Tunisko loni žádalo Belgii o vydání podezřelého z útoku v Bruselu. Úřady nereagovaly, ministr teď rezignoval

Belgický ministr spravedlnosti Vincent Van Quickenborne oznámil, že podá demisi, píše belgický tisk. Ministr totiž v pátek ráno zjistil, že Tunisko požádalo o vydání muže, který podle vyšetřovatelů zabil v pondělí večer v Bruselu dva švédské občany. Prokuratura, za kterou ministerstvo odpovídá, však na žádost více než rok nereagovala a muž, který byl tuniským občanem, zůstal na svobodě. Belgická vláda oficiálně označila pondělní útok za teroristický.

Van Quickenborne zjistil, že ministerstvo spravedlnosti obdrželo v polovině srpna loňského roku z Tuniska žádost o vydání muže, který zřejmě zastřelil toto pondělí dvojici Švédů a dalšího zranil. „Žádost byla předána prokuratuře, ale tam i zůstala,“ řekl ministr.

Šlo podle něj o hrubou a nepřijatelnou osobní chybu, která měla dramatické dopady. „Nehledám žádné výmluvy. Omlouvám se premiérovi a také Švédům,“ řekl podle deníku La Libre ministr.

Žádost o vydání ministerstvo podle stanice RTBF přeposlalo bruselské prokuratuře na začátku září, kdy složku dostal na stůl státní zástupce. Ten ale ze zatím neupřesněných důvodů nekonal. Podle stanice tento státní zástupce v loňském roce dostal přidělených 31 žádostí o vydání do zahraničí a jen v této záležitosti nic nepodnikl.

Podle ministra šlo o obrovskou chybu, a bruselský generální prokurátor Johan Delmulle označil situaci za „politováníhodnou souhru okolností“.

Muž byl v EU nelegálně

Tunisana, o kterém se úřady domnívají, že spáchal pondělní útok, policie vypátrala v úterý ráno a při zadržení ho postřelila. Muž později zemřel v nemocnici. Před činem zveřejnil video, v němž se hlásí k teroristické organizaci Islámský stát (IS), a po činu video s kritikou pálení koránu.

Pětačtyřicetiletý muž přicestoval do Evropské unie v roce 2011, kdy podle italských úřadů připlul na ostrov Lampedusa. Od té doby pobýval na území států EU, i když k tomu neměl oprávnění. V Belgii čelil od roku 2021 nařízení, aby opustil území státu, ale úřady o něm neměly informace. Neúspěšně žádal o azyl v Itálii, ve Švédsku, Norsku a Belgii. Na jeho případě se podle eurokomisařky Ylvy Johanssonové ukazuje malá efektivita deportací migrantů bez povolení z EU.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 8 mminutami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 2 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 4 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 6 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 8 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...