Írán označil Trumpovy výroky o svých raketách za lživé

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že nedopustí, aby Írán vyvinul jadernou zbraň. V projevu o stavu unie řekl, že preferuje diplomatické řešení sporu s Teheránem. Ten již podle Trumpa vyvinul rakety schopné ohrozit Evropu i americké vojenské základny a plánuje výstavbu nových střel, které by doletěly do USA. Teherán to označil za velkou lež.

Trump v projevu mimo jiné uvedl, že při nedávných protestech v islámské republice bylo zabito nejméně 32 tisíc lidí, což je horní hranice odhadů uváděných aktivisty. Íránská organizace na ochranu lidských práv HRANA (Human Rights Activist News Agency) dosud zaznamenala více než sedm tisíc obětí. Domnívá se však, že skutečný počet mrtvých je mnohem vyšší. Íránská vláda zveřejnila 21. ledna svůj vlastní odhad, podle něhož bylo zabito 3117 lidí.

Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmaíl Baghaí přirovnal výroky americké administrativy k nacistické propagandě. „Opakujte lež dostatečně často a stane se pravdou – to je zákon propagandy, který zavedl nacista Joseph Goebbels. Toto pravidlo nyní systematicky využívá americká administrativa,“ uvedl mluvčí s tím, že totéž platí pro chování Izraele. „Ať už tvrdí cokoli ohledně íránského jaderného programu, íránských balistických raket či počtu obětí během lednových nepokojů, jde jednoduše o opakování velkých lží,“ dodal Baghaí.

Nahrávám video

„Chceme uzavřít dohodu,“ tvrdí Trump

Slovní přestřelka přišla před důležitými rozhovory o jaderném programu Teheránu, které se mají uskutečnit ve čtvrtek v Ženevě. „Chceme uzavřít dohodu,“ prohlásil Trump s tím, že upřednostňuje diplomatické řešení. V posledních dnech se v souvislosti s možným krachem jednání hovořilo o tom, že by USA mohly proti Íránu provést další vojenskou operaci.

Trump v projevu prohlásil, že od Teheránu ještě neslyšel, že nikdy nevyvine jadernou zbraň. Írán přitom označil za „největšího sponzora terorismu“ a dodal, že nikdy nedopustí, aby získal atomovou bombu.

Prezident zároveň odkázal na loňskou operaci „Půlnoční kladivo“, tedy americké údery na íránská jaderná zařízení během červnové íránsko-izraelské války. „Po operaci Půlnoční kladivo byli varováni, aby se v budoucnu nepokoušeli obnovit svůj zbrojní program – přesto v tom pokračují a v tuto chvíli opět sledují své zlověstné jaderné ambice,“ uvedl Trump.

Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí přitom jen několik hodin před začátkem Trumpova projevu zopakoval, že Írán „nikdy nevyvine“ jadernou zbraň.

Německý ministr zahraničí Johann Wadephul ve středu vyzval Teherán, aby přestal podporovat teroristické hnutí Hamás v Pásmu Gazy, hnutí Hizballáh v Libanonu a jemenské hútíe. Na tiskové konferenci s belgickým ministrem Maximem Prévotem šéf německé diplomacie dodal, že by se k tomu měl Teherán zavázat při jednáních v Ženevě.

Sankce za omezení íránského jaderného programu

V roce 2015 Teherán podepsal s USA, Čínou, Ruskem, Německem, Francií, Británií a Evropskou unií dohodu nazvanou Společný všeobecný akční plán. Její součástí bylo zmírnění sankcí za omezení íránského jaderného programu. Trump ale v roce 2018, za svého prvního funkčního období, od dohody odstoupil a sankce obnovil. Írán pak začal dohodu porušovat. Teherán zároveň dlouhodobě tvrdí, že o jadernou zbraň neusiluje a že jeho jaderný program slouží civilním účelům.

Trump v projevu také poděkoval svým republikánům za navyšování investic do armády a poznamenal, že přiměl spojence v NATO, aby také zvýšili své výdaje na obranu.

Prezident, který otevřeně touží po Nobelově ceně míru, rovněž zopakoval své tvrzení, že ukončil osm válek, což deník The New York Times označil za „přehnané“ s tím, že v některých ze zmíněných zemích opět propukl konflikt.

Šéf Bílého domu rovněž prohlásil, že Rusko by nezaútočilo na Ukrajinu, kdyby byl tehdy prezidentem. O tom, že válka, kterou Rusko zahájilo celoplošnou invazí 24. února 2022, stále pokračuje, se Trump prakticky nezmiňoval, ačkoliv před svým znovuzvolením tvrdil, že by konflikt ukončil za 24 hodin, připomněl deník The New York Times.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...