Státní tajemnice Maine Shenna Bellowsová diskvalifikovala bývalého prezidenta Donalda Trumpa z hlasování v prezidentských primárkách v tomto státě na severovýchodě USA. Po Coloradu jde o druhý americký stát, co k tomuto kroku přistoupil v souvislosti se zapojením exprezidenta do útoku na sídlo amerického Kongresu z 6. ledna 2021, píše agentura AP.
Úřad státního tajemníka je nejvyšším postem ve státě, co se konání voleb týče. Demokratka Bellowsová je zároveň první volební úřednicí, která jednostranně podobné rozhodnutí přijala. V Coloradu o Trumpově diskvalifikaci rozhodl tamní nejvyšší soud 19. prosince. Naopak nejvyšší soud v americkém státě Michigan tento týden stejný krok odmítl.
Proti rozhodnutí Bellowsové se lze odvolat u mainského soudu a Trumpova kampaň už v reakci oznámila, že tak učiní. Trump slíbil, že se odvolá i proti verdiktu coloradského soudu. Na americký nejvyšší soud se ve čtvrtek obrátila i Republikánská strana v tomto státě.
Bellowsová dospěla k závěru, že Trump, favorit na republikánskou nominaci v roce 2024, podněcoval vzpouru, když šířil neprokázaná tvrzení o podvodech na voličích v hlasování v prezidentských volbách v roce 2020 a poté vyzval své příznivce, aby pochodovali na Kapitol a zabránili zákonodárcům v potvrzení výsledků voleb, v nichž zvítězil nynější americký prezident Joe Biden.
V týdnech a měsících před 6. lednem 2021 bývalý prezident „využil lživého příběhu o volebním podvodu, aby vyburcoval své podporovatele“, uvedla Bellowsová podle listu Financial Times (FT). Trump si podle ní byl vědom toho, že pravděpodobně dojde k násilnostem, „ty však alespoň ze začátku podporoval svou plamennou rétorikou“ a nepodnikl žádné včasné kroky k jejich zastavení.
Pozornost se obrací k nejvyššímu soudu
V jádru sporů o Trumpovu účast ve volbách leží čtrnáctý dodatek americké ústavy, konkrétně jeho třetí paragraf. Podle něho nesmí jakýkoliv úřad, vojenský ani civilní, ve Spojených státech zastávat ten, kdo odpřisáhl věrnost ústavě a následně se dopustil „povstání nebo vzpoury proti ústavě nebo poskytl pomoc a útěchu nepřátelům“ ústavy.
Opatření bylo do zakládajícího dokumentu přidáno po občanské válce a mělo zajistit, aby se o úřad nemohli hlásit zástupci Konfederace. Jeho uplatňování je však podle médií poměrně neprobádanou otázkou, stále více pozornosti se tak upírá k nejvyššímu soudu ve Washingtonu, aby ve věci vynesl konkrétnější verdikt.
Pokud nejvyšší soud rozhodne, že Trumpovo počínání v souvislosti s údajnými pokusy ovlivnit výsledky voleb není porušením čtrnáctého dodatku ústavy, de facto tak smete ze stolu výzvy, které se v jednotlivých amerických státech dožadují exprezidentova vyloučení z voleb, podotýká list The New York Times (NYT).
Pokud však bude rozhodnutí specifičtější a bude se týkat například jen státu Colorado, advokáti protistran budou spíše moci argumentovat, že Trump by se neměl zúčastnit všeobecných prezidentských voleb, získá-li předtím republikánskou nominaci v primárkách.
Útok na Kapitol nebylo povstání, tvrdí Trumpovi advokáti
Trumpovi advokáti mají na podporu svého klienta několik argumentů, píše AP. Zaprvé uvádějí, že čtrnáctý dodatek ústavy nezmiňuje přímo slovo „prezident“, ale pouze „zástupce Spojených států“. I pokud se však dodatek vztahuje k prezidentskému úřadu, jde podle advokátů o politickou záležitost, o níž by měli rozhodnout voliči.
Soudci podle advokátů poruší exprezidentovo právo na spravedlivý soud, pokud rozhodnou mimo trestní řízení bez důkladného procesu dokazování. Závěrem Trumpovi zástupci argumentují, že 6. ledna 2021 se nekonalo žádné povstání, nýbrž pouliční nepokoje, a i kdyby o povstání šlo, Trump se do něj nezapojil, pouze využíval svého práva na svobodu slova.
Právníci, kteří usilují o diskvalifikaci bývalého prezidenta z voleb, naopak uvádějí, že případ je velice snadný. Šestý leden podle nich povstáním byl, Trump jej podnítil a do voleb by se znovu zapojit neměl.
