Trumpův způsob úspor je „sekernický“, jinak to ale možná nejde, zaznělo v debatě o škrtech

Nahrávám video

Část států USA protestuje proti škrtům, které zavádí administrativa prezidenta Donalda Trumpa. Úřad pro zefektivnění vlády, kterým pověřil podnikatele Elona Muska, už navrhnul například úspory na úkor Agentury pro mezinárodní rozvoj, kterou miliardář nechal zrušit. O problematice škrtů v Trumpově administrativě debatovali v 90‘ ČT24 ekonom a prorektor VŠE v Praze Pavel Hnát, ekonom BeePartner a člen Národní ekonomická rady vlády Petr Zahradník a místopředseda Republicans Overseas Czech Republic Marek Koten.

Koten věří v to, že státní správa má být „co nejtenčí a nejhubenější“, Trumpovy kroky proto vnímá obecně pozitivně. „Co už vnímám méně pozitivně, jsou přešlapy, které se u těch kroků dějí,“ zmínil s odkazem na propouštění zaměstnanců Úřadu pro jadernou bezpečnost. „Jsou to velmi ošklivé porodní bolesti, které celý proces sráží v očích veřejnosti, a hlavně v zahraničí,“ pokračoval.

Na otázku moderátora ČT Jakuba Musila, zda tyto kroky nejsou spíše chaotismus či „šlendrián“, však odpověděl, že „to nakonec dopadne dobře“.

Zahradník upozornil na to, že by se měl oddělit obsah od formy. Zmínil například vývoj veřejných financí ve Spojených státech, který je – nikoliv jen s ohledem na období „mezi dvěma garniturami“ – dle něj velmi negativní. „Od předchozí krize 2008–2009 se podíl veřejného dluhu na americkém HDP zvýšil o nějakých čtyřicet procentních bodů, za nějakých 20–25 let se zdvojnásobil,“ podotknul.

Na negativním fiskálním vývoji má podle něj velký podíl to, že jsou v něm nadbytečné kapacity, které je zapotřebí eliminovat. „Ale ten způsob – z mého pohledu dosti sekernický (…), takovou ještě velmi ostrou formou, je mi velmi proti srsti,“ dodal.

Týká se to například USAID, která hrála výraznou roli i po období komunismu ve střední a východní Evropě. „Není tam žádný závazek, ale je to standardní nástroj, který Spojené státy dekády používaly. Takovýmto způsobem ze dne na den dostat takto renomovanou instituci do offsidu mi nepřijde úplně korektní – i z mezinárodního pohledu,“ uvedl.

„Osekávání“ státní správy

„Ve chvíli, kdy jste zvolen s tím, že státní správu zeštíhlíte, tak to možná ani nijak jinak nejde,“ zmínil Hnát. „Snah dělat to umírněně, snah dělat to s nějakým rozmyslem jsme viděli spoustu, nikdy se nepovedly. Nakonec státní správa zůstala stejně velká,“ dodal.

„Vkrádá se mi však dojem, že se nejdřív útočí na ty nejslabší, na ty, kteří se prostě bránit nemůžou,“ pokračoval. I lidé v Evropě z Trumpových kroků mají dle něj „škodolibou radost“, každý přešlap hodnotí příkřeji, než by museli. S odkazem na rušení amerického ministerstva školství řekl, že „Amerika je prostě jiná“. Podotknul, že takovou instituci nemá ani Evropská unie, je organizováno na národní úrovni.

„Státní správa má tendence bobtnat, po dobrém asi nějaké velké zeštíhlování nikde ve světě nefunguje,“ pokračoval.

Zdroje příjmů

Trump bude dle něj na fiskální stranu mířit spíše snahou o vytvoření dodatečných příjmů. Pokud má šéf Bílého domu narovnat finance, musí dle Hnáta hledat „významnější věci“ na straně příjmů.

Nebude se však podle něj jednat o daně, naopak se může Trumpova administrativa snažit o redefinici finančního systému či cel na dovoz kapitálu. Zmínil také otázku „celních válek“.

Hlavním zdrojem příjmů by podle Zahradníka měla být nyní cla. „Prezident Trump naopak slíbil před volbami ještě snížení daňové zátěže,“ uvedl.

Postava Elona Muska, kterého Trump pověřil škrty v americké administrativě, je dle Kotena „ztělesněním celého procesu“. „Skoro bych řekl, že to byla lehce taktika. Mít tam někoho, na koho mohou být lidé naštvaní,“ dodal s tím, že jde jen o spekulaci. Osoba Muska se dle něj stává velmi kontroverzní, je tak otázkou, jak se s tím americká společnost a Bílý dům popasují.

Kroky Donalda Trumpa americké ekonomice doposud příliš nepomohly. Inflační očekávání v zemi je nejvyšší od devadesátých let. Akcie amerických firem zaznamenávají výprodeje. Hodnota indexu S&P, který obsahuje cenné papíry pěti set amerických firem, od inaugurace Donalda Trumpa klesla zhruba o sedm a půl procenta.

Oslabuje také dolar, a to navzdory nejistotám ve světě. V takových dobách totiž investoři vyhledávají spíš silnou rezervní měnu, kterou americký dolar je. Místo vyššího zájmu ale měna oslabuje – od inaugurace zhruba o šest procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 3 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 15 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...