Trumpovým poradcem pro národní bezpečnost bude bývalý „zelený baret“

Nahrávám video

Nově zvolený americký prezident Donald Trump v úterý informoval, že jeho poradcem pro národní bezpečnost se stane člen Sněmovny reprezentantů za stát Florida Michael (Mike) Waltz, bývalý příslušník speciálních sil, známých jako zelené barety.

V září v rozhovoru pro ČT chválil Waltz českou obrannou politiku v rámci NATO. „Co se týče České republiky, tak ta naprosto jasně navyšuje (výdaje na obranu). Stejně jako Polsko a baltské státy. Stejně jako Spojené království, které přispívá ke své obraně. Ale kde je Španělsko? Kde je Francie? Kde je Německo?“

Waltz jako kongresman na jaře odmítl schválit další pomoc Ukrajině. Nyní bude jedním z klíčových hráčů americké zahraniční politiky. V zářijovém rozhovoru pro ČT upozornil na to, že Rusko zaútočilo za bývalého prezidenta George W. Bushe na Gruzii (2008), za Baracka Obamy obsadilo ukrajinský Krym (2014) a za současného prezidenta Joea Bidena uskutečnilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu (2022).

Zmínil také, že když ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského krátce před invazí navštívila současná viceprezidentka a poražená v nedávných prezidentských volbách Kamala Harrisová, tak ji ukrajinský prezident marně prosil o zavedení sankcí, aby předešel vzniku války.

Trump chce proto podle Waltze na prvním místě války zastavit. „Prezident Trump namísto toho, aby měl věčný konflikt, chce použít diplomacii. Dostat je ke stolu a zastavit války,“ řekl kongresman ke střetu Ruska a Ukrajiny.

Na otázku, proč ani za první Trumpovy éry Putin nezastavil okupaci Krymu a podporu proruských sil na Ukrajině, odpověděl: „Trump byl tím, kdo dodal rakety Javelin. Prezident Trump je tím, kdo zajistil první dodávku zbraní Ukrajincům. To je fakt. Jinak by neměli nic na počátku války.“

Vojenská kariéra

Waltz byl v minulosti příslušníkem amerických speciálních sil známých jako zelené barety a sloužil po celém světě. Absolvoval několik misí v Afghánistánu, na Blízkém východě a v Africe. Za své akce v boji byl vyznamenán čtyřmi bronzovými hvězdami, včetně dvou za statečnost.

Později pracoval v Pentagonu jako šéf obranné politiky pro ministry Donalda Rumsfelda a Roberta Gatese. Byl také poradcem Bílého domu pro boj proti terorismu. Napsal i knihu Warrior Diplomat: A Green Beret's Battles from Washington to Afghanistan (Diplomat válečník: Bitvy zeleného baretu od Washingtonu po Afghánistán).

Vysloužilý voják je mimo jiné známý svým ostrým přístupem k Číně. Právě vůči Pekingu v minulých letech kvůli porušování práv menšin či nejasností kolem šíření pandemie covidu-19 vystupoval velmi kriticky. Volal například po americkém bojkotu zimní olympiády v Číně před dvěma lety.

Minulý týden s přehledem obhájil křeslo na Floridě. Jeho volba jako Trumpova poradce pro národní bezpečnost by tak podle agentury AP mohla zkomplikovat cestu k očekávané kongresové většině pro republikány, neboť by se musely konat doplňovací volby.

Další možná jména do týmu

Waltz není prvním zákonodárcem, kterého chce Trump do svého týmu. Jako velvyslankyni Spojených států při OSN si v pondělí vybral republikánskou členku Sněmovny reprezentantů Elise Stefanikovou. Také ona odmítla hlasovat pro pomoc Ukrajině. Slíbila chránit americké univerzity před projevy antisemitismu při propalestinských protestech: „To znamená porazit antisemitismus doma. A dát státu Izrael bez podmínek vše, co potřebuje a kdy to potřebuje.“

Do čela Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA) zase Trump zřejmě jmenuje bývalého republikánského kongresmana Lee Zeldina. Obsazení tohoto postu stejně jako mnohých dalších vládních pozic podléhá schvalování v Senátu, to však pro Trumpa vzhledem k nové republikánské většině nejspíše nebude problém.

Zvolený prezident už před volbami naznačoval, že pokud bude zvolen, odstoupí USA od takzvané Pařížské klimatické dohody. Podle informací deníku New York Times má jeho tým připravený příslušný exekutivní příkaz, který odstoupení nařizuje.

Podle analytičky klimatýmu z Asociace pro mezinárodní otázky Romany Březovské bude dopad značný. „Nicméně jak jsme viděli v roce 2017, kdy Trump poprvé prohlásil, že USA odstoupí od Pařížské dohody, tak nedošlo k odstoupení dalších států, spíše naopak,“ podotkla. Například Čína podle ní zvýšila svůj náskok a konkurenční výhodu v oblasti zelených technologií.

Očekává se také, že v oblasti ochrany ovzduší „vzroste role různých nestátních aktérů“, kteří podle Březovské nyní fungují jako „záchranná síť“ pro Pařížskou dohodu. Spojené státy jsou aktuálně po Číně druhým největším znečišťovatelem ovzduší.

Nahrávám video

Rubio možným šéfem diplomacie

Ministrem zahraničí by se pak mohl stát floridský senátor Marco Rubio. Když v roce 2016 usiloval o prezidentský úřad, střetl se s Donaldem Trumpem a prohrál. Po porážce se ovšem stal jeho věrným stoupencem. Je spoluautorem zákona, který jako podmínku pro prezidentské rozhodnutí vystoupit z NATO dává souhlas dvou třetin Senátu nebo přímo možnost tak učinit zákonem.

V případě Rubia, ale i například svého viceprezidenta J. D. Vance se Trump dokázal přenést přes bývalé vzájemné rozmíšky a začlenit je do svého týmu.

Načítání...


Podle amerikanisty Jiřího Pondělíčka, který zároveň působí jako komentátor Fora 24, se Trump a Rubio shodnou v otázce přístupu k Ukrajině. Připomněl také, že Rubio v Senátu v minulosti hlasoval proti pomoci Kyjevu. Možný šéf americké diplomacie bude nejspíš také tvrdě vystupovat vůči „diktátorským režimům“ ve Střední či Jižní Americe – například proti Kubě či Venezuele.

Podle Pondělíčka je však nyní těžké spekulovat o konkrétních krocích. Záleží prý na tom, jak Trump ponechá „Rubiovi výkon funkce“. Nepředpokládá, že by se měly dramaticky či radikálně po nástupu Trumpa měnit vztahy mezi Spojenými státy a Českem.

V otázce národní bezpečnosti pak vedle Kristi Noemové, která by měla zastávat post ministryně pro tento resort, zmínil také postavu Toma Homana. Ten působil už v první Trumpově administrativě na pozici šéfa ICE – agentury, která má na starosti ochranu hranic. „Je zastáncem tvrdé politiky v Kongresu, obhajoval politiku rozdělování rodin, teď obhajuje deportace s tím, že v kampani kolikrát říkal, že chce deportovat ty, co spáchali zločin,“ uvedl dále Pondělíček. Homan politiku deportací míří také proti lidem, kteří nelegálně překročili hranice Spojených států.

Vztahy s Kyjevem

Politický geograf Libor Jelen z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy posléze v 90' ČT24 doplnil, že v konkrétních krocích Trumpovy administrativy by se mělo počkat až na leden, kdy se zvolený americký prezident ujme úřadu. „Nicméně můžeme spekulovat, že tlak na Ukrajinu bude jednoznačně skrz dodávky zbraní, skrz financování a tak dále,“ připustil.

Jelen také poznamenal, že neví, jaký má nastupující šéf Bílého domu vztah ke svému ukrajinskému protějšku Volodymyru Zelenskému, důležité v tomto ohledu budou i vztahy Trumpa k Rusku a tamnímu vládci Vladimiru Putinovi. „Předpokládám, že Donald Trump bude hrát světového státníka. Bude si užívat pozici lídra, který může rozhodovat o bytí a nebytí Ukrajiny,“ pokračoval.

„Bude hodně záležet, jestli (Trump) zkrotí ego Volodymyra Zelenského, který si také umí ‚pustit pusu na špacír‘ a dokáže potrápit politiky různými výroky – kritikou, že nedochází včas pomoc,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 54 mminutami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 3 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 9 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 15 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...