Třetina z pěti set tisíc kusů munice už je na Ukrajině

Více než třetina z očekávaných pěti set tisíc kusů munice, které mají být dodány v rámci české iniciativy do konce roku, už je na Ukrajině, řekl nový ukrajinský velvyslanec v Praze Vasyl Zvaryč. Nemá informace o tom, že by s municí byly potíže, o jakých nedávno informoval německý list Handelsblatt. Zároveň podle ambasadora Ukrajina jedná s českým ministerstvem obrany o rozšíření iniciativy.

Do české iniciativy, která shání pro Ukrajinu dělostřeleckou munici i v zemích mimo EU, do konce srpna přispělo patnáct zemí. Česko přispělo téměř 866 miliony korun. S návrhem na nákup dělostřelecké munice pro Ukrajinu ze zemí mimo EU přišel český premiér Petr Fiala (ODS) na unijním summitu v únoru, tedy v době, kdy se Ruskem napadená země potýkala s akutním nedostatkem munice. Česko funguje jako zprostředkovatel a propojuje jednotlivé země s dodavateli vojenského vybavení.

Ukrajina si podle listu Handelsblatt v dopise stěžovala Česku, že část dodaných dělostřeleckých granátů vybuchuje předčasně, čímž ohrožuje ukrajinské vojáky i techniku. „Německo je jedním z předních přispěvatelů do české iniciativy. Proč to Německo dělá? Protože si je dostatečně jisté, že tato iniciativa je excelentní, transparentní a skutečně efektivní,“ uvedl Zvaryč.

Ukrajinští vojáci podle něj munici ráže 155 milimetrů potřebují. „Má to pozitivní vliv na posílení našich obranných schopností,“ dodal.

Pokus iniciativu zdiskreditovat?

Iniciativa by podle něj neměla být podrobena kritice, naopak je prostor pro její rozvinutí. Zvaryč doufá, že dodávky budou pokračovat i v příštím roce. Snahou je také to, aby se iniciativa stala nástrojem pro investice do ukrajinské domácí produkce munice. „Ukrajina navýšila své kapacity, ale potřebujeme nějaké finanční zdroje, abychom je rozvinuli více a měli schopnost vyrábět munici menšího kalibru,“ podotkl. Ukrajina o tom jedná i s českým ministerstvem obrany.

O informacích listu Handelsblatt nechtěl spekulovat. „Neviděl jsem žádné dopisy od ukrajinských představitelů,“ řekl. Považuje to spíše za pokus iniciativu zdiskreditovat. „To by se nemělo dít, protože je skvělá. Je skutečně efektivní a pomáhá našim vojákům na bojišti,“ dodal Zvaryč.

Ukrajinci jsou podle něj za veškerou českou podporu a solidaritu velmi vděční. Zároveň podle něj například při nedávných ničivých povodních ani na chvíli neváhali s nabídkou pomoci České republice. Ukrajinci žijící v Česku se podle něj snaží být užiteční i pro českou ekonomiku. „Přes 70 procent Ukrajinců je zde oficiálně zaměstnáno, platí daně a další poplatky. Částka, kterou Ukrajinci v první polovině tohoto roku dali do státního rozpočtu, je vyšší, než kterou obdrželi v sociální pomoci,“ uvedl.

Zásahy na ruském území

„Situace na bojišti je skutečně složitá, ale naši odvážní vojáci odrážejí pokračující ruské útoky. Frontová linie je víceméně stabilní. Ale co je důležité, vidíme, že Rusko nedokáže dosáhnout svých taktických cílů na ukrajinském území. Cítíme, že je můžeme porazit na bojišti,“ řekl také velvyslanec. Ukrajina k tomu potřebuje více munice, zbraní, politické podpory i více rozhodných a odvážných kroků od mezinárodních partnerů, míní.

Podle velvyslance by Ukrajina neměla být omezena ve využití dodaných zbraní k zásahům vojenských cílů na ruském území. „Musíme udělat vše pro omezení ruských vojenských kapacit,“ řekl velvyslanec. „Jsme pod denními útoky raket, dronů. Víme, z jakých částí Ruska pocházejí. Známe konkrétní polohy leteckých základen, skladů, logistických center,“ uvedl. Na rozdíl od Ruska se tak Ukrajina vyhne civilním obětem, míní.

„Myslím, že to je v zájmu všech svobodných zemí, včetně Spojených států. Pevně věřím, že je to otázkou času, protože každý rozumí tomu, že bez zrušení těchto omezení bude válka pokračovat a bude to záminkou pro Putina, aby situaci ještě víc eskaloval,“ dodal Zvaryč. USA zatím neoznámily, že by Ukrajina mohla využít americké zbraně k zásahům v ruském vnitrozemí, země jako Česko, Švédsko či Nizozemsko pro využití zbraní nestanovují žádné podmínky.

Protiruské sankce by se podle Zvaryče měly rozšířit na úplné odpojení od platebního systému SWIFT či od možnosti využívat kryptoměny. Podle něj by se sankce měly zaměřit také na omezení kapacit pro export ropy a plynu z Ruska či na takzvanou stínovou flotilu zahraničních plavidel přepravujících ruské ropné produkty. Zvaryč také doufá, že na summitu NATO příští rok Ukrajina obdrží pozvánku do Aliance.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 8 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 14 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...