Trussová vyměnila ministra financí a oznámila částečné zrušení ekonomických plánů

Britská premiérka Liz Trussová zbavila funkce ministra financí Kwasiho Kwartenga, jeho nástupcem se stal Jeremy Hunt. Trussová také oznámila, že se již dále nebude snažit zastavit zvýšení daně z příjmů firem, o kterém rozhodla předchozí vláda. Částečně tak slevila ze svých kontroverzních ekonomických plánů, které britská média nazývají „minirozpočtem“ a které otřásly důvěrou voličů, konzervativních poslanců i finančních trhů.

„Některé části našeho minirozpočtu šly dál a přišly rychleji, než trhy očekávaly,“ řekla Trussová s tím, že je nadále odhodlaná pokračovat v politice ekonomického růstu, díky které ji spolustraníci zvolili do čela vlády.

Stále více konzervativních poslanců nicméně projevuje nespokojenost s vedením Trussové. Skupina vysoce postavených konzervativců podle stanice BBC příští týden vystoupí a vyzve premiérku, aby z funkce odstoupila.

Podle pravidel Konzervativní strany nemůže premiér čelit hlasování o důvěře, dokud není rok ve funkci. V praxi by se však hlasování o důvěře pravděpodobně uskutečnilo, pokud by na předsedu konzervativního Výboru 1922 Grahama Bradyho naléhal dostatečný počet poslanců.

Trussová má podle průzkumu agentury Ipsos historicky nejnižší podporu veřejnosti ze všech britských premiérů. Ve funkci ji podporuje 16 procent Britů a 60 procent si přeje, aby odstoupila, uvedla stanice Sky News.

„Dnes (v pátek) jsem zajistila ekonomickou stabilitu. (Nový ministr) Jeremy Hunt sdílí moji vizi nízkých daní a ekonomického růstu. Uvědomujeme si nicméně, že kvůli potížím na trzích musíme tuto vizi naplnit jiným způsobem,“ odpověděla Trussová na novinářský dotaz, zda je jako premiérka po sérii chaotických událostí důvěryhodná.

Druhý kompromis

Navýšení daně z příjmů firem z 19 na 25 procent podporoval Rishi Sunak, ministr financí v bývalé vládě Borise Johnsona a oponent Trussové ve vnitrostranické volbě na premiérský post. Trussová se vůči Sunakovým ekonomickým krokům při kampani v létě vymezovala, její nejnovější rozhodnutí je tedy významným politickým ústupkem.

Páteční oznámení je v pořadí již druhým kompromisem na minirozpočtu Trussové. Prvním bylo zachování 45procentní daně z příjmů pro lidi s příjmem nad 150 tisíc liber ročně (asi 360 tisíc korun měsíčně), kterou Trussová v rámci minirozpočtu chtěla zrušit.

Kromě konzervativních poslanců reagoval nevolí na projev Trussové lídr labouristické opozice Keir Starmer i finanční trhy. „Potřebujeme změnu ve vládě. Výměna ministra financí neodčiní škody napáchané v Downing Street,“ napsal Starmer na svůj Twitter.

Libra nedlouho po premiérčině projevu klesla o 1,3 procenta vůči dolaru a obchodovala se za 1,1183 USD, uvedla agentura Reuters.

Kwarteng končí po 39 dnech

Kwarteng se v pátek předčasně vrátil do Londýna ze zasedání Mezinárodního měnového fondu (MMF) ve Washingtonu. BBC oznámila, že skončil v čele ministerstva financí krátce poté, co byl spatřen, jak vchází do sídla premiérky v Downing Street.

Kwarteng ještě ve čtvrtek hájil prosazení kontroverzního ekonomického plánu, který mimo jiné počítá se snížením daně z příjmu firem či rozvolnění daně z nákupu nemovitostí. Chystané vládní reformy vyvolaly chaos na finančních trzích, vedly k pádu libry a způsobily, že podpora konzervativců klesla na rekordně nízkou úroveň.

Trussová a Kwarteng si vyměnili dopisy, kde se ujistili o pokračujícím vzájemném přátelství i sdíleném plánu na snižování daní v zájmu růstu ekonomiky. „Byli jsme kolegové a přátelé po mnoho let. Věřím, že Vaše vize je ta správná,“ napsal závěrem dopisu Kwarteng premiérce.

Kwarteng byl ve funkci od 6. září, končí tak po 39 dnech. V čele ministerstva financí strávil kratší dobu jen Iain Macleod, který v roce 1970 zemřel na infarkt třicet dní poté, co se stal ministrem.

Jeremy Hunt
Zdroj: PETER NICHOLLS/Reuters

Hunt byl ministrem zdravotnictví i  zahraničí

Nový ministr financí Hunt je výraznou osobou Konzervativní strany, v níž dosáhl značných politických úspěchů; zastával funkce ministra zdravotnictví i zahraničí. Po rezignaci bývalého premiéra Borise Johnsona byl jedním z kandidátů na post premiéra.

Poslanci jej nicméně ve volbě vyřadili v prvním kole a Hunt poté podporoval Rishiho Sunaka, oponenta Trussové v posledním kole hlasování. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 17 mminutami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 5 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 6 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 10 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...