V Hondurasu pozastavili sčítání výsledků voleb, Trump pohrozil tamním úřadům

Americký prezident Donald Trump v úterý obvinil úřady v Hondurasu, že se snaží ovlivnit výsledky nedělních prezidentských voleb. Tamní volební komise v pondělí pozastavila sčítání výsledků poté, co přestaly fungovat její webové stránky. Stalo se to v okamžiku, kdy byl mezi dvěma vedoucími kandidáty rozdíl pouhých 515 hlasů.

Volební web v Hondurasu v úterý pozdě odpoledne SEČ stále nefungoval, což komise zdůvodnila technickým selháním systému, informovala místní média.

„Vypadá to, že se Honduras snaží změnit výsledky svých prezidentských voleb. Pokud to udělá, tak si to odskáče!“ napsal Trump na své sociální síti Truth Social. „Sčítání se zastavilo, když bylo spočítáno pouze 47 procent hlasů. Je nezbytné, aby komise sčítání hlasů dokončila. Hlasy stovek tisíc Hondurasanů musí být sečteny. Demokracie musí zvítězit!“ dodal Trump.

Podle místních médií se ale sčítání zastavilo v okamžiku, kdy bylo sečteno 57 volebních protokolů. Tyto výsledky ukazují zatím na patovou situaci, kdy má pravicový kandidát Nasry Asfura 39,92 procenta hlasů a centristický politik Salvador Nasralla 39,89 procenta. Třetí je s velkou ztrátou levicová vládní kandidátka Rixi Moncadaová se ziskem 19,16 procenta hlasů.

Asfura i Nasralla v pondělí podle agentury AFP hodnotili částečné výsledky optimisticky, ale zároveň opatrně. „Čísla budou mluvit sama za sebe,“ řekl Asfura. „Vím, že už jsem vyhrál,“ uvedl Nasralla. Ale dodal, že se neprohlašuje za vítěze, nýbrž „pouze předpovídá výsledky“.

Asfura kandiduje na prezidenta podruhé, před čtyřmi lety ho porazila levicová politička Xiomara Castrová, která se v lednu 2022 stala první ženou v čele Hondurasu. Nasralla se o nejvyšší úřad ucházel už v letech 2013 a 2017. Před čtyřmi lety se kandidatury vzdal po dohodě se stranou Xiomary Castrové, s níž se pak dostal do úřadu viceprezidenta. Tím byl v letech 2022 až 2024.

V Hondurasu se volí prezident pouze v jednom kole a vyhrává ten, kdo má více hlasů, nemusí mít přes 50 procent. Pokud by měli první dva kandidáti úplně stejný počet hlasů, což je statisticky velmi málo pravděpodobné, hlasy by se znovu přepočítaly. Při stejném výsledku by se pak konaly nové volby, v nichž by se hlasovalo už jen o těchto dvou kandidátech, napsal server BBC Mundo.

Trump vstoupil do kampaně krátce před jejím koncem hrozbou, že pokud Hondurasané nezvolí Asfuru, omezí zemi pomoc ze Spojených států. USA v úterý také propustily z vězení na základě Trumpovy milosti honduraského exprezidenta Juana Orlanda Hernándeze, který byl loni v USA odsouzen ke 45 letům vězení kvůli tomu, že podle soudu za úplatky umožňoval zločineckým gangům pašovat kokain do Spojených států.

Hernández, který je ze stejné politické strany jako Asfura, vinu vždy odmítal a tvrdil, že se stal obětí pomsty drogových kartelů. Hernández byl prezidentem v letech 2014 až 2022 po dvě funkční období, ačkoli ústava dva mandáty v řadě neumožňuje. Podle tehdejší opozice navíc jeho znovuzvolení v roce 2017 provázely podvody. Zatčen a vydán do Spojených států byl před třemi roky.

Na dotaz novinářů, proč chce Hernándezovi udělit milost, Trump v neděli řekl, že „si to přeje honduraský lid“ a že obvinění byla „nastražená“. Trumpova administrativa přitom považuje boj proti drogám za jednu ze svých priorit a podniká vojenské útoky v Karibiku na venezuelské a kolumbijské lodě, o nichž tvrdí, že převážejí narkotika. Při více než dvou desítkách takových úderů už americká armáda od září zabila přes osmdesát lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 14 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...