Trump jednal vědomě nelegálně, aby zvrátil výsledek voleb, uvádí výbor Kongresu

Nahrávám video

Bývalý americký prezident Donald Trump jednal vědomě protizákonně a plánoval spiknutí s cílem zvrátit výsledek prezidentských voleb, píše ve své 845 stran dlouhé finální zprávě zvláštní výbor amerického Kongresu pro vyšetřování útoku na Kapitol ze 6. ledna 2021. Devítičlenný výbor s demokratickou většinou v pondělí navrhl obžalovat Trumpa a pět jeho spolupracovníků z několika závažných zločinů včetně napomáhání vzpouře. Vycházel při tom z osmnáctiměsíčního vyšetřování, během něhož vyslechl přes tisíc svědků a analyzoval přes milion dokumentů.

„Důkazy přinesly jednoznačný závěr: hlavní příčinou událostí 6. ledna byl jeden muž, bývalý prezident Trump, jehož mnozí další následovali,“ stojí v dlouho očekávané zprávě, která je rozdělená do osmi kapitol. Popisují Trumpovo jednání poté, co v prezidentských volbách v listopadu 2020 prohrál se současným prezidentem Joem Bidenem, zaujal stanovisko, že mu „volby byly ukradeny“ a snažil se různými prostředky, podle výboru mnohdy nelegálními, udržet u moci.

Zpráva se zevrubně věnuje Trumpově komunikaci a rétorice na sociálních sítích, která podle výboru vyprovokovala jeho podporovatele vydat se 6. ledna do budovy Kongresu, kde se právě obě jeho komory chystaly stvrdit Bidenovo volební vítězství.

Zatímco se jeho stoupenci střetávali s policií, bývalý prezident „187 minut zanedbával svoji povinnost“ a nereagoval na žádosti svých spolupracovníků i členů své rodiny, aby vyzval k zastavení nepokojů a povolal bezpečnostní složky, uvádí výbor.

Komise došla k závěru, že davy, které zaútočily na budovu zákonodárného sboru, shromáždil svou rétorikou právě Donald Trump. Jedním z řady citovaných důkazů je podle dostupných informací i jeho výzva, kterou umístil na Twitter necelé tři týdny před inkriminovaným datem.

Trump naléhal na svého ministra spravedlnosti

Trump také podle vyšetřovatelů usiloval o dosazení nového ministra spravedlnosti, který měl napsat dopisy volebním představitelům jednotlivých států a vyzvat je, aby kvůli nesrovnalostem v hlasování raději uznali prezidentem Trumpa místo Bidena.

„Dal jsem jasně najevo, že nesouhlasím s nápadem tvrdit, že volby jsou ukradené, a zveřejňovat takové věci. Prezidentovi jsem řekl, že jsou to kecy,“ prohlásil bývalý ministr spravedlnosti během Trumpovy administrativy William Barr.

V souvislosti s „nátlakovou kampaní“ vůči volebním představitelům jednotlivých států výbor připomněl například Trumpův telefonát s Bradem Raffenspergerem z Georgie, ve kterém ho žádal, aby „našel jedenáct tisíc hlasů“, které mu chyběly k vítězství ve státě.

Svědectví o Trumpově jednání

Devítičlenný výbor také zveřejnil přepisy několika desítek svědectví, které mu během osmnáctiměsíčního vyšetřování podali policisté, zaměstnanci Bílého domu Trumpovy administrativy i desítky republikánů.

Mezi prominentními svědky byla například Cassidy Hutchinsonová, která výboru popsala rozsáhlou nátlakovou kampaň ze strany spojenců Donalda Trumpa zaměřenou na ovlivnění její spolupráce s Kongresem.

Byl mezi nimi i bývalý ministr obrany Mark Esper, který vypověděl, že on i další museli Trumpa odradit od nasazení armády k potlačení sociálních nepokojů ve Spojených státech po smrti George Floyda. Předmětem vyšetřování výboru bylo především Trumpovo jednání v době před a během útoku na Kapitol.

Výbor doporučuje obžalovat i Giulianiho

Sedm demokratů a dva republikáni v pondělí doporučili ministerstvu obžalovat Trumpa, jeho poradce a advokáty Johna Eastmana, Rudolpha Giulianiho, Jeffreyho Clarka, Kennetha Chesebroa a personálního ředitele Marka Meadowse, a to celkem ze čtyř zločinů: napomáhání vzpouře, maření úředního řízení, spiknutí proti vládě Spojených států a spiknutí s cílem učinit nepravdivé prohlášení, přičemž poslední zmíněný zločin se vztahuje pouze na bývalého prezidenta.

Ministerstvo spravedlnosti se návrhem výboru nemusí řídit. Sám Trump vinu v případu popírá, vyšetřování označuje za politicky motivované a členy výboru za „gaunery a mizery“. Šestasedmdesátiletý bývalý prezident a miliardář se bude v roce 2024 znovu ucházet o Bílý dům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...