USA a Írán v Ženevě dosáhly shody na hlavních principech, řekl Arakčí

Nahrávám video

Spojené státy a Írán dosáhly na jednání v Ženevě shody na hlavních principech, řekl íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Neznamená to, že dohoda bude hotova brzy, ale otevřela se k ní cesta, míní. Delegace už opustily město. Diplomaté obou států nepřímo vyjednávali hlavně o íránském jaderném programu. Prezident USA Donald Trump dříve varoval před následky odmítání dohody, z druhé strany se ozývá apel na realistické požadavky. Obě země ukazují i vojenskou sílu.

„Podařilo se nám dosáhnout široké shody na souboru základních principů, na jejichž základě budeme postupovat a začneme pracovat na textu možné dohody,“ citovala AFP Arakčího, který zároveň podotkl, že si přiblížení pozic obou stran vyžádá čas. Termín dalšího jednání zatím podle šéfa íránské diplomacie nebyl stanoven.

Obě strany teď budou podle Arakčího pracovat na dokumentech k možné dohodě a poté si je vymění. Stále jsou podle něj otázky, které bude třeba vyřešit.

Teherán podle blíže nespecifikovaného amerického činitele uvedl, že předloží v příštích dvou týdnech podrobné návrhy k překlenutí rozdílů v jaderných rozhovorech s USA, informuje Reuters. „Bylo dosaženo pokroku, ale stále je třeba projednat mnoho detailů,“ uvedl americký zástupce, který si nepřál být jmenován.

Šéf íránské diplomacie označil úterní druhé kolo vyjednávání za dobré ve srovnání s tím prvním, které se uskutečnilo 6. února v ománském Maskatu. Ománští diplomaté zprostředkovali také toto jednání, obě strany si přes ně vyměňovaly zprávy, uvedla agentura AFP. Ománští prostředníci hovořili o dobrém pokroku, ale zároveň uvedli, že je třeba vykonat ještě hodně práce. Schůzka se konala za přísných bezpečnostních opatření v rezidenci ománského velvyslance při OSN.

Ženevské kolo diskuzí trvalo podle agentur o něco méně než tři hodiny. Za Spojené státy se jich zúčastnili zvláštní vyslanci amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a Jared Kushner, který je zároveň Trumpovým zetěm. Představitelé Teheránu uvedli, že sdělili americké straně svůj pohled na otázku jaderného programu či možného uvolnění protiíránských sankcí.

V čele íránské delegace stál Arakčí, který se už v pondělí setkal s šéfem Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafaelem Grossim.

Arakčí později v úterý podle Reuters uvedl, že Spojené státy by měly okamžitě upustit od vyhrožování použitím síly proti Íránu.

Ropa reaguje na pokrok v jednání

Ropa v úterý v reakci na ženevské jednání výrazně zlevnila, jeho výsledek zmírnil obavy z možného omezení dodávek kvůli možné vojenské eskalaci.

Kolem 18:30 SEČ klesala cena severomořské ropy Brent o 2,5 procenta na 67,04 dolaru (zhruba 1400 korun) za barel. Cena americké lehké ropy WTI odepisovala 1,37 procenta na 62,04 dolaru (zhruba 1280 korun) za barel. Ceny se tak pohybují poblíž dvoutýdenních minim.

Trump vyvíjí nátlak na Írán

„Zapojím se do těchto jednání, nepřímo. Budou velice důležitá,“ řekl Trump v pondělí na palubě prezidentského letadla Air Force One. Na otázku ohledně vyhlídek na dohodu Trump odpověděl, že Írán se chystal tvrdě vyjednávat, ale loni v létě, kdy USA bombardovaly íránská jaderná zařízení, se dozvěděl o důsledcích tvrdého postoje. Íránci jsou tentokrát motivováni vyjednávat, domnívá se Trump. „Nemyslím si, že chtějí nést důsledky neuzavření dohody,“ dodal.

Šéf Bílého domu na Teherán naléhá, aby rozhovory završil dohodou, ve které se zaváže, že nebude usilovat o jaderné zbraně a vzdá se také obohacování uranu. Opakovaně přitom hrozí vojenským zásahem v případě, že dohody nebude dosaženo. Írán dlouhodobě tvrdí, že jeho jaderný program slouží pouze mírovým účelům.

Vysoce postavený íránský představitel v úterý agentuře Reuters řekl, že klíčovými předpoklady pro úspěšná jednání v Ženevě jsou seriózní postoj USA k uvolnění sankcí vůči Íránu a nelpět na nerealistických požadavcích. Podle tohoto činitele, který si nepřál být jmenován, Teherán přichází k jednacímu stolu s „upřímnými a konstruktivními návrhy“.

Americký viceprezident JD Vance řekl v úterý večer SEČ televizi Fox News, že se Trump velmi snaží najít řešení, ať už diplomatickou, nebo jinou cestou. I když bylo jednání dobré v tom, že se obě strany domluvily na další schůzce, Írán podle amerického viceprezidenta nebyl ochoten uznat některé červené linie ze strany Trumpa.

Nahrávám video

Chameneí: USA se nepodaří svrhnout islámskou republiku

Íránský nejvyšší duchovní vůdce Alí Chameneí mezitím prohlásil, že Trump neuspěje ve snaze svrhnout islámskou republiku. Trump se před pár dny nechal slyšet, že změna režimu v Íránu „by byla to nejlepší, co by se mohlo stát“.

Napětí před druhým kolem nepřímých jaderných rozhovorů mezi Íránem a USA vzrostlo, když Spojené státy do oblasti vyslaly údernou skupinu letadlové lodi USS Gerald R. Ford. USA na Blízkém východě již mají letadlovou loď Abraham Lincoln a její doprovod a americké ozbrojené síly se připravují na možnost vojenské kampaně, pokud jednání selžou, poznamenala Reuters s odvoláním na vyjádření amerických představitelů.

Chameneí ve svém projevu naznačil, že Írán je schopen americké letadlové lodě potopit. „Neustále slýcháme, že Spojené státy vyslaly k Íránu válečnou loď. Válečná loď je sice nebezpečná zbraň, ale zbraň schopná ji potopit je ještě nebezpečnější,“ varoval duchovní vůdce, který je současně vrchním velitelem ozbrojených sil, a má tak poslední slovo ve vojenských záležitostech.

Polooficiální agentura Tasním, kontrolovaná revolučními gardami, mezitím oznámila, že ostré střely odpálené v rámci vojenského cvičení z území Íránu a jeho pobřeží zasáhly vytyčené cíle v Hormuzském průlivu. V pondělí ohlášené cvičení nazvané Chytrá kontrola Hormuzského průlivu má prověřit mimo jiné schopnost reagovat na možné bezpečnostní a vojenské hrozby přicházející z moře.

Íránská agentura Fars v úterý informovala, že části této klíčové obchodní trasy budou během dne na několik hodin uzavřeny kvůli opatřením pro zajištění bezpečnosti lodní dopravy. Hormuzský průliv je nejdůležitější trasou pro vývoz ropy na světě a propojuje největší producenty ropy v Perském zálivu, jako je Saúdská Arábie, Írán, Irák a Spojené arabské emiráty, s Ománským zálivem a s Arabským mořem. Přes průliv se převáží pětina veškeré ropy obchodované na světovém trhu.

Íránská organizace civilní obrany v pondělí uspořádala cvičení chemické obrany ve zvláštní ekonomické energetické zóně Pars, aby posílila připravenost na potenciální incidenty v tomto energetickém uzlu na jihu Íránu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 27 mminutami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 30 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 14 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 16 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 23 hhodinami
Načítání...