Trump věří v dohodu s Ruskem. Moskva přitom už řadu ujednání porušila

Administrativa amerického prezidenta Donald Trumpa zahájila nedávno vyjednávání s Ruskem o ukončení ruské agrese proti Ukrajině. Vzbudila tím obavy Evropy a Ukrajiny, které odmítají, aby se o dění rozhodovalo bez účasti zástupců Kyjeva. Otázkou zůstává, jak trvalá by případná dohoda s Ruskem byla. Moskva totiž válkou proti sousední zemi řadu mezinárodních i dvoustranných ujednání porušila.

Rusko agresí proti Ukrajině, kterou zahájilo v únoru 2014 obsazením Krymu a rozpoutáním války na Donbasu a v roce 2022 vyeskalovalo plnohodnotnou pozemní invazí, ignorovalo celou řadu právních norem, na kterých stojí mezinárodní řád od konce druhé světové války.

Jde například o Chartu OSN, Deklaraci zásad mezinárodního práva týkajících se přátelských styků a spolupráce, Závěrečný akt KBSE z Helsinek, Pařížskou Chartu pro novou Evropu či Zakládající akt NATO–Rusko, které všechny obsahují mimo jiné závazek zdržet se hrozby silou nebo použití síly vůči územní celistvosti či politické nezávislosti jakéhokoli státu.

Z dalších dokumentů jde třeba o Ženevské úmluvy, které upravují mimo jiné pravidla pro zacházení s civilisty či zajatci ve válce. Na jejich porušování ze strany Ruska poukazují i OSN či Rada Evropy.

Kromě toho Rusko porušilo či vypovědělo také závazky plynoucí z dvoustranných ujednání s Ukrajinou či mnohostranných ujednání, jichž se kromě Ukrajiny a Ruska účastnily i další strany. Mezi tyto dokumenty patří například následující:

Budapešťské memorandum (1994)

  • Rusko, USA a Velká Británie se v něm zavázaly respektovat ukrajinskou nezávislost a územní celistvost v tehdejších hranicích (tedy v hranicích po vyhlášení nezávislosti Ukrajiny v roce 1991)
  • Ukrajina se zavázala vzdát se svého jaderného arzenálu, který zůstal na jejím území po rozpadu SSSR
  • Ukrajina odevzdala všechny své jaderné zbraně Rusku, poslední hlavici předala 1. června 1996

Smlouva o přátelství, spolupráci a partnerství (1997)

  • obě strany se v ní mimo jiné zavázaly k vzájemnému respektu územní celistvosti a potvrdily neporušitelnost vzájemných hranic
  • v souvislosti s touto smlouvou byly také uzavřeny dohody o rozdělení Černomořského loďstva, setrvání jeho ruské části na ukrajinském Krymu a o pronájmu tamních základen ruské armádě, v jejichž rámci se Rusko zavázalo respektovat svrchovanost Ukrajiny, dodržovat její zákony a nevměšovat se do vnitřních záležitostí země

Charkovské dohody (2010)

  • prodloužily výše zmíněné dohody o Černomořském loďstvu a pronájmu vojenských základen na Krymu Rusku – tedy včetně respektu ke svrchovanosti Ukrajiny – do roku 2042, a to výměnou za částečný odklad splátek za dodávky zemního plynu

Minské dohody (2014 a 2015)

  • poté, co ztroskotala první minská dohoda ze září 2014, byla zástupci OBSE, Ukrajiny, Ruska a Ruskem koordinovanými organizacemi na Donbasu („Doněcká lidová republika“ a „Luhanská lidová republika“) podepsána v únoru 2015 druhá minská dohoda, která první dohodu reviduje
  • dohody požadovaly mimo jiné příměří, stažení těžkých zbraní, decentralizaci země a zvláštní status pro Donbas, předání kontroly nad rusko-ukrajinskou hranicí zpět Kyjevu, odchod zahraničních vojáků a odzbrojení ilegálních skupin či nové volby na Donbasu
  • experti označují dohody za neúčinné a upozorňují na rozdílné interpretace jejich plnění plynoucí z toho, že dokumenty jasně nestanoví posloupnost jednotlivých kroků
  • Ukrajina usilovala o obnovení své suverenity nad Donbasem, a proto požadovala nejprve příměří, odchod zahraničních vojáků a odzbrojení ilegálních skupin a návrat rusko-ukrajinské hranice na Donbasu pod svou kontrolu, aby se na Donbasu mohly konat regulérní volby a mohla být provedena decentralizace země
  • Rusko požadovalo „volby“ na Donbasu ještě před návratem kontroly nad společnou hranicí Kyjevu (a tedy za podmínek, kdy většinu regionu měly stále pod kontrolou Moskvou koordinované síly, které by na uspořádání „voleb“ dohlížely) a hned po těchto „volbách“ úplnou autonomii, což by ochromilo ústřední orgány v Kyjevě (Moskva požadovala, aby autonomie zahrnovala právo veta ohledně zahraniční politiky země)
  • dohody ztratily smysl poté, co Rusko těsně před zahájením plnohodnotné pozemní invaze na Ukrajinu uznalo nezávislost „Doněcké lidové republiky“ a „Luhanské lidové republiky“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 5 mminutami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 2 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 4 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 6 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 8 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...