„Trenér Walz“ je v poslední čtvrtině zápasu proti „divným“ republikánům

„Ti chlápci jsou prostě divní,“ prohlásil Tim Walz o republikánských soupeřích demokratů v listopadovém klání o Bílý dům, Donaldu Trumpovi a JD Vancovi. Jeho výrok se okamžitě stal virálním a jako jedno z předvolebních hesel ho využila i Kamala Harrisová, která si Walze vybrala za kandidáta na viceprezidenta. Walz má za sebou kariéru kongresmana za tradičně konzervativní okrsek i funkci spíše levicového guvernéra Minnesoty. V kampani ale kromě sázky na politikovu určitou „lidovost“ či schopnost kompromisu rezonuje ještě silněji jeho minulost středoškolského fotbalového trenéra.

Hláška o „divných chlápcích“ zazněla v červencovém interview se stanicí MSNBC. O několik hodin později Walz v dalším rozhovoru pro tutéž stanici v tématu pokračoval.

„Víte, není něco v pořádku s lidmi, kteří mluví o (takovéto) svobodě: svobodě být ve vaší ložnici, svobodě být s vámi v ordinaci u doktora, svobodě říkat vašim dětem, co mohou číst. To je divné,“ narážel Walz zřejmě na snahy konzervativních republikánů zasahovat do intimních záležitostí Američanů či zakazovat určité knihy.

Walz o „divných“ republikánech nemluvil poprvé. „Když kandidujeme proti standardnímu republikánovi, naše souboje jsou vždy opravdu těsné, ale nic takového (jako standardní republikán) neexistuje. Tihle chlápci jsou divní,“ řekl třeba v roce 2023 webu Politico. „Bude to binární volba. Demokracie, anebo to, co jsme viděli u bývalého prezidenta (Trumpa). Projekty jako je výstavba silnic, nebo nefunkčnost,“ dodal mimo jiné.

Letos v srpnu pak ještě dodal, že za „divné“ rozhodně nemá všechny republikány nebo jejich příznivce, nýbrž výhradně jen Trumpa s Vancem. Při svém prvním společném vystoupení s Harrisovou v předvolební kampani pak o Vancovi řekl, že je „děsivý“ a „prostě po čertech divný“.

Umírněný kongresman

Walz se poprvé politicky angažoval v roce 2004, kdy se zapojil do prezidentské kampaně demokratického senátora Johna Kerryho. Od roku 2007 pak reprezentoval ve Sněmovně reprezentantů jeden z minnesotských okrsků, který je spíše venkovského rázu a má blíže k republikánům.

Zvolen byl zřejmě i proto, že vedl umírněnou kampaň, v které se prezentoval jako člověk, jemuž záleží na veřejné službě či péči o veterány, uvedla BBC. V Kongresu pak region zastupoval celých dvanáct let, tedy šest funkčních období. Za tu dobu hlasoval mimo jiné pro zákon o cenově dostupné péči, podpořil zvýšení minimální mzdy nebo také tehdy neúspěšné úsilí o omezení emisí uhlíku.

Našel ale rovněž společnou řeč s republikány, se kterými hlasoval třeba pro pokračování financování válek v Iráku a Afghánistánu. Podpořil i přísnější prověřování migrantů vstupujících do USA či se pokusil zablokovat záchranu bank a automobilek z éry prezidenta Baracka Obamy po finančním krizi v roce 2008, dodala BBC.

Progresivní guvernér

Ve funkci guvernéra státu Minnesota, v jehož čele stojí od roku 2019, se profiloval jako umírněný levicový liberál. Tamní demokraté během této doby zakotvili právo na potrat, posílili ochranu sexuálních menšin, uzákonili placenou nemocenskou a placené rodičovské a ošetřovatelské volno, investovali do dostupného bydlení nebo legalizovali marihuanu pro rekreační účely.

Velkou pozornost přitáhlo zavedení bezplatných školních obědů. Přístup k bezplatnému školnímu stravování stát rozšířil už během pandemie covidu, v roce 2023 pak Walz podepsal zákon, který všem dětem garantuje snídani a oběd zadarmo, popsala BBC.

Podobně jako v době působení v Kongresu, kdy ve svém spíše konzervativním okrsku opakovaně porážel republikánské soupeře a pětkrát obhájil mandát, má i ve funkci guvernéra za sebou úspěšný souboj o znovuzvolení – v roce 2022 vyhrál volby, a to po náročném období pandemie covidu a násilných protestech a nepokojích v největším minnesotském městě Minneapolis, které vypukly po vraždě George Floyda z května 2020, připomněl web USA Today.

Walz mandát obhájil navzdory kritice, že jeho administrativa nezasáhla při nepokojích dostatečně rychle, přičemž nespokojenost zněla jak na straně republikánů, tak neziskového sektoru, uvedla AP. Guvernér se poté zasadil o přijetí demokraty i republikány podporované reformy policie a její odpovědnosti, i když podle kritiků změny nešly dost daleko, dodala agentura.

Nahrávám video

Z oblíbence držitelů zbraní jejich nepřítelem

Minnesota také během Walzova funkčního období zpřísnila zákony o držení zbraní. Guvernérův postoj v této otázce prošel zásadním vývojem, shrnul web magazínu Forbes.

Ještě v Kongresu Walz podporoval právo na ozbrojování tak výrazně, že mu to vyneslo hodnocení A od Národní asociace držitelů zbraní (NRA), jejímž cílem je podpora držení zbraní civilisty a která je jednou z nejvlivnějších zájmových skupin v USA. Walz hlasoval pro legislativu, která veteránům považovaným za „duševně nezpůsobilé“ usnadnila vlastnit zbraně a omezila opatření na kontrolu zbraní ve Washingtonu, D.C. Podpořil také rozšíření přístupu k lovu a rekreační střelbě.

Po útoku střelce v Parklandu na Floridě v roce 2018 se ale Walz – tehdy kandidát na guvernéra – vyslovil pro přísnější opatření. NRA, která ho předtím sponzorovala, označil za „největší překážku k prosazení nejzákladnějších opatření k zamezení násilí se zbraněmi v Americe“ a zdůraznil, že již dlouho podporuje „reformy zdravého rozumu“, jako jsou všeobecné prověrky či zákaz urychlovačů palby.

Uvedl také, že daroval osmnáct tisíc dolarů, které obdržel darem od NRA, na charitu, která pomáhá rodinám vojáků zabitých nebo zraněných ve službě, a vyslovil se pro zákaz útočných zbraní. Jako guvernér pak v roce 2023 podepsal soubor opatření včetně univerzálních prověrek a pravidel usnadňující odebrání zbraní lidem, u kterých je vyšší riziko, že zraní sebe či ostatní.

„Během svého prvního funkčního období v Kongresu jsem dostal od NRA hodnocení A. Teď mám rovnou F. A spím dobře,“ řekl ve svém projevu o stavu státu v roce 2023.

Voják i učitel

Walz tehdy také uvedl, že „zná zbraně jako nikdo jiný v této místnosti“. To mohla být pravda, protože Walz je vášnivým lovcem. Od svých sedmnácti let do roku 2005 také sloužil v národní gardě, v jejímž rámci byl nasazen při zvládání přírodních katastrof. Jako voják sloužil i v Itálii, odkud podporoval operace v Afghánistánu, přímo v boji ale nikdy nasazen nebyl.

Walz dlouho pracoval jako učitel, mimo jiné na střední škole v Číně či v indiánské rezervaci v Jižní Dakotě. Se svou ženou se později přestěhoval do města Mankato v Minnesotě, kde na tamní střední škole učil zeměpis a působil jako poradce organizace na podporu sexuálních menšin (gay-straight alliance, GSA), která byla na dané škole první.

Kromě práv sexuálních menšin je Walz také podporovatelem asistované reprodukce, což patrně souvisí i s jeho osobní zkušeností, neboť dcera Hope, kterou má se svou ženou Gwen, byla počata za pomoci lékařů.

Kouč

Zdaleka nejdůležitější ze všech mimopolitických Walzových zkušeností – a pro kampaň možná nejdůležitější zkušenost ze všech – je jeho minulost kouče středoškolského fotbalového týmu.

Walz trénoval nejprve na škole v Alliance v Nebrasce a po přestěhování do Minnesoty i na škole v Mankato. Když na škole začínal, měli tamní fotbalisté za sebou sérii 27 porážek. Za tři roky ale týmu pomohl k zisku státního mistrovského titulu.

Právě Walzovo působení v roli fotbalového kouče je zásadní součástí předvolebního boje Demokratů. Na srpnovém stranickém sjezdu, kde přijal nominaci na viceprezidenta, se na pódiu objevili i jeho bývalí svěřenci z minnesotské střední školy, někteří ve svých starých dresech. Delegáti ho vítali transparenty „Trenér Walz“ či pokřikem „kouč, kouč, kouč“ a také on sám sáhl k fotbalové terminologii, když slíbil, že „necháme na hřišti všechno“.

„Mýtická postava Ameriky“

Sportovní trenér je totiž jednou „z mýtických postav Ameriky,“ vysvětluje například Le Monde. Kouč je „ten, kdo povzbuzuje, je chápavý, nikdy se nenechá odradit a pobízí každého jednotlivce k dokonalosti, ale usiluje o kolektivní úspěch“, píše na svém webu francouzský list.

Američané si fotbalové trenéry spojují s lídrovstvím, odhodláním a komunitou, dodává web magazínu Fast Company, proč není překvapivé, že Demokraté vsadili právě na tento příběh. V rámci kampaně podle něj vznikla speciální kolekce oblečení a dalších propagačních předmětů s fotbalovou tematikou a heslem „Trenér“. „Ráda mu říkám trenér Walz,“ citoval web prohlášení prezidentské kandidátky Harrisové z jednoho mítinku v Pensylvánii. „Je to určitě méně formální než ‚guvernér‘.“

„Koučování a politika jsou v mnoha oblastech jedno a totéž,“ je přesvědčený středoškolský fotbalový trenér a demokratický politik Joe Aresimowicz. Kouči podle něj neustále hodnotí členy týmu a tlačí je, aby ze sebe vydali maximum a byli připraveni na neočekávané, což není nepodobné politice.

Také Gary Rankin, nejúspěšnější středoškolský fotbalový trenér v historii státu Tennessee, míní, že trénování a politika mají mnoho společného, neboť fotbalový koučink je o budování vztahů s hráči, ostatními trenéry i komunitou. „Jsem si jistý, že je to stejné, když se dostanete do politiky,“ řekl Rankin. „Kolem vás jsou týmy, ať už jste kongresman, viceprezident nebo prezident.“

„Jsme ve čtvrté čtvrtině“

I přes pověst autentického lidového fotbalového kouče, která by podle BBC zřejmě mohla zejména venkovské voliče zaujmout více než bývalá prokurátorka Harrisová, se musí Walz poprat s některými nevýhodami. Mnohé jeho politické kroky mohou být pro konzervativnější voliče příliš levicové, on sám zase přiznává, že není příliš dobrý řečník.

Opakovaně musel třeba vysvětlovat některé své nešikovné výroky. Například tvrdil, že byl v době potlačení protestů na náměstí Nebeského klidu v roce 1989 v Hongkongu, přitom do Číny přijel až dva měsíce po masakru. „Jsem hlupák,“ řekl, když své vyjádření později uváděl na pravou míru.

Walz nicméně srší optimismem a burcuje příznivce i pomocí svých oblíbených fotbalových příměrů. „Jsme ve čtvrté čtvrtině,“ prohlásil na srpnovém nominačním sjezdu. „A máme ten správný tým, abychom to vyhráli.“

Ve Sněmovně reprezentantů, kde zasedal od roku 2007, působil v zemědělském výboru, ve výboru pro záležitosti veteránů a ve výboru pro ozbrojené služby. Komentátoři ho často hodnotili jako centristu, jeho postoje pak jako umírněné až liberální. V Kongresu patřil k těm politikům, kteří hlasovali pro návrhy zákonů předložené jak demokraty, tak republikány.

Mimo jiné se postavil proti plánu prezidenta George W. Bushe na zvýšení počtu amerických vojáků v Iráku, hlasoval ale pro pokračování financování vojenských operací v Iráku i v Afghánistánu. Loni po 7. říjnu odsoudil útoky teroristického hnutí Hamás v Izraeli. Kritizuje dopad izraelských vojenských aktivit na civilisty a podporuje příměří v Gaze.

Do zájmu médií se dostal například v souvislosti s protesty po smrti Afroameričana George Floyda v květnu 2020. Floyd zemřel při zatýkání v minnesotském Minneapolisu a videozáznam jeho smrti vyvolal v USA vlnu protestů proti policejnímu násilí. Walz se v Minnesotě mimo jiné zasadil o přijetí legislativy týkající se reformy policie a její odpovědnosti. V souvislosti s násilnými demonstracemi také plně mobilizoval národní gardu.

Walz se narodil 6. dubna 1964 ve West Pointu ve státě Nebraska v rodině správce veřejné školy a komunitního aktivisty. Po střední škole pracoval v zemědělství a začal sloužit v národní gardě. Poté, co vystudoval společenské vědy na vysoké škole v Chadronu, začal učit, mimo jiné v indiánské rezervaci či v Číně.

V roce 1994 se s manželkou Gwen Whippleovou odstěhovali do Minnesoty, kde žila. Tam Walz dále učil a působil i jako fotbalový trenér. Na Minnesotské státní univerzitě v Mankato poté získal další pedagogické vzdělání.

Členem národní gardy byl 24 let, sloužil mimo jiné v Arkansasu, Minnesotě i za polárním kruhem. Byl nasazen i v zámoří, do boje se však nezapojil. Působil i v Evropě, kde bylo jeho úkolem podpořit operaci Trvalá svoboda v Afghánistánu.

Do politiky se aktivně zapojil jako dobrovolník v rámci prezidentské předvolební kampaně Johna Kerryho v roce 2004. V roce 2006 oznámil svou kandidaturu do Kongresu a ve volbách v listopadu téhož roku porazil úřadujícího republikánského poslance Gila Gutknechta. Mandát pak obhájil v letech 2008, 2010, 2012, 2014 a 2016.

Tim Walz
Zdroj: Reuters/Elizabeth Frantz/File Photo

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 4 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 16 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...