Orbán: Maďarsko dostalo výjimku z amerických sankcí na ruský plyn a ropu

Maďarsko získalo výjimku z amerických sankcí, která mu umožní nadále bez postihu odebírat ruský plyn a ropu, prohlásil podle agentury AP maďarský premiér Viktor Orbán po schůzce s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě. Úřad maďarského premiéra po schůzce v tiskové zprávě také uvedl, že USA zrušily veškeré americké sankce, které měly dopad na projekt maďarské jaderné elektrárny Paks II.

Podle maďarské agentury MTI se výjimka vztahuje na plynovod TurkStream a ropovod Družba. Činitel Bílého domu podle agentury Reuters později informoval, že výjimka potrvá jeden rok. Kromě zrušení sankcí majících dopad na projekt Paks II Orbánův úřad také oznámil, že USA a Maďarsko se dohodly, že americká firma Westinghouse bude zapojena do dodávek jaderného paliva a zavádění technologií malých modulárních reaktorů.

Trump už před jednáním o výjimce zdůraznil, že Budapešť to má těžší než jiné země Evropy, protože nemá moře. Obdobně argumentoval také Orbán. Podle šéfa Bílého domu by Evropská unie měla maďarského premiéra respektovat, označil jej za „skvělého státníka“.

Maďarský ministr zahraničí Peter Szijjártó na síti X výjimku označil za neomezenou a poděkoval USA za rozhodnutí, které „zajistí maďarskou energetickou bezpečnost“.

Orbán, který je považován za nejbližšího spojence Kremlu v Unii, už dříve řekl, že Maďarsko hledá cesty, jak americké sankce na dvě největší ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil a na desítky jejich dceřiných společností obejít. V Bílém domě zopakoval, že pro jeho zemi je obtížné nalézt alternativu.

USA odvetná opatření zavedly v reakci na ruské odmítnutí návrhu ukončit válku na Ukrajině. Ve čtvrtek, tedy před Orbánovou návštěvou, skupina demokratických i republikánských senátorů představila rezoluci vyzývající Maďarsko k ukončení závislosti na ruských energetických surovinách.

„Politicky motivované sankce zmizely, skončilo americké financování nevládních organizací útočících na Maďarsko a můžeme znovu cestovat do Spojených států bez víz,“ napsal Orbán na sociální síti o změnách kroků předchozí administrativy Joea Bidena vůči Budapešti po Trumpově návratu do Bílého domu.

S prezidentem USA chce otevřít novou kapitolu ve vzájemných vztazích. „Naším cílem je navázat strategické partnerství, zahrnující spolupráci v energetice, investicích, obraně, a probrat poválečnou situaci, až skončí rusko-ukrajinský konflikt. Pracujeme na vzájemně výhodné dohodě, která poslouží zájmům každého maďarského občana,“ dodal Orbán.

Už dříve uvedl, že má v úmyslu podepsat s Washingtonem rozsáhlou hospodářskou dohodu, která by kompenzovala dopad amerických cel na Evropskou unii, napsala agentura Reuters.

Možná schůzka s ruským vládcem

„Začíná nejdůležitější diplomatická operace desetiletí,“ napsal o Orbánově cestě portál Index.hu. Státníci měli řešit odložené setkání Trumpa s ruským vládcem Vladimirem Putinem, jež se podle dřívějších plánů mělo konat v Budapešti.

O možné schůzce s Putinem „jednáme“, potvrdil v pátek Trump. „(Orbán) Putinovi rozumí a zná ho velmi dobře. Viktor podle mě cítí, že chceme válku v nepříliš vzdálené budoucnosti ukončit,“ řekl šéf Bílého domu. Moskva podle něj zatím nechce přestat válčit, ale to se prý změní. V této souvislosti upozornil na výrazné ztráty obou stran konfliktu. Pokud by se měl s ruským vládcem sejít, rád by jako místo ponechal právě Budapešť.

Nahrávám video

Orbán v této souvislosti prohlásil, že jen „malé Maďarsko“ a USA vedou promírovou politiku, zatímco ostatní země jsou proválečné, neboť věří, že Ukrajina může Rusko porazit na bojišti. „Řekl bys tedy, že Ukrajina nemůže tu válku vyhrát?“ zeptal se následně Trump Orbána. „Zázraky se dějí,“ připustil maďarský premiér, jehož země odmítá vyzbrojovat Kyjev.

Americký prezident tento měsíc oznámil, že by se s Putinem mohl brzy sejít, později ale prohlásil, že summit zrušil, protože se mu jeho uspořádání za současné situace nezdálo správné. Ve stejný den USA oznámily sankce na dvě největší ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil a na desítky jejich dceřiných společností. Americký ministr financí Scott Bessent tehdy uvedl, že Washington k opatřením přistoupil, protože Putin odmítá ukončit válku proti Ukrajině.

Početná maďarská delegace

Orbán se vydal do Washingtonu charterovým letem od nízkonákladových aerolinek. Vládní letadlo, které k cestování běžně používá, je zřejmě pro celou rozsáhlou maďarskou delegaci příliš malé, napsal server Aerospace Global News. Premiéra doprovází šest ministrů, mimo jiné hospodářství a obrany.

Na palubě letadla „nezvykle otevřeně“ hovořil o tom, že nemá smysl intelektuálně podceňovat Trumpa, což je prý sice v Evropě zvykem, ale je to chyba, protože styl šéfa Bílého domu je součástí jeho způsobu vyjednávání.

„Američané s nikým nevyjednávají pro zábavu, ale kvůli uzavření dohody,“ řekl maďarský premiér Indexu před šestým setkáním s Trumpem. Orbán patří mezi evropskými státníky dlouhodobě mezi největší podporovatele současného amerického lídra.

Nahrávám video

Loni maďarský premiér třikrát navštívil Trumpa v jeho floridském sídle Mar-a-Lago, z toho dvakrát ještě předtím, než byl republikán zvolen prezidentem v listopadových volbách.

Orbán je zároveň jedním z mála lídrů zemí EU, který má blízko k Trumpovi i k Putinovi a který nedávno prohlásil, že zákaz dovozu ruské ropy do evropských zemí je z pohledu Budapešti chybný.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 9 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 15 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 21 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...