Trump oznámil, že vysílá ke Grónsku nemocniční loď. Premiér ostrova to odmítl

Americký prezident Donald Trump oznámil, že posílá nemocniční loď do Grónska, které je autonomní součástí Dánska, ale o které šéf Bílého domu dlouhodobě usiluje. Deník The Wall Street Journal (WSJ) napsal, že není jasné, co ke kroku Trumpa vedlo ani kdy by mělo plavidlo dorazit. Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen dle agentury Reuters Trump plán s díky odmítl.

„Ve spolupráci s fantastickým guvernérem Louisiany Jeffem Landrym pošleme do Grónska skvělou nemocniční loď, aby se postarala o mnoho lidí, kteří jsou nemocní a nedostávají tam péči. Je na cestě!!!“ napsal Trump v příspěvku na sociální síti. Další informace neposkytl.

Šéf Bílého domu sdělení doprovodil obrázkem, který agentura AFP označila za zjevně generovaný umělou inteligencí (AI). Zobrazuje podle ní americké plavidlo pojmenované Mercy, jak pluje směrem k zasněženým horám na obzoru.

Americké námořnictvo má dvě nemocniční lodě: plavidla Comfort a Mercy, obě jsou podle WSJ v loděnici v Alabamě. Trump zveřejnil zprávu po setkání s Landrym, kterého loni jmenoval zmocněncem pro Grónsko.

Ne, děkuji, zní z Grónska

„Ne, děkuji,“ uvedl podle Reuters k Trumpově nápadu premiér ostrova Nielsen. „Máme veřejný zdravotnický systém, kde je léčba pro občany zdarma. Je to záměrná volba,“ dodal s tím, že Grónsko zůstává otevřené dialogu a spolupráci, a to i se Spojenými státy. Zároveň vyslovil přání, aby USA vedly dialog, místo aby prováděly „víceméně náhodné výlevy na sociálních sítích“.

Místopředseda dánské vlády a ministr obrany Troels Lund Poulsen stanici DR řekl, že o příjezdu nemocniční lodi k břehům ostrova neví. „Grónské obyvatelstvo má zdravotní péči, jakou potřebuje. Dostává ji buď na ostrově, nebo – pokud potřebuje specializovanou léčbu, je mu poskytována v Dánsku. Není tedy třeba, aby v Grónsku byla nějaká speciální zdravotní iniciativa,“ vzkázal Poulsen.

I dánská premiérka Mette Frederiksenová se nechala slyšet, že je šťastná, že žije v zemi, kde je přístup ke zdravotní péči bezplatný a rovný pro všechny a kde pojištění ani bohatství neurčují, zda se člověku dostane důstojné péče. „V Grónsku je to stejné,“ napsala na facebooku, aniž zmínila Trumpovo oznámení o nemocniční lodi.

Stejně jako v Dánsku je i v Grónsku přístup ke zdravotní péči bezplatný, potvrzuje AFP. Grónsko má vlastní systém zdravotní péče, ale do značné míry se spoléhá na dánské zdravotníky. Na rozlehlém arktickém ostrově je pět regionálních nemocnic, přičemž ta v metropoli Nuuku přijímá pacienty z celého území. Grónská vláda ale také tento měsíc podepsala s Kodaní dohodu o zlepšení léčby grónských pacientů v dánských nemocnicích.

Evakuace člena posádky z americké ponorky

Trump svůj příspěvek zveřejnil několik hodin poté, co dánské velitelství pro Arktidu informovalo o tom, že vrtulník dánské armády v sobotu evakuoval nemocného člena posádky americké ponorky, která se plavila u břehů ostrova.

Trump získání Grónska zmiňoval dlouhodobě, ale po Novém roce zvýšil tlak a výhružky. Nuuk i Kodaň americké požadavky na předání ostrova opakovaně odmítly. Prezident potřebu získání Grónska zdůvodňoval americkou bezpečností a rostoucím vlivem Číny a Ruska v Arktidě. Po určitý čas dokonce odmítal vyloučit vojenskou operaci s cílem Grónsko získat. V lednu nakonec po jednání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem řekl, že dosáhl rámcové dohody o Grónsku. Nedávno NATO zahájilo misi, jejímž cílem je posílit roli Aliance v regionu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 54 mminutami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 3 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 9 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 15 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...