Arménie s Ázerbájdžánem ve Washingtonu podepsaly mírovou dohodu

Nahrávám video

Americký prezident Donald Trump v Bílém domě podepsal „historickou mírovou dohodu“ s lídry Arménie a Ázerbájdžánu. Spojené státy podle médií v rámci úmluvy získaly přístup ke strategickému tranzitnímu koridoru na arménském území, který se nachází podél hranice s Íránem a spojuje Ázerbájdžán s jeho exklávou Nachičevan.

Do Bílého domu dorazili arménský premiér Nikol Pašinjan a ázerbájdžánský vůdce Ilham Alijev. Jejich země byly ve sporu od konce osmdesátých let, kdy se Náhorní Karabach – ázerbájdžánský region s převážně arménským obyvatelstvem – s podporou Jerevanu odtrhl od Ázerbájdžánu. Předloni Baku oblast znovu získalo, což vedlo k útěku asi sta tisíc etnických Arménů do Arménie.

„Nastolujeme na Jižním Kavkazu mír,“ řekl Alijev po podpisu dohody. Podle Pašinjana v pátek položili základ „pro lepší příběh, než jaký jsme měli v minulosti.“

„Bojovali dlouhou dobu – 35 let. A nyní jsou přáteli a budou jimi ještě dlouho,“ řekl Trump během tiskové konference k podpisu. Obě země se podle něj zavázaly zastavit boje, navázat diplomatické vztahy a respektovat vzájemnou územní celistvost.

Trump také oznámil, že dosavadní omezení ve spolupráci v oblasti obrany s Ázerbájdžánem budou zrušena. Tento krok označil za „velkou událost“. Dodal, že s oběma zeměmi má Washington skvělé vztahy, ačkoliv se nesetkávají často. Kromě mírové dohody prezident podepsal s lídry obou republik separátní dohody o ekonomické spolupráci.

Předchozí mírové rozhovory selhaly

Jerevan a Baku se pokoušely dohodnout na mírové smlouvě a konflikt ukončit od března. Podpisu dohody ale bránily přetrvávající sporné body, které sahají od samotného vymezení hranic až po otevření pozemního spojení mezi ázerbájdžánskou exklávou Nachičevan a Ázerbájdžánem přes arménské území. Pašinjan a Alijev se naposledy sešli 10. července, k výraznému posunu to ale nevedlo.

Nahrávám video

Trump tvrdí, že právě až díky němu nastal průlom. „Hodně lídrů se pokoušelo ukončit tu válku, ale neúspěšně, až do nynějška, díky ‚TRUMPOVI‘,“ napsal šéf Bílého domu na své síti Truth Social.

Pašinjan s Alijevem v pátek ocenili, že Trump pomohl konflikt ukončit a řekli, že ho nominují na Nobelovu cenu za mír. „Kdo jiný než prezident Trump si zaslouží Nobelovu cenu za mír?,“ tázal se Alijev.

Washington si pronajme strategický koridor

Americká televize CBS, agentura Reuters či web Politico s odkazem na zdroje z americké administrativy informovaly, že v rámci smlouvy získaly USA práva na využívání takzvaného zangezurského koridoru (arménsky koridor Sjunik).

Jde právě o výše zmíněné pozemní spojení mezi Ázerbájdžánem a jeho exklávou Nachičevan přes arménské území. Koridor o délce 43 kilometrů se nachází na jihu Arménie podél hranic s Íránem. Nachičevan pak sousedí s Tureckem, který je spojencem Baku.

V místě koridoru má vzniknout takzvaná Trumpova silnice pro mezinárodní mír a prosperitu (TRIPP), která má podle zmíněných činitelů usnadnit přístup západních zemí do této oblasti.

Arménie podle Politica souhlasila s udělením exkluzivních práv Washingtonu na rozvoj koridoru na 99 let. USA by pozemky pronajaly konsorciu, které by v místě rozvíjelo železniční dopravu, produktovody, optické kabely a případně i přenos elektřiny podél tohoto koridoru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 4 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 16 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 23 hhodinami
Načítání...