Putin v hovoru s Trumpem souhlasil s pozastavením úderů na energetiku

Nahrávám video

Americký prezident Donald Trump telefonoval s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Potvrdili závazek k mírovému řešení rusko-ukrajinské války. Putin souhlasil s pozastavením úderů na ukrajinskou energetiku na třicet dnů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vzkázal, že Kyjev podporuje americký návrh energetického klidu zbraní.

Hovor podle Bílého domu začal zhruba v patnáct hodin českého času. Podle Kremlu trval více než dvě hodiny, dle Bílého domu hodinu a půl. „Rozhovor skončil,“ řekl Peskov podle ruské státní agentury TASS. Kreml oznámení učinil v 19:35 moskevského času (17:35 středoevropského času), zatímco podle Bílého domu rozhovor začal přibližně v 15:00 středoevropského času, připomněla agentura Interfax.

Trump a Putin podle Kremlu hovořili o ruské válce na Ukrajině. Putin také souhlasil s tím, že na třicet dnů budou přerušeny útoky na energetickou infrastrukturu, píše agentura Reuters s odvoláním na vyjádření Kremlu. Putin vydal příslušný rozkaz ruské armádě.

Trump uvedl, že rozhovor s Putinem byl velmi dobrý a produktivní. „Dohodli jsme se na okamžitém příměří v oblasti energetiky a infrastruktury s tím, že budeme rychle pracovat na úplném příměří a nakonec na ukončení této strašné války mezi Ruskem a Ukrajinou,“ napsal Trump na své sociální síti Truth Social. Poznamenal také, že Putin i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj chtějí, aby válka skončila. „Tento proces je nyní v plném proudu a doufejme, že se nám to v zájmu lidstva podaří!“ dodal americký prezident.

Zelenskyj: Kyjev návrh podporuje

Ukrajina americký návrh na zastavení útoků na ruskou energetickou infrastrukturu podporuje, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Vždy jsme podporovali postoj, že se nemají používat zbraně proti energetickému sektoru,“ uvedl podle telegramového kanálu RBK Ukrajina. Od možného rozhovoru s Trumpem si slibuje, že pochopí podrobnosti toho, o čem se šéf Bílého domu bavil s Putinem.

Na Ukrajině v úterý večer zněly sirény, když země čelila ruskému vzdušnému útoku. „Zatímco čekáme na podrobnosti z americké strany, tak právě v tuto chvíli máme v zemi šáhedy (ruské drony íránské konstrukce) a je vyhlášen letecký poplach kvůli nebezpečí raketového útoku. Zatím dohody nefungují,“ uvedli v úterý večer lidé z ukrajinské prezidentské kanceláře. Tyto noční ruské útoky na Ukrajinu podle Zelenského ukazují, že Putin de facto odmítl návrh na příměří. Zelenskyj informoval o více než čtyřiceti dronech.

Putin trvá na zastavení zahraniční pomoci napadené Ukrajině

Putin dále informoval Trumpa, že ve středu 19. března si Rusko a Ukrajina vymění po 175 zajatcích a Moskva jako gesto dobré vůle předá Kyjevu 23 těžce raněných ukrajinských vojáků, uvedl Kreml podle ruské státní agentury TASS. Oba lídři se podle Kremlu rovněž dohodli, že zůstanou v kontaktu ohledně všech projednávaných otázek a také se vyslovili pro normalizaci rusko-amerických vztahů.

Kreml zdůraznil, že ruský vůdce v telefonátu „potvrdil svou principiální oddanost mírovému vyřešení konfliktu“ a vyjádřil připravenost spolupracovat s americkými partnery na vypracování možných cest k urovnání, které by mělo být komplexní, udržitelné a dlouhodobé. Poukázal také na to, že při urovnání konfliktu je nezbytné přihlížet k „bezpodmínečné nezbytnosti odstranit prvotní příčiny krize a zákonným zájmům Ruska“.

Putin rovněž prohlásil, že klíčovou podmínkou pro diplomatické řešení konfliktu by mělo být „úplné zastavení zahraniční vojenské pomoci a poskytování zpravodajských informací Kyjevu“, dodal Kreml. Ten také podle ruské státní agentury TASS uvedl, že Trump podpořil Putinův nápad uspořádat v USA a v Rusku hokejové zápasy mezi hráči severoamerické ligy NHL a ruské KHL.

Ukrajina, Blízký východ i vzájemné vztahy

Bílý dům již předtím v prohlášení uvedl, že Trump s Putinem telefonicky hovořil o potřebě míru a příměří na Ukrajině. „Tento konflikt neměl nikdy začít a měl být již dávno ukončen upřímným mírovým úsilím v dobré víře. Vedoucí představitelé se dohodli, že posun k míru bude zahájen příměřím v oblasti energetiky a infrastruktury, jakož i technickými jednáními o zavedení námořního příměří v Černém moři, úplného příměří a trvalého míru,“ uvedl Washington.

Zmínil také, že oba státníci hovořili obecně o Blízkém východě jako o regionu potenciální spolupráce s cílem zabránit budoucím konfliktům. Dále jednali o potřebě zastavit šíření strategických zbraní a budou se angažovat ve spolupráci s dalšími subjekty s cílem zajistit jejich co nejširší uplatnění. Oba vedoucí představitelé sdíleli názor, že Írán by nikdy neměl být schopen zničit Izrael.

„Oba vedoucí představitelé se shodli na tom, že budoucnost se zlepšenými dvoustrannými vztahy mezi Spojenými státy a Ruskem má obrovské perspektivy. To zahrnuje obrovské hospodářské dohody a geopolitickou stabilitu, až bude dosaženo míru,“ uzavírá prohlášení Bílého domu.

Svoboda mluví o dobrém výsledku, Kolář je skeptičtější

„Telefonát zřejmě dopadl dobře v tom smyslu, že se bude v jednáních pokračovat, že Rusko tomuto plánu (na příměří) neřeklo ne,“ sdělil bezprostředně po konci rozhovoru bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL), podle něhož je úterní rozhovor „důležitý pro celé dějiny lidstva“. Reagoval tak na Putinova vyslance pro mezinárodní spolupráci Kirilla Dmitrieva, který na sociální síti X uvedl, že svět se stal pod vedením Trumpa a Putina „mnohem bezpečnějším místem“.

„Určitě je dobře, že tento telefonát nebyl veřejný,“ sdělil dále Svoboda, který se domnívá, že výsledek rozhovoru je dobrý.

Nahrávám video

Bývalý velvyslanec v Rusku a USA a poradce českého prezidenta Petr Kolář naopak nepovažuje výsledek hovoru mezi oběma lídry za úspěch. „Je to tak, že Putin v podstatě pořád hraje svoje karty, a Trump se tak trošku stává jeho rukojmím, protože vyhlásil, že mír na Ukrajině zařídí velmi rychle. Může připustit, že není nejlepší vyjednavač na světě? Těžko. Jistě to bude interpretovat jako velmi dobrý začátek jednání, která teprve začínají,“ míní Kolář.

Nahrávám video

Spojené státy navrhly minulý týden třicetidenní příměří v bojích Ruska s Ukrajinou. Kyjev na návrh kývl při setkání ukrajinské a americké delegace v Saúdské Arábii. Tvrdé boje na Ukrajině však pokračují. Putin minulý týden řekl, že s návrhem klidu zbraní souhlasí, ale existuje kolem toho řada otázek.

Žantovský má výsledky za skrovné, Procházková nic nečeká

Diplomat a zahraničněpolitický poradce českého prezidenta Michael Žantovský soudí, že výsledky telefonátu jsou skrovné vzhledem k tomu, že se připravoval více než týden. „Z jiného úhlu pohledu byl ale dnešek převratnou událostí, protože po 35 letech byl pokusem o obnovení bipolárního světa.“ Diplomat to vidí jako úplnou změnu geopolitické optiky, kdy spolu nyní „Trump a Putin jako velcí kluci rozhodují o osudu světa“. Dodal, že to nepovažuje za dobrou zprávu.

Ředitelka transatlantických vztahů Kateřina Weissová vidí zastavení útoků na energetickou infrastrukturu jako výhodu pro Rusko, protože z plynu a ropy financuje svou válku. „Geopolitika se rozhodně mění, to už tušíme od loňského podzimu, kdy volby vyhrál Donald Trump.“ Domnívá se, že se to stále více bude týkat i Evropy.

Redaktorka Deníku N Petra Procházková od jednání, kterých se účastní Trump, už raději nic neočekává, protože jsou nepředvídatelná stejně jako on sám. Roli Trumpa vidí ne jako vyjednavače, ale jako Putinova partnera. Amerika se zároveň odděluje od Evropy, kterou vnímá jako stranu konfliktu.

Podotkla také, že si Putin od dob covidu velmi oblíbil videokonference. Jako zajímavost zmínila, že existuje několik kopií, pravděpodobně tři, jeho kanceláře, ze které ruský vůdce telefonuje. Nemusí být tedy právě v Kremlu, ale třeba ve svém sídle na Valdaji, nebo ve své rezidenci u Moskvy.

Komentátor Echo24.cz Ondřej Šmigol zdůraznil, že obě strany konfliktu se nyní snaží hlavně nenaštvat Trumpa. Zmínil afinitu Trumpa k „silným mužům“ typu Putina či třeba vůdce KLDR Kim Čong-una.

Nahrávám video

Ukrajina odmítá uznat okupované území za ruské

Rusko v roce 2014 v rozporu s mezinárodním právem anektovalo ukrajinský poloostrov Krym a po plnohodnotné invazi v roce 2022 prohlásilo za své čtyři ukrajinské oblasti na východě země, které zčásti okupuje. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už dříve uvedl, že o suverenitě jeho země nelze vyjednávat a že se Rusko musí vzdát území, kterého se zmocnilo.

Ještě před telefonátem Trumpa s Putinem se v úterý v podobném duchu na sociální síti Telegram vyjádřil také šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak. Ukrajina podle něho nehodlá jednat o neutralitě ani o snížení počtu svých vojáků a nikdy neuzná dočasně okupované území za ruské. Uvedené body označil za „červené linie“, tedy nepřekročitelné meze, a za požadavky, na které Kyjev nikdy nepřistoupí.

Předchozí telefonický rozhovor Trumpa a Putina se uskutečnil 12. února. Stalo se tak po více než tříleté přestávce, naposledy Putin telefonicky hovořil s Trumpovým předchůdcem ve funkci Joem Bidenem krátce před vpádem ruských vojsk na Ukrajinu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 14 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...