Trump u soudu odmítl obvinění ze spiknutí. „Smutný den pro Ameriku,“ prohlásil

Nahrávám video

Donald Trump si jako první americký exprezident vyslechl obvinění ze spiknutí proti vládě. Zvláštní vyšetřovatel ho viní z toho, že se snažil podvrátit demokratické principy Spojených států a zvrátit výsledek prezidentských voleb v roce 2020. Trump, který chce na prezidenta znovu kandidovat, obvinění znovu popřel. Označuje ho za politicky motivované. Trumpovi spojenci exprezidenta hájí s tím, že pouze uplatnil svobodu slova. Jeho kritici ale tento argument odmítají.

„Mluví se o tom jako o možná nejdůležitějším procesu v dějinách USA, protože v něm půjde o to, jakou podobu má mít americká demokracie,“ upozornil zpravodaj ČT v USA Bohumil Vostal. Trumpovi podle něj budou odebrány otisky prstů, vyslechne si obvinění a následně bude soud řešit další data a náležitosti procesu. 

Přísná bezpečnostní opatření

Úvodní soudní jednání bylo ohlášeno na 16:00 místního času (22:00 SELČ). Případ byl náhodně přidělen soudkyni Tanyi Chutkanové, čtvrteční jednání ovšem vedla níže postavená zástupkyně soudu Moxila Upadhyayaová.

Bývalého šéfa Bílého domu seznámila s jeho právy, obviněními i s maximálními tresty, které mu hrozí v případě usvědčení. Ve čtyřech bodech obžaloby je to pět, dvakrát dvacet a deset let vězení. Trump, v modrém obleku s bílou košilí a červenou kravatou, seděl po boku svých obhájců Todda Blanche a Johna Lauroa. Vinu odmítl. V soudní síni byl také zvláštní vyšetřovatel John Smith, jehož tým obvinění sestavil.

Soudkyně po domluvě s prokuraturou a Trumpovým týmem stanovila datum hlavního líčení na 28. srpna v deset hodin ráno místního času. Vzhledem k tomu, že Trump je trestně stíhaný ještě ve dvou dalších případech, lze předpokládat, že mu jeho povinná přítomnost u soudních slyšení bude kolidovat s plány jeho volební kampaně. Konkrétně 28. srpen je pět dní po první předvolební debatě republikánských prezidentských primárek.

Upadhyayaová před ukončením úvodního slyšení Trumpa varovala před porušením stanovených podmínek propuštění bez vzetí do vazby a před pácháním trestné činnosti. V takovém případě by na Trumpa mohl být vydán zatykač a hrozilo by mu také obvinění z pohrdání soudem, píše list The New York Times (NYT).

Přibližně po hodině exprezident soudní budovu opustil a odjel zpět na letiště Arlington, odkud odletěl. Před nástupem do soukromého letadla řekl novinářům, že „dnešek je velmi smutným dnem pro Ameriku“. „Tohle je politický proces s člověkem, který vítězí v republikánských primárkách a má velký náskok před (prezidentem Joem) Bidenem,“ prohlásil exprezident, ačkoliv výzkum z 1. srpna ukázal, že Biden i Trump mají nyní oba podporu zhruba 43 procent voličů.

V krátkém prohlášení si bývalý prezident postěžoval také na „špínu, úpadek, zničené budovy a grafitti“, které viděl, když projížděl Washingtonem. „Tohle není město, které jsem opustil,“ dodal.

Nahrávám video

Před soudní budovou se shromáždilo několik stovek novinářů a desítky podporovatelů i odpůrců bývalého šéfa Bílého domu. Větší část přítomných nicméně tvoří turisté, kteří navštěvují Washington a náhodou dostali příležitost být svědky historického okamžiku, napsal The New York Times.

„Je to obří událost, zpráva číslo jedna ve Spojených státech. Všude jsou televizní štáby. Je to ohromný mediální zájem. Jsou tu i první demonstranti, stoupenci Donalda Trumpa s vlajkami. Kromě prezidentské ochranky tu je silná policejní přítomnost,“ popsal Vostal situaci u federálního soudu ve Washingtonu. 

V soudní síni nebyly povoleny kamery, z médií byl umožněn přístup jen píšícím novinářům. List The New York Times (NYT) informuje o téměř „maximální úrovni bezpečnosti jak v okolí soudu, tak uvnitř“.

Obvinění se netýká násilností v Kapitolu

Trump čelí obžalobě o čtyřech bodech, která je druhou sadou obvinění vznesenou proti exprezidentovi týmem zvláštního vyšetřovatele Jacka Smithe. Bývalý šéf Bílého domu se podle něj po své volební porážce dopustil různých druhů zločinného spiknutí a maření úředního procesu, když lhal o podvodech s hlasy a s několika poradci hledal způsoby, jak zabránit potvrzení vítězství svého soupeře a současného prezidenta Joea Bidena. Zároveň není obviněn přímo za podíl na povolebních násilnostech v sídle Kongresu.

U soudu jej čeká nyní již známá procedura, neboť zahájení soudního procesu letos absolvuje už potřetí. Čeká se, že policie s ním vyplní patřičnou dokumentaci, formálně jej vezme do vazby a předvede před Upadhyayaovou, kde se sám nebo skrze právníky prohlásí za nevinného.

„Když se na ta obvinění podíváte, ve skutečnosti neříkají moc jiného než to, že prezident Trump uplatňoval své právo mluvit o těch věcech a politicky hájit své přesvědčení, že volby byly ukradeny a nebyly vedeny regulérně,“ řekl Trumpův právník Lauro.

Bývalý prezident a nyní uchazeč o Bílý dům v roce 2024 je v případu jediným obviněným, ačkoliv prokuratura hovořila o šesti nejmenovaných spolupachatelích, většinou právníků, kteří Trumpovi údajně pomáhali v jeho snahách udržet si moc poté, co ho v prezidentských volbách 2020 porazil Joe Biden.

Vědomé šíření lží

Podobná vyjádření zaznívají od zveřejnění obvinění od různých spojenců exprezidenta, kteří rozhodnutí velké poroty poslat věc k soudu prezentují jako útok na svobodu slova. „To (právo na svobodu slova) vás ale nechrání, když vstoupíte do spiknutí. Všechna spiknutí zahrnují slova a všechny podvody zahrnují slova. Svoboda slova vám nedává právo vést podvodné spiknutí,“ oponoval v rozhovoru s televizí CNN bývalý ministr spravedlnosti Bill Barr.

Ten po volbách roku 2020 skončil v čele ministerstva spravedlnosti, když odmítl Trumpovy volební dezinformace podpořit. „Nejdřív jsem si nebyl jistý, ale došel jsem k přesvědčení, že dobře věděl, že volby prohrál,“ řekl Barr ke klíčové otázce, zda Trump nepravdy o podvodech šířil vědomě, či nikoli.

Tématu svobody slova se hned v úvodu dokumentu o obviněních věnují i prokurátoři, přičemž deklarují, že Trump měl právo výsledky napadat například u soudů a měl právo také šířit o nich nepravdivé informace. Exprezident však podle nich zašel za hranici legálního počínání, když chtěl „smést ze stolu legitimní hlasy a rozvrátit výsledky voleb“.

Případ začíná rozdělovat i republikánské špičky. Podle Vostala Trumpův viceprezident Mike Pence vzkázal jeho voličům, že Trump se neřídil ústavou a lidé by ho neměli znovu zvolit za prezidenta USA. „Prezident byl bohužel obklopen skupinou potrhlých právníků, kteří mu neustále říkali to, co jeho dychtivé uši chtěly slyšet,“ upozornil Pence.

„Amerika se mění, je to jiná Amerika než před dvaceti lety. Tohle je střet principů, co ještě je svobodný projev, co je šíření politického názoru, o kterém je ten dotyčný (Donald Trump) vnitřně přesvědčen. Myslím, že něco takového by před dvaceti lety nebylo myslitelné. Uvidíme, jestli bude duch Ameriky dostatečně silný, když se budeme bavit o těch principech, aby byl Trump zproštěn obvinění,“ uvedl v pořadu Události, komentáře předseda sněmovního ústavně-právního výboru Radek Vondráček (ANO).

Europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) připomněla situaci po minulých prezidentských volbách, kdy Trump odmítl přijmout výsledek. „Jeho viceprezident Pence se tehdy postavil jako demokrat a řekl, že musíme respektovat výsledek voleb, zatímco Donald Trump ne. Trump jasně vyzval své stoupence k boji, k odporu proti výsledku voleb, to je na tom špatně. Jako demokrat měl výsledek přijmout a usilovat dál o přízeň svých voličů, ale ne formou násilí,“ je přesvědčena Šojdrová.

Vést trestní řízení proti nejmocnějšímu muži světa je obtížné a FBI, státní zástupci a další dávají všanc svůj osud, míní předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS). „V demokratickém systému by se měl každý zodpovídat zákonu, každý spadá pod zákon, dokonce i tak mocná figura jako prezident Spojených států,“ upozornil.

Ze série obvinění proti Trumpovi je tento případ vyšší liga, myslí si novinář Daniel Anýž z Hospodářských novin. Podle některých hlasů by ostatní kauzy neměly zastínit útok na americký ústavní systém, upozornil Anýž.

V republikánských primárkách podle něj stačí Trumpovi takzvané tvrdé jádro a vyhraje je. „Pak je tu otázka všeobecných voleb, kdy to od něj určitě bude odvádět nezávislé voliče. Už se to stalo v minulých kongresových volbách, kdy tato jeho lež otrávila nezávislé voliče. Ale v roce 2016 mu všechno včetně urážek prošlo. Vůbec nejsem přesvědčen o tom, že část republikánů, která říká, že by pro něj nehlasovali, že část z nich by za ním zase nestála,“ poznamenal novinář.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 14 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...