Kreml striktně odmítl bezpečnostní garance zahraničních armád pro Ukrajinu

Nahrávám video
Horizont ČT24: Evropské země hodlají zajistit případný mír
Zdroj: ČT24

Kreml rozhodně odmítl, že by bezpečnostní garance Ukrajině mohly poskytovat zahraniční vojenské kontingenty z Ameriky nebo Evropy. Řekl to mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov státní agentuře RIA Novosti, která jeho vyjádření zveřejnila v pátek. Ruský vůdce Vladimir Putin později zopakoval, že vojska NATO na Ukrajině by byla pro Moskvu legitimním cílem.

„Mohou bezpečnostní záruky Ukrajině zajistit a poskytnout zahraniční, zejména evropské a americké vojenské kontingenty? Rozhodně ne, nemohou,“ citovala Peskova ruská agentura. „To nemůže sloužit jako bezpečnostní záruka pro Ukrajinu, která by byla pro naši zemi přijatelná,“ dodal Peskov.

Poskytnutí bezpečnostních záruk pro Ukrajinu zvažují zejména země v takzvané koalici ochotných, jejíž lídři ve čtvrtek jednali v Paříži. Francouzský prezident Emmanuel Macron řekl, že dohromady 26 zemí přislíbilo, že se zapojí do zajištění bezpečnosti Ukrajiny po dojednání míru s Ruskem, ať již na zemi, na moři či ve vzduchu.

Šéf Kremlu Putin na ekonomickém fóru ve Vladivostoku zopakoval, že vojska NATO na Ukrajině by byla pro Rusko legitimním cílem, a znovu za naprosto nepřijatelnou označil možnost, že by Ukrajina vstoupila do NATO. Garance bezpečnosti jsou nutné i pro Moskvu, dodal vůdce země, která kromě Ukrajiny napadla pod jeho vedením také Gruzii a vede hybridní válku proti Západu.

Putin také zdůraznil, že „Rusko bude tyto dohody bezpochyby dodržovat“. Moskva přitom pod jeho vedením řadu mezinárodních i dvoustranných ujednání porušila.

Ukrajina se jedenáctým rokem brání ruské agresi a čtvrtým rokem čelí plnohodnotné pozemní invazi. Zatím není na obzoru konec války navzdory úsilí zejména amerického prezidenta Donalda Trumpa dostat ke společnému jednacímu stolu šéfa Kremlu Vladimira Putina a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Peskov řekl, že před setkáním mezi Ruskem a Ukrajinou na vyšší nebo nejvyšší úrovni je třeba udělat „obrovské množství práce“.

Trump tvrdí, že brzy promluví s Putinem

Trump ve čtvrtek oznámil, že bude s Putinem brzy hovořit. „Ano, promluvím s ním,“ řekl americký prezident podle agentury AFP novináři, který se ho na okraj večeře s šéfy největších technologických firem v USA zeptal, zda se brzy setká s ruským vůdcem. Kreml uvedl, že přípravy zatím neprobíhají, ale že je možné hovor sjednat rychle.

Trump se s Putinem setkal v polovině minulého měsíce na Aljašce, ale summit nepřinesl výrazný pokrok ve snaze ukončit válku na Ukrajině, kterou začalo Rusko v roce 2014 nelegální anexí Krymu a rozpoutáním války na Donbasu a v únoru 2022 ji vyeskalovalo plnohodnotnou pozemní invazí do sousední země.

V rozhovoru, který ve čtvrtek odvysílala stanice CBS News, Trump řekl, že je i nadále odhodlán usilovat o mírovou dohodu mezi Ruskem a Ukrajinou, a to i přes čím dál nejistější vyhlídky na osobní jednání mezi Putinem a Zelenským.

Novinářům podle agentury Reuters také řekl, že ale rusko-ukrajinský konflikt je zatím nejobtížnější z válek, kterými se dosud zabýval, a že jich už „urovnal mnoho“.

Se Zelenským a evropskými lídry z takzvané koalice ochotných Trump na dálku hovořil ve čtvrtek. Podle činitele Bílého domu citovaného Reuters vyzval evropské lídry, aby jejich země ukončily nákupy ruské ropy.

Putin ve středu prohlásil, že je připraven na schůzku se Zelenským, pokud bude dobře nachystána a pokud povede k hmatatelným výsledkům, a ukrajinského prezidenta vyzval, ať na schůzku přijede do Moskvy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 1 hhodinou

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 3 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 5 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 7 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rusové zasáhli porodnici v Oděse

Nejméně dvě oběti a deset zraněných včetně dítěte si vyžádal rozsáhlý nálet ruských dronů na přístavní město Oděsa na jihu Ukrajiny. O úderech, které zasáhly i porodnici, v sobotu ráno informoval šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusko na Oděsu vyslalo přes šedesát dronů. Dva lidé podle úřadů zemřeli a dva utrpěli zranění při ruském útoku na Kryvyj Rih. Dronové útoky na svém území hlásí i Rusko.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...