Trump se pro plošné milosti rozhodl na poslední chvíli, píší média

Americký prezident Donald Trump se k plošné variantě milostí – tedy asi pro patnáct set lidí včetně těch, kteří 6. ledna 2021 napadali policisty – přiklonil na poslední chvíli, což překvapilo i některé republikány v Kongresu, uvádí zpravodajský web Axios nebo televize NBC News. Nakonec převážil přístup omilostnit co nejvíce lidí a mít to za sebou, namísto zkoumání případ od případu.

Před pondělní inaugurací dával Trump a jeho spojenci najevo, že o avizovaných milostech pro účastníky nepokojů v sídle Kongresu se bude rozhodovat případ od případu a že lidé odsouzení za násilné činy by milost dostat neměli.

Nový americký prezident avizoval omilostnění svých stoupenců, kteří v návaznosti na jeho prohru ve volbách z roku 2020 vtrhli do washingtonského Kapitolu, dlouho dopředu. Soustavně přitom násilný protest bagatelizoval a někdy jej vykresloval jako „den lásky“. Prokurátoři obvinili skoro šestnáct set lidí, z nichž přes 1250 přiznalo vinu nebo byli odsouzeni.

Až do poslední chvíle nebylo jasné, komu Trump milosti udělí. „Pokud jste se ten den dopustili násilí, samozřejmě byste neměli být omilostněni,“ řekl jen několik dní před inaugurací Trumpův viceprezident JD Vance.

Omilostnit co nejvíce lidí a mít to za sebou

Podle informací webu Axios se Trump určitou dobu nemohl rozhodnout mezi plošným opatřením a cílenými milostmi, nakonec ale zvolil přístup ve stylu „strhnutí náplasti“, aby se věcí nemusel dál zabývat. „Vyhodnocování případ od případu bylo obtížné... Trump chtěl omilostnit co nejvíce lidí a mít to za sebou,“ uvádí web. Dva členové Trumpova týmu NBC News řekli, že konečné rozhodnutí přišlo několik dní před inaugurací.

„Trump prostě řekl: ‚**** na to, propusťte je všechny‘,“ řekl webu Axios nejmenovaný poradce z Bílého domu. Prezident se touto cestou vydal navzdory tomu, že většina Američanů v průzkumech dávala najevo nesouhlas s takovým postupem.

Výsledek rozhodování je také v rozporu s Trumpovým prohlášením ze 7. ledna 2021, kdy odsoudil „nechutný útok“ na Kapitol a uvedl, že je „pobouřen násilím, bezprávím a chaosem“. „Těm, kdo porušili zákon: Zaplatíte za to,“ prohlásil tehdy.

V následujících letech se ale začal těchto lidí zastávat a označovat je za rukojmí nebo politické vězně, zatímco usiloval o návrat do prezidentské funkce. Tato rétorika zapadala do jeho snahy vykreslovat americký systém spravedlnosti jako zkorumpovaný a zaujatý v době, kdy byl sám terčem vyšetřování a později také několika žalob. Plošné milosti nyní vysvětluje tak, že lidé odsouzení za účast na nepokojích si už vytrpěli dost.

Počínání výtržníků v Kapitolu před čtyřmi lety odsoudili také zákonodárci Trumpovy Republikánské strany, málokdo z nich ale milosti pro účastníky nepokojů kritizuje. Výhrady vyjádřilo několik republikánských senátorů, zatímco mnozí další republikáni otázky na tento bod odráželi poukazováním na milosti udělené exprezidentem Joem Bidenem těsně před jeho odchodem z úřadu. Biden bezprecedentním rozhodnutím přiřkl několika zákonodárcům nebo členům své rodiny imunitu před trestním stíháním v momentě, kdy nebyli z ničeho obviněni.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 13 mminutami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 5 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 5 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 9 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...