Trumpův zmocněnec zamíří do Grónska v březnu. Věří v dohodu

Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Jeff Landry chce Grónsko navštívit v březnu, aby usiloval o dohodu s Dány, sdělil stanici Fox News. Trump opakovaně prohlašuje, že USA o arktický ostrov, který je poloautonomní součástí Dánska, stojí, prý kvůli strategickým a bezpečnostním důvodům. Grónští i dánští státníci to ovšem odmítají, jednat s nimi má v pondělí generální tajemník NATO Mark Rutte.

„Prezident to myslí vážně. Domnívám se, že vymezil jasné mantinely. Řekl Dánsku, co požaduje, a teď jde o to, aby ministr zahraničí Marco Rubio a viceprezident JD Vance uzavřeli dohodu,“ prohlásil Landry. Má naději, že dohoda bude možná, „až se věc vyvine“.

V Dánsku je na návštěvě delegace amerických kongresmanů z řad republikánů i demokratů. Jednat budou s dánskými a grónskými představiteli. Trump mezitím na akci Bílého domu věnované zdraví pohrozil, že na země, které nepodpoří jeho plán převzít Grónsko, uvalí cla.

Hlavy dánské a grónské diplomacie Lars Lökke Rasmussen a Vivian Motzfeldtová se naopak tento týden vypravily do Washingtonu na jednání s Rubiem. Ke schůzce se připojil také Vance, což podle pozorovatelů znamenalo zvýšení napětí při jednáních. Rasmussen po schůzce konstatoval, že „zásadní neshoda“ přetrvává.

Jednání se v pondělí uskuteční také v Bruselu, a to mezi Ruttem, Motzfeldtovou a dánským ministrem obrany Troelsem Lundem Poulsenem, oznámila Severoatlantická aliance s tím, že se obejde bez výstupu pro média.

Podle Rutteho se pracuje v zákulisí

Rutte se dosud k Trumpovým opakovaně vznášeným požadavkům na Grónsko vyjadřoval zdrženlivě. Agentura AFP v pátek poznamenala, že je to pro něj situace krajně nepříjemná a prozatím „raději říká co nejméně“.

USA svými požadavky rozpoutávají spor uvnitř NATO, protože obě země jsou členy. Ohrožují tak samotnou existenci paktu 77 let po jeho vzniku v roce 1949.

„Jako generální tajemník, to je zcela jasné, se nikdy nevyjadřuji k diskusi uvnitř Aliance,“ řekl nedávno podle AFP šéf NATO. „Pracujeme v zákulisí,“ dodal.

AP: Gróňané Trumpovy výroky odmítají

Arktický ostrov bohatý na nerostné suroviny byl do 50. let minulého století dánskou kolonií a v roce 1979 získal částečnou autonomii, když vznikl jeho parlament. Kodaň má stále pod kontrolou zahraniční záležitosti, obranu či měnovou politiku Grónska. V roce 2009 získalo Grónsko možnost vyhlásit plnou nezávislost na základě referenda.

Agentura AP napsala, že Trump svými požadavky Grónsko proměnil v geopolitické ohnisko. Navíc pohrozil, že by ho Washington mohl dobýt silou. Podle grónské ministryně obchodu Naaji Nathanielsenové nyní krize dominuje životům Gróňanů a „lidé nespí, děti se bojí“. „My tomu vlastně nerozumíme,“ řekla tento týden na setkání s poslanci v britském parlamentu.

Podle obyvatelky ostrova a studentky práv Mari Laursenové, s níž AP hovořila, Trumpovy výroky podkopávají identitu národa. Narážela na náznaky šéfa Bílého domu, že dánskou obranu Grónska tvoří „dvě psí spřežení“.

Trump také opakovaně tvrdil, že moře kolem Grónska se hemží ruskými a čínskými loďmi. Mnoho Gróňanů, kteří s AP hovořili, toto tvrzení odmítlo, mezi nimi i tací, kteří na lodě na moře vyjíždějí.

V přístavu v Nuuku s agenturou hovořil Gerth Josefsen, když na své udice připevňoval rybičky jako návnadu. „Nevidím je (lodě),“ řekl a dodal, že spatřil pouze jednu ruskou rybářskou loď před deseti lety.

Dvaadvacetiletá prodavačka Maya Martinsenová sdělila, že nevěří, že Trump chce ostrov kvůli posílení bezpečnosti Ameriky. „Vím, že tu nejde o národní bezpečnost. Myslím, že je to kvůli ropě a nerostům, které máme a které jsou nedotčené.“ Američané podle ní k její domovině přistupují jako k obchodu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 19 mminutami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 5 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 6 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 10 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...