Nasazení Národní gardy v Los Angeles bylo nelegální, rozhodl soud. Trump ji chce i v Chicagu

Nasazení Národní gardy vládou prezidenta USA Donalda Trumpa během protestů a protiimigračních razií v Kalifornii bylo nezákonné, rozhodl v úterý federální soudce s tím, že jeho nařízení vstoupí v platnost v pátek 12. září, napsala agentura AP. Mluvčí Bílého domu Anna Kellyová soudce označila za „ničemu“ a řekla, že rozhodnutí vyslat do LA gardy zachránilo město před „masovým chaosem“, napsala agentura Reuters. Kalifornský guvernér Gavin Newsom verdikt soudu přivítal. Trump tentýž den uvedl, že Národní gardu pošle i do Chicaga.

Soudce Charles Breyer dospěl k tomu, že Trumpova administrativa porušila federální zákon vysláním vojáků jako ozbrojeného doprovodu federálních agentů při protiimigračních raziích. Stažení zbývajících jednotek však soudce podle AP nenařídil.

Podle soudce není pochyb o tom, že federální zaměstnanci mají být schopni vykonávat práci bez obav o svou bezpečnost, zároveň to není ale možné použít jako záminku k vyslání vojenských jednotek spolu s federálními agenty, kamkoli se vydají. Trumpova administrativa podle Breyera úmyslně porušila příslušný zákon, když vojáky využívala i k činnostem, které jim zakazovaly jejich vlastní výcvikové materiály.

Podle agentury Reuters se očekává, že se Trumpova administrativa proti rozhodnutí soudu odvolá. 

Trump v červnu nařídil vyslání čtyř tisíc příslušníků Národní gardy a sedmi set vojáků námořní pěchoty do Los Angeles v reakci na protesty proti rozsáhlým imigračním raziím ve druhém nejlidnatějším městě USA. Rozhodnutí vyslat na místo gardisty vyvolalo napětí a odsouzení ze strany demokratů, podle nichž Trump jen využil vojáky k potlačení odporu proti své přísné protiimigrační politice. Případ zároveň rozvířil nové otázky ohledně rozsahu prezidentských pravomocí.

Kalifornie podala na Trumpovu administrativu žalobu s tím, že vojáci vyslaní v létě do Los Angeles porušovali zákon, který zakazuje využívání ozbrojených sil k prosazování místních zákonů. Právníci republikánské administrativy naopak argumentovali, že příslušný zákon se na případ nevztahuje, protože vojáci chránili federální úředníky, ale nevynucovali místní zákony. Trumpova administrativa zároveň tvrdí, že gardisté byli povoláni na základě pravomoci, která prezidentovi umožňuje je nasadit.

Newsom označil rozhodnutí za Trumpovu prohru

Demokratický guvernér Kalifornie Newsom, o němž se už teď mluví jako o jednom z možných kandidátů na prezidenta pro příští volby v roce 2028, na rozhodnutí soudu reagoval podle AP ve stylu amerického prezidenta, když na sociální síť X velkými písmeny napsal: „Donald Trump zase prohrál.“ Doplnil, že soudy souhlasí s tím, že „jeho militarizace našich ulic a použití armády proti americkým občanům jsou nelegální“.

Rozhodnutí přichází v době, kdy Trump opakovaně hovoří o nasazení Národní gardy ve městech vedených demokraty, jako jsou Chicago, Baltimore nebo New York. Tyto ozbrojené jednotky už prezident nasadil v rámci svého bezprecedentního převzetí dohledu nad vymáháním práva v hlavním městě Washingtonu, poznamenala AP.

Rozhodnutí soudce Breyera se sice vztahuje jen na nasazení armády v Kalifornii, soudce ale poznamenal, že Trumpovy úvahy o vyslání vojáků do Chicaga a dalších měst jeho rozhodnutí podpořily. Navzdory tomu Trump novinářům v Bílém domě řekl, že Národní gardu vyšle i do Chicaga. Zatím však neupřesnil kdy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 2 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 6 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 7 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 11 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...