Americký prezident Donald Trump nařídil přerušit americkou vojenskou pomoc Ukrajině, uvedl podle Reuters představitel Bílého domu, který si přál zůstat v anonymitě. Trump se rozhodl veškerou vojenskou podporu aktuálně mířící na Ukrajinu zastavit po páteční roztržce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, po níž v Bílém domě sešlo z očekávaného podpisu smlouvy o využívání ukrajinských nerostných surovin Spojenými státy.
Vedení Ukrajiny musí Trumpa přesvědčit, že chce jednat o míru v rusko-ukrajinské válce, aby dodávky zbraní obnovil, píší média.
USA jsou nejvýznamnějším poskytovatelem zbraní a dalšího vojenského vybavení zemi, která se již přes tři roky brání ruské invazi. Trump od svého lednového nástupu do funkce usiluje o co nejrychlejší ukončení konfliktu, nechce však Ukrajině dát bezpečnostní záruky požadované Zelenským a odmítá Rusko označit za agresora.
K ukrajinskému prezidentovi se staví výrazně kritičtěji než k ruskému vůdci Vladimiru Putinovi a vyčítá mu, že podle Trumpa neusiluje o ukončení války a není dostatečně vděčný za americkou podporu. Zelenskyj za ni v posledních dnech veřejně děkoval opakovaně; prohlašuje také, že chce jednat o míru, který ale musí Ukrajině zaručit bezpečí před Putinem.
Americký prezident Donald Trump ve středu ve tři hodiny ráno našeho času přednese projev před oběma komorami Kongresu poprvé od opětovného uvedení do úřadu. Vysílání ČT24 ho nabídne živě.
Trump podle zdrojů médií nařídil přerušit dodávky zbraní, které jsou v současnosti na cestě na Ukrajinu nebo na ni mají být vypraveny. Příkaz má provést ministr obrany Pete Hegseth. Polský premiér Donald Tusk uvedl, že z informací, které obdržel z oblasti hranic s Ukrajinou, vyplývá, že byla americká pomoc skutečně přerušena.
„To, co se ještě na Ukrajinu nedostalo, má zůstat ve skladech a má se to týkat i například opravené vojenské techniky, která je v servisních střediscích na území Polska,“ informoval zpravodaj Českého rozhlasu v USA Pavel Novák.
Washington od začátku ruské agrese schválil vojenskou pomoc v hodnotě přes 170 miliard dolarů (čtyři biliony korun), z čehož v současnosti zbývají k odeslání na Ukrajinu zbraně a další armádní vybavení za více než tři miliardy schválené za Trumpova předchůdce Joea Bidena. USA dodávají Kyjevu různé zbraně od raketometů HIMARS přes střely ATACMS po protivzdušné systémy Patriot a obrněnou armádní techniku.
Bývalý náčelník generálního štábu AČR Jiří Šedivý se domnívá, že se Ukrajina kvůli přerušení americké vojenské pomoci může dostat do kritické situace a „ztratit další území, což vyhovuje Rusku“. „Je to situace, která je velmi vážná, a je potřeba do řešení diplomaticky vstoupit,“ upozornil Šedivý.
Vance: Zelenskyj není připraven jednat o míru
„Není to úplné ukončení pomoci, je to přerušení,“ citovala Fox News nejmenovaný zdroj. Zelenskyj podle amerických činitelů může Trumpa přesvědčit, že to s vyjednáváním o míru myslí vážně, čímž může pomoc odblokovat.
Viceprezident JD Vance zmíněné televizní stanici poskytl rozhovor, v němž dal najevo přesvědčení, že Zelenskyj zatím není zcela připraven jednat o míru. Až změní názor, Trump je připraven se s ním bavit, prohlásil s tím, že neméně důležité je jednání Zelenského s Putinem.
Otázku bezpečnostních záruk podle něho vyřeší smlouva o minerálech, díky níž budou mít USA na Ukrajině své ekonomické zájmy a pracovníky. „To je daleko lepší bezpečnostní záruka než mít 20 tisíc vojáků z nějaké náhodné země, která ve válce nebojovala třicet nebo čtyřicet let," uvedl Vance.
Premiér Denys Šmyhal do Washingtonu vzkázal, že Kyjev je ochoten dohodu o nerostném bohatství uzavřít . „Současný text dohody je vlastně smlouvou o smlouvě budoucí a tu nemusí schvalovat ukrajinský parlament. Kyjev ji nejspíš odsouhlasí i bez bezpečnostních záruk,“ uvedla také zpravodajka ČT na Ukrajině Darja Stomatová.
Ukrajina má zásoby zbraní a munice na půl roku, říká tamní poslanec
Ukrajinský poslanec a člen bezpečnostního výboru Fedir Venislavskyj v úterý v rozhovoru s portálem RBK-Ukrajina uvedl, že země má bez americké zbrojní pomoci dostatečné zásoby zbraní a munice na zhruba půl roku. Podobný odhad před týdnem v rozhovoru se serverem Politico učinil někdejší ukrajinský ministr obrany Dmytro Kuleba.
Venislavskyj rovněž informoval, že Ukrajina dokáže část zbrojních dodávek nahradit, problémem jsou ale speciální zbraně, jako jsou protivzdušné systémy či přesná munice do salvových raketometů MLRS.
Právě na přerušení dodávek protiletecké a protiraketové ochrany upozornil odborník Richard Stojar z Univerzity obrany s tím, že by je Ukrajina pocítila nejbolestněji. Zmínil systém Patriot, ale také munici do raketometů HIMARS.
Výpadek americké pomoci by se mohl projevit nejdříve za čtvrt roku, míní Stojar. Evropa by také podle něj případně mohla materiální pomoc pro Ukrajinu od USA kupovat. Upozornil však, že významná část pomoci spočívá i ve sdílení zpravodajských informací, které Američané získávají skrz své satelity. „To je třeba záležitost, kterou Evropané tak snadno nahradit nemohou,“ poznamenal.
„Horší než Mnichov“
„Zastavit nyní vojenskou pomoc Ukrajině znamená pomoci ruskému vůdci Vladimiru Putinovi,“ řekl agentuře Reuters ukrajinský poslanec a předseda parlamentního zahraničního výboru Oleksandr Merežko.
„Je to horší než Mnichov (mnichovská dohoda z roku 1938, pozn. red.), protože se (tehdy) aspoň nesnažili vykreslit Československo jako agresora. Ale tady se snaží obvinit oběť z agrese – je to extrémně nebezpečné,“ upozornil Merežko. „Na povrchu to vypadá opravdu velmi špatně. Působí to, že nás tlačí ke kapitulaci, což znamená (akceptování) požadavků Ruska,“ cituje ho dále Reuters. Merežko dodal, že se jedná o psychologickou hru a politický úder Ukrajině.
Kyjev také předpokládá, že se Kreml pokusí vzniklou situaci využít a brzy vrhne na frontu všechny dostupné síly, aby oslabenou Ukrajinu donutil uzavřít příměří za podmínek, které budou pro Rusko maximálně výhodné.
Demokratická senátorka Jeanne Shaheenová podle Reuters prohlásila, že „zmrazením vojenské pomoci Ukrajině prezident Trump otevřel Putinovi dveře dokořán, aby mohl stupňovat svou násilnou agresi proti nevinným Ukrajincům“, a že „důsledky budou nepochybně zničující“.
„Škoda, že Írán, Severní Korea a Čína nezastaví svou vojenskou pomoc a ekonomickou podporu (Rusku),“ řekl pro Politico republikán Don Bacon z Nebrasky. „Je tu útočník a oběť, je tu demokracie a diktatura, je tu země, která chce být součástí Západu, a ta, která Západ nenávidí. Měli bychom být jednoznačně na straně dobra,“ dodal.
Ústupek agresorovi, zní z Česka
Lídři české vládní koalice a Pirátů hodnotí zprávy o zastavení americké vojenské pomoci jako ústupek agresorovi, opuštění spojence či hození země přes palubu. Shodují se na potřebě okamžité reakce Evropy, protože jen tak je podle nich možné zajistit bezpečnost nejen Ukrajině, ale i sobě. Podle místopředsedy opozičního ANO Radka Vondráčka je nutné jednat se Spojenými státy.
Podle premiéra Petra Fialy (ODS) ukazuje situace na naléhavost změny dosavadní evropské politiky. „Musíme být ekonomicky i vojensky silnější a starat se o vlastní bezpečnost, což zahrnuje i silnější podporu Ukrajiny,“ doplnil.
