Trump nominoval do čela Fedu Kevina Warshe

Novým šéfem americké centrální banky (Fed) se zřejmě stane pětapadesátiletý Kevin Warsh, jehož nominaci v pátek oznámil prezident USA Donald Trump. Warsh už dříve působil v Radě guvernérů Fedu, v čele instituce nahradí dvaasedmdesátiletého Jeroma Powella, kterému končí mandát v květnu. Nominaci ale ještě bude muset potvrdit Senát.

Ačkoliv Trump Powella sám v roce 2017 do funkce nominoval, v poslední době ho často kritizoval a volal po jeho odvolání. Především kvůli tomu, že podle něj dostatečně rychle nesnižoval úrokové sazby. Powella v lednu začalo vyšetřovat ministerstvo spravedlnosti kvůli výroku v Kongresu o sporné rekonstrukci budov banky.

Warsh by mohl zajistit, že politika Fedu bude bližší představám Trumpovy administrativy, uvedla agentura AP.

„Kevina znám už dlouho a nepochybuji o tom, že se zapíše do historie jako jeden z nejlepších předsedů Fedu, možná ten nejlepší,“ napsal Trump na své sociální síti Truth Social. Dodal, že je to „člověk, který nezklame“.

Warsh byl v letech 2006 až 2011 členem Rady guvernérů Fedu, kdy se ve svých 35 letech stal nejmladším guvernérem v historii této instituce. V současnosti působí jako spolupracovník konzervativně orientovaného Hooverova institutu a jako lektor na obchodní škole při Stanfordově univerzitě.

„Kevin Warsh je z hlediska vnímání trhu dobrým kandidátem na příštího šéfa americké centrální banky. Jeho dřívější působení ve Fedu bylo spojeno se silným důrazem na inflaci. Byl vnímán jako takzvaný jestřáb, který nebyl ochoten snižovat sazby  ‚jen tak‘, a podobně zdrženlivě přistupoval i k dalším nástrojům, včetně nákupů aktiv,“ podotkl hlavní ekonom Portu Jan Berka.

Trump už se s Warshem sešel

Nominace Kevina Warshe není pro trhy úplným překvapením. Donedávna se sice spekulovalo, že by se příštím šéfem Fedu mohl stát Trumpův poradce Kevin Hassett, to se ale tento týden změnilo. Ve čtvrtek se v médiích objevily zprávy, že byl Warsh ten den v Bílém domě, načež se začaly rychle zvyšovat sázky na to, že právě on bude požádán, aby se ujal vedení Fedu.

„Jeho aktuální rétorika nicméně působí mírněji. Klade důraz na příznivé efekty deregulace, která má podporovat růst při slabších proinflačních tlacích, jež mají jít ruku v ruce s růstem produktivity. Kriticky se vyjadřuje k velikosti bilance centrální banky a opakovaně uvedl, že pokud by nebyla tak rozsáhlá, úrokové sazby mohly být už výrazně níže. Právě zde bude zajímavé sledovat, jak se k řízení bilance z pozice šéfa Fedu postaví,“ upozornil Berka.

Na finančních trzích se v očekávání Warshovy nominace už v pátek ráno začaly prudce snižovat ceny drahých kovů. Zlato dopoledne odepisovalo kolem osmi procent a jeho cena přechodně spadla pod pět tisíc dolarů (více než 102 tisíc korun) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu), později se nad tuto úroveň vrátila. Ve čtvrtek se dostala na rekordních 5594,82 dolaru za unci.

Spekulace o vlivu Bílého domu

Bitcoin v pátek klesl o více než dvě procenta a dostal se pod 82 800 dolarů. Oslabily i takzvané futures na americké akciové indexy a dolů se vydaly i futures na úrokové sazby. Trh ale zatím nadále očekává, že Fed v letošním roce i po Warshově nástupu do čela centrální banky sníží sazby dvakrát, a to ve druhém pololetí. Dolar, který loni oslabil téměř o deset procent, se tento měsíc dostal pod obnovený prodejní tlak, mimo jiné v důsledku nejistoty ohledně americké hospodářské politiky.

„Teprve uvidíme, zda na něj bude mít vliv Bílý dům,“ poznamenal k Warshově nástupu do čela Fedu hlavní ekonom společnosti Spartan Capital Securities Peter Cardillo. „Můj odhad je, že nikoli a že bude postupovat velmi obezřetně; jeho přístup bude poměrně vyvážený z hlediska inflace a trhu práce. Bude méně rozhodný než Powell, ale rozdíl mezi nimi nebude zásadní,“ dodal.

Základní úroková sazba je nyní ve Spojených státech v pásmu 3,50 až 3,75 procenta. Naposledy se Fed měnovou politikou zabýval tento týden, kdy nechal sazbu beze změn. Trump už dříve prohlásil, že základní sazba už měla být na jednom procentu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 4 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 16 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...