Kreml striktně odmítl bezpečnostní garance zahraničních armád pro Ukrajinu

Nahrávám video

Kreml rozhodně odmítl, že by bezpečnostní garance Ukrajině mohly poskytovat zahraniční vojenské kontingenty z Ameriky nebo Evropy. Řekl to mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov státní agentuře RIA Novosti, která jeho vyjádření zveřejnila v pátek. Ruský vůdce Vladimir Putin později zopakoval, že vojska NATO na Ukrajině by byla pro Moskvu legitimním cílem.

„Mohou bezpečnostní záruky Ukrajině zajistit a poskytnout zahraniční, zejména evropské a americké vojenské kontingenty? Rozhodně ne, nemohou,“ citovala Peskova ruská agentura. „To nemůže sloužit jako bezpečnostní záruka pro Ukrajinu, která by byla pro naši zemi přijatelná,“ dodal Peskov.

Poskytnutí bezpečnostních záruk pro Ukrajinu zvažují zejména země v takzvané koalici ochotných, jejíž lídři ve čtvrtek jednali v Paříži. Francouzský prezident Emmanuel Macron řekl, že dohromady 26 zemí přislíbilo, že se zapojí do zajištění bezpečnosti Ukrajiny po dojednání míru s Ruskem, ať již na zemi, na moři či ve vzduchu.

Šéf Kremlu Putin na ekonomickém fóru ve Vladivostoku zopakoval, že vojska NATO na Ukrajině by byla pro Rusko legitimním cílem, a znovu za naprosto nepřijatelnou označil možnost, že by Ukrajina vstoupila do NATO. Garance bezpečnosti jsou nutné i pro Moskvu, dodal vůdce země, která kromě Ukrajiny napadla pod jeho vedením také Gruzii a vede hybridní válku proti Západu.

Putin také zdůraznil, že „Rusko bude tyto dohody bezpochyby dodržovat“. Moskva přitom pod jeho vedením řadu mezinárodních i dvoustranných ujednání porušila.

Ukrajina se jedenáctým rokem brání ruské agresi a čtvrtým rokem čelí plnohodnotné pozemní invazi. Zatím není na obzoru konec války navzdory úsilí zejména amerického prezidenta Donalda Trumpa dostat ke společnému jednacímu stolu šéfa Kremlu Vladimira Putina a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Peskov řekl, že před setkáním mezi Ruskem a Ukrajinou na vyšší nebo nejvyšší úrovni je třeba udělat „obrovské množství práce“.

Trump tvrdí, že brzy promluví s Putinem

Trump ve čtvrtek oznámil, že bude s Putinem brzy hovořit. „Ano, promluvím s ním,“ řekl americký prezident podle agentury AFP novináři, který se ho na okraj večeře s šéfy největších technologických firem v USA zeptal, zda se brzy setká s ruským vůdcem. Kreml uvedl, že přípravy zatím neprobíhají, ale že je možné hovor sjednat rychle.

Trump se s Putinem setkal v polovině minulého měsíce na Aljašce, ale summit nepřinesl výrazný pokrok ve snaze ukončit válku na Ukrajině, kterou začalo Rusko v roce 2014 nelegální anexí Krymu a rozpoutáním války na Donbasu a v únoru 2022 ji vyeskalovalo plnohodnotnou pozemní invazí do sousední země.

V rozhovoru, který ve čtvrtek odvysílala stanice CBS News, Trump řekl, že je i nadále odhodlán usilovat o mírovou dohodu mezi Ruskem a Ukrajinou, a to i přes čím dál nejistější vyhlídky na osobní jednání mezi Putinem a Zelenským.

Novinářům podle agentury Reuters také řekl, že ale rusko-ukrajinský konflikt je zatím nejobtížnější z válek, kterými se dosud zabýval, a že jich už „urovnal mnoho“.

Se Zelenským a evropskými lídry z takzvané koalice ochotných Trump na dálku hovořil ve čtvrtek. Podle činitele Bílého domu citovaného Reuters vyzval evropské lídry, aby jejich země ukončily nákupy ruské ropy.

Putin ve středu prohlásil, že je připraven na schůzku se Zelenským, pokud bude dobře nachystána a pokud povede k hmatatelným výsledkům, a ukrajinského prezidenta vyzval, ať na schůzku přijede do Moskvy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 1 hhodinou

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 4 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 14 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...