Trumpa přesvědčil k úderu na Írán lichotkami senátor Graham, píše WSJ

Republikánský senátor Lindsey Graham má ve Washingtonu unikátní postavení. Díky lichotkám přesvědčil prezidenta Donalda Trumpa k úderu na Írán, navíc patří mezi jeho vlivné poradce. Zároveň udržuje blízké vztahy s demokraty v otázkách podpory Ukrajiny. Jeho názory a vyjádření dráždí nicméně Trumpovu voličskou základnu a jeho vztah se současným prezidentem USA je čas od času turbulentní.

Graham každopádně usiloval o to, aby Trump svolení k úderu na Írán dal. Domníval se, že USA mají unikátní možnost ochromit nukleární ambice Teheránu a odvrátit to, co by podle jeho mínění znamenalo katastrofální závody v jaderném zbrojení na Blízkém východě.

Aby přesvědčil prezidenta k tomuto kroku, obrátil se Graham k jedné z metod, kterou si během jejich téměř desetiletého vztahu osvojil – apeloval na Trumpovu touhu po uznání.

„Jedna věc, o které přemýšlel a o které jsem s ním neustále mluvil, je, že když to uděláme, tak napravíme škody způsobené stažením z Afghánistánu,“ řekl Graham v rozhovoru s portálem The Wall Street Journal. „Izrael odvedl skvělou práci, ale musíme na tom zanechat svou stopu. Je v zájmu naší národní bezpečnosti, abychom se na tom podíleli,“ dodal.

Trump je vášnivým golfistou a v posledních letech s Grahamem často hrával. Senátor prohlásil, že asi týden před útokem šéfovi Bílého domu řekl, aby v případě úderu „použil o jednu hůl víc, než je potřeba“.

Graham se domnívá, že Írán – na rozdíl od Ruska nebo Severní Koreje – by jadernou zbraň skutečně použil k preventivnímu úderu na USA. „Řekl jsem prezidentu Trumpovi toto: ze všech věcí, které se mohou stát, by to bylo získání jaderné zbraně Íránem, které by vedlo ke katastrofě pro celý svět,“ přiblížil svůj postoj senátor. „A myslím, že tomu věří,“ doplnil.

Írán musí uznat právo židovského státu na existenci, než začne jednání o trvalém příměří, míní také Graham. Na otázku, zda se USA připojí k Izraeli při případných budoucích vojenských akcích proti Teheránu, odpověděl, že to závisí na okolnostech. Trump prohlásil, že by byl otevřen opětovnému úderu na Írán, pokud by země učinila kroky k obnově svého jaderného programu.

Seberte mu pas, prohlásil Bannon

Devětašedesátiletý Graham se dlouhodobě podílí na formování přístupu USA k Blízkému východu. Krátce před útokem Íránem podporovaného teroristického hnutí Hamás na Izrael 7. října 2023 pracoval Graham v rámci skupiny složené ze senátorů Republikánské i Demokratické strany na plánu normalizace vztahů mezi Jeruzalémem a Saúdskou Arábií ve snaze zajistit trvalý mír na Blízkém východě.

Graham dlouhodobě prosazuje agresivnější přístup k autoritářskému režimu íránského nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího a byl jedním z nejvýraznějších hlasů, které Trumpa k úderu na Írán vyzývaly. Grahamovo smýšlení, včetně výzev ke změně režimu, ale tohoto senátora dlouhodobě řadí na seznam nepřátel mnoha lidí z Trumpova okolí.

Bývalý prezidentův poradce Steve Bannon, který u Trumpa lobboval proti vojenské akci, a to i během oběda v Bílém domě krátce před americkým úderem, prohlásil, že Graham by měl být zatčen nebo by mu měl být odebrán pas, aby se nemohl „plést do záležitostí jiných zemí“.

Bývalý moderátor Fox News a vlivná osobnost MAGA hnutí Tucker Carlson nedávno uvedl, že Grahamův vliv na Spojené státy „je destruktivní“.

Senátor tuto kritiku smetl ze stolu. „Myšlenka nekonfrontovat protivníka a doufat, že se situace zlepší, je dost naivní,“ má jasno. Mluvčí Bílého domu Anna Kellyová v prohlášení uvedla, že Graham je „mimořádným spojencem současné administrativy“.

Připravoval Zelenského na setkání v Bílém domě

Graham jako jeden z mála republikánů zůstává v úzkém kontaktu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a v Kongresu vede kampaň za uzákonění dalekosáhlých sankcí vůči Rusku, které už přes tři roky vůči sousední zemi vede nevyprovokovanou, útočnou válku. 

Ze strany Bílého domu narazil na snahy o zmírnění dané legislativy, ale v nedělním rozhovoru pro televizi ABC News Graham prohlásil, že mu Trump řekl, že návrh zákona o sankcích – který by uvalil 500% cla na země jako Čína a Indie, které nakupují ruskou ropu – by měl být předložen k hlasování.

Od návratu Trumpa do prezidentského úřadu v lednu 2025 USA v souvislosti s ruskou plnohodnotnou invazí na Ukrajinu nevydaly žádné nové sankce proti Moskvě. V některých případech administrativa omezení dokonce zmírnila. Bez nových opatření podle některých analytiků ale stávající sankce ztrácejí na síle.

Graham podporuje Kyjev i dalšími způsoby. Například mluvil se Zelenským před jeho únorovou návštěvou Bílého domu a snažil se ho připravit na rozhovor s Trumpem. Ovšem poté, co se schůzka zvrtla a došlo k veřejné roztržce mezi oběma prezidenty, Graham ukrajinského lídra veřejně kritizoval.

Přesto senátor v podpoře Kyjeva neustal. Vzpomněl, jak hrál s prezidentem golf, když se dostali k rozhovoru o Ukrajině. Graham rozložil mapu, která ukazovala ukrajinské nerostné zdroje, a během několika vteřin Trump údajně prohlásil: „Chci polovinu“. Spojené státy a Ukrajina pak v dubnu podepsaly dohodu, která Washingtonu umožňuje přístup k ukrajinskému nerostnému bohatství.

Lindsey Graham a Volodymyr Zelenskyj při setkání v Kyjevě
Zdroj: Reuters/Ukrainian Presidential Press Service

Graham nazval Trumpa „největším pitomcem na světě“

Grahamův a Trumpův vztah začal, když oba kandidovali na prezidenta v roce 2016. Graham, který byl poprvé zvolen do amerického Senátu před třiadvaceti lety, postavil svou kampaň na svých zkušenostech v oblasti národní bezpečnosti, agresivnější roli USA na Blízkém východě a silném odporu vůči jaderné dohodě s Íránem. Trumpa tehdy označil za „největšího pitomce na světě“ a obvinil ho, že je „rasový, xenofobní a náboženský fanatik“.

Trump prohlásil, že Graham je „jedna z nejhloupějších lidských bytostí,“ jakou kdy viděl, a že „s takovým člověkem nakonec rozpoutáte třetí světovou válku“. Graham z republikánských primárek předčasně odstoupil a Trump konsolidoval voliče kolem své nové vize pro republikánskou stranu.

Graham se nicméně posléze stal jeho blízkým spojencem v Senátu. A to přesto, že se Trump střetl s tehdejším senátorem (nyní již zesnulým) Johnem McCainem – Grahamovým blízkým přítelem a mentorem. Graham také hájil Trumpovu nominaci soudce Bretta Kavanaugha k Nejvyššímu soudu USA a zastal se prezidenta během jeho prvního impeachmentu.

Vztahy obou mužů opět utrpěly až v lednu 2021 poté, co na Kapitol zaútočili Trumpovi podporovatelé. „Jediné, co mohu říct, je, že se mnou nepočítejte. Už toho bylo dost, snažil jsem se být užitečný,“ hřímal Graham na půdě Senátu po událostech 6. ledna. O dva měsíce později však Graham opět našel k Trumpovi cestu.

Graham se každopádně opakovaně stává terčem kritiky ze strany Trumpových podporovatelů. Došlo k tomu například kvůli jeho reakci na prezidentovo plošné omilostnění výtržníků z 6. ledna 2021 – včetně těch, kteří se dopustili násilných činů.

„Zaprvé, měl k tomu zákonnou pravomoc,“ podotkl tehdy Graham. „Ale obávám se, že se dočkáte dalšího násilí. Udělení milosti lidem, kteří vešli do Kapitolu a násilně zmlátili policistu, bylo podle mého názoru chybou, protože to zřejmě naznačuje, že je to v pořádku,“ upozornil senátor. Podobně se vyjádřil i pro CNN, když řekl, že omilostnění „vyslalo špatný signál“.

Trumpovi voliči překřtili Grahama na hada

Členové Trumpova pevného voličského jádra na sociálních sítích senátora označili za „hada“ a „RINO“ (Republican in name only – republikána jen podle jména, pozn. red.).

Na Trumpově shromáždění v létě 2023, které Graham pomáhal plánovat, na něj prezidentovi podporovatelé minutu v kuse bučeli. Podle některých zdrojů se Trump tímto incidentem v soukromí bavil. 

Jeden z bývalých Grahamových poradců popsal vztah mezi prezidentem a senátorem jako „hokejový zápas“, kdy se vyměňují rány a „pak jsou příští víkend na golfu“.

Graham má s Trumpem jedinečný a důležitý vztah, soudí předseda konzervativní organizace Faith and Freedom Coalition (Koalice víry a svobody) Ralph Reed. „Přístup ve Washingtonu je nejcennější měna, kterou můžete mít, a ten Grahamův je zlatý,“ dodal.

Trumpova podpora Grahamova znovuzvolení

Graham se bude příští rok na podzim ucházet o páté funkční období v rámci takzvaných midterms, kdy Američané vybírají členy Sněmovny reprezentantů a třetinu senátorů. 

„Senátor Lindsey Graham má mou plnou a naprostou podporu pro znovuzvolení,“ vzkázal Trump. „NEZKLAME VÁS. Všichni v Jižní Karolíně by měli Lindseymu pomoci k tomu, aby příští rok získal velké vítězství,“ apeloval šéf Bílého domu. 

V příspěvku na sociálních sítích Trump zmínil, že Graham je skvělým přítelem a je tu vždy, když je potřeba. Pochválil Grahamovu práci v senátním rozpočtovém výboru a jeho prosazování tvrdšího postoje k migraci. Grahama podporují i dva přední republikáni z jeho domovského státu – guvernér Henry McMaster a juniorní senátor Tim Scott.

Roztříštěná republikánská opozice proti Trumpovi

Lindsey Graham není jediný republikán, který se snaží vytvořit si vůči Trumpovi autonomní pozici, přiblížil amerikanista a komentátor portálu Forum24 Jiří Pondělíček. 

V úterý americký Senát schválil prezidentovu daňovou a finanční legislativu, kterou Bílý dům označuje jako „velký, krásný zákon“. Proti hlasovali tři republikánští senátoři, kteří záhy čelili tlaku a útokům ze strany Trumpa. 

Senátor Thom Tillis se sice proti danému zákonu vymezil, ale zároveň ustoupil tlaku a avizoval, že v příštím roce už nehodlá znovu kandidovat. Senátor Rand Paul zatím nátlaku neustoupil, ale těch, kteří by byli ochotní a schopní Trumpovi vzdorovat, je velmi málo, upozornil Pondělíček.

„Vidíme to i ve Sněmovně reprezentantů. V zahraničně-politických otázkách se proti němu staví Don Bacon, a to občas i docela výrazně. Ovšem i ten už ohlásil, že v příštích volbách kandidovat nebude,“ připomněl amerikanista.

Opozice proti Trumpovi v rámci republikánské strany je podle něj minimální, roztříštěná a netvoří nějaký ucelený blok.

„Když se podíváme na Randa Paula, tak jeho kritika byla, že zákon zvyšuje dluhový strop a tempo zadlužování Spojených států. Ve sněmovně někteří naopak prohlašují, že pro zákon nechtějí hlasovat kvůli škrtům. Takže to není jednotná a ucelená opozice. Jsou to spíš lidé, kteří prosazují své vlastní zájmy a představy,“ uzavřel Pondělíček.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 5 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 12 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 17 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...