porušení mezinárodního práva a syrské suverenity“ a vyzvala mezinárodní společenství, aby „vyvinulo nátlak na Izrael, aby zastavil svou agresi“.

Načítání...

Erdoganův režim podporoval v občanské válce povstalce včetně islamistické skupiny Haját Tahrír aš-Šám v čele s nynějším prozatímním syrským prezidentem Ahmadem Šarou. Obě země teď jednají o bezpečnostním paktu a Izrael se obává, že se Ankara pokusí v zemi vybudovat nové základny.

Dohoda na zřízení „operačního centra“

To turecké ministerstvo obrany ještě v únoru popíralo s tím, že jde o předčasné úvahy. Podle webu The New Arab však Ankara nyní reálně zvažuje výstavbu nové vojenské základny v Sýrii za účelem výcviku tamní armády, a to přímo na žádost prozatímního prezidenta.

Zdroje z tureckého ministerstva obrany uvedly, že žádost přišla po schůzce v Jordánsku 9. března, která se uskutečnila za účasti představitelů Sýrie, Turecka, Iráku a Libanonu. „V souladu s oznámením nové syrské vlády a po dohodě s dotčenými zeměmi bylo dosaženo shody na zřízení společného operačního centra,“ zaznělo v tiskové zprávě citované tureckou agenturou Anadolu.

Ve zprávě se podle ní také píše, že „zachování územní celistvosti Sýrie, rozšíření státní moci novou vládou po celé zemi a nastolení stability a bezpečnosti jsou pro Ankaru velmi důležité“.

Turecko už má teď v Sýrii silný vliv a finančně i vojensky dlouhodobě podporuje Syrskou národní armádu (SNA). Ta se zapojila do boje s Kurdy vedenými Syrskými demokratickými silami (SDF) na severu země.

Erdogan má v Sýrii řadu zájmů, včetně úsilí o návrat statisíců uprchlíků z Turecka, kteří vysilují tamní ekonomiku, ale také rozklad SDF, jelikož Ankara považuje kurdské milice za teroristy napojené na Kurdskou stranu pracujících (PKK).

Nahrávám video

Šará ale nedávno uzavřel s Kurdy klíčovou dohodu, která počítá s jejich začleněním do státních struktur. Podle expertů by to mohlo odradit Ankaru minimálně od další invaze do sousední země.

Turecko se podle syrské oficiální tiskové agentury SANA a tureckých státních médií také zavázalo pomoci novému syrskému režimu při přestavbě její dopravní a komunikační infrastruktury, uvádí The New Arab.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 23 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 10 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 17 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 22 hhodinami
Načítání...