Trump podepsal výnos, který má vést ke zrušení ministerstva školství

Americký prezident Donald Trump podepsal výnos, který má vést ke zrušení federálního ministerstva školství. Šéf Bílého domu zároveň přislíbil, že o učitele bude „lépe postaráno“. Příslušný dokument podle záběrů televize CNN podepsal obklopen několika školáky sedícími v lavicích. Zpravodajský server The New York Times však poznamenal, že ministerstvo školství prezident nemůže zcela zrušit bez souhlasu Kongresu.

Ministerstvo, které zřídil demokratický prezident Jimmy Carter v roce 1979, kritizoval republikán Trump už ve svém prvním období v úřadě, nyní však v rámci škrtů řízených prezidentovi blízkým miliardářem Elonem Muskem chce instituci zrušit. Minulý týden vyšla najevo informace o zrušení téměř poloviny pracovních míst na ministerstvu, kde má zůstat necelých 2200 lidí z původních 4100. Zástupci resortu tvrdí, že zatím zvládnou pokračovat v plnění klíčových funkcí, jako je distribuce federální pomoci školám nebo správa studentských půjček.

„Zavřeme ho co nejdříve, co to půjde,“ prohlásil Trump s tím, že „ministerstvo nedělá dobrotu“. Další země si dle něj vedou lépe v žebříčku vzdělávání než USA, zmínil například i Čínu. „Po 45 letech vynakládají USA na vzdělávání mnohem více peněz než kterákoli jiná země. Přesto jsme na konci žebříčku, pokud jde o úspěšnost,“ uvedl šéf Bílého domu. „Ať se nám to líbí, nebo ne, jsme tam, kde jsme,“ dodal. O stávající šéfce resortu Lindě McMahonové řekl, že už „snad dlouho ministryní školství nebude“.

Školství se tak nyní podle Trumpa opět stane doménou jednotlivých států, „jak to má být“. Ačkoliv mají republikáni nyní většinu v obou komorách Kongresu, ke zrušení federálního ministerstva školství by potřebovali v Senátu podporu části demokratů, protože ke schválení takového kroku je zapotřebí takzvaná „supervětšina“ v podobě alespoň šedesáti hlasů. V praxi by tak potřebovali podporu alespoň sedmi demokratů, což se podle médií jeví jako nepravděpodobné.

„Postaráme se o naše učitele“

V závěru svého komentáře k rušení federálního ministerstva prezident chválil učitele. „Je mi jedno, jestli jsou v odborech, nebo nejsou, postaráme se o naše učitele,“ řekl. V odborech je podle vládních statistik sedmdesát procent pedagogů veřejných škol. „Budeme naše učitele mít rádi a budeme si jich vážit stejně jako našich dětí,“ poznamenal prezident.

Trump při podpisovém ceremoniálu naznačil, že o zrušení ministerstva by nakonec mohl hlasovat Kongres. Čtvrteční akce se zúčastnili mimo jiné republikánští guvernéři Texasu a Floridy, Greg Abbott a Ron DeSantis.

Demokraté varují před „zničujícím výsledkem“

„Donald Trump dobře ví, že nemůže zrušit ministerstvo školství bez Kongresu – ale chápe, že když propustíte všechny zaměstnance a rozbijete ho na kusy, můžete dosáhnout podobného, zničujícího výsledku,“ poznamenala demokratická senátorka Patty Murrayová. Šéfka učitelského odborového svazu Randi Weingartenová mezitím prezidentovi v prohlášení vzkázala: „Uvidíme se u soudu.“

Republikáni změny naopak vítají. „Vzdělávání patří rodičům a místním obcím – ne washingtonským byrokratům,“ uvedl například republikánský kongresman Mark Alford. Resort školství po podpisovém ceremoniálu krok označil za historický s tím, že „osvobodí budoucí generace amerických studentů a otevře příležitosti k jejich úspěchu“. Také poznamenal, že toto zrušení nezastaví „financování těm, kteří na něm závisejí“, včetně vysokoškoláků a studentů s postižením.

Americké školy jsou podle médií z 85 procent financovány vládami jednotlivých států či lokálními samosprávami, federální peníze tvoří jen malou část zdrojů. Zpravodajský server BBC zároveň poznamenal, že jsou to státy a okresy, kdo řídí americké školy a stanovují osnovy, nikoliv federální ministerstvo, jak se mnozí mylně domnívají.

Resort však dohlíží na financování veřejných škol a provozuje programy na pomoc studentům z nízkopříjmových rodin. Má také významnou roli ve správě a dohledu nad federálními studentskými půjčkami, které využívají miliony Američanů k placení vysokoškolského studia.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 9 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 15 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 21 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...