Tlak na Bidena sílí. Podle médií zvažuje, že klání vzdá

Špičky Demokratické strany podle médií zvyšují tlak na Joea Bidena, aby vzdal listopadové klání o Bílý dům. Sám prezident si ale už připouští možnost, že by odstoupil, píše list The New York Times (NYT) s odvoláním na několik lidí z jeho okolí. Podle některých demokratů je to jen otázka času, tvrdí agentura Reuters. Biden dosud veřejně jednoznačně odmítal kampaň ukončit a jeho volební štáb o tom dál nechce slyšet. Pokud ale prezident nakonec odstoupí, demokraty čeká proces výběru nového kandidáta. Největší šanci má viceprezidentka Kamala Harrisová.

Obavy u demokratů i samotné americké veřejnosti vyvolala řada prezidentových lapsů z posledních měsíců, které ještě umocnila debata z konce června. Biden v ní nedokázal čelit výpadům svého rivala Donalda Trumpa, mluvil tiše a často „neudržel nit“. Poslední tři týdny ale trval na tom, že je i přes svůj pokročilý věk schopen pokračovat v kampani a vést úřad další čtyři roky.

Jeden zdroj nyní sdělil NYT, že šéf Bílého domu se ještě nerozmyslel, zda z volebního klání skutečně odejde, jiný však uvedl, že „realita se ukazuje“ a že by nebylo překvapením, kdyby Biden již brzy učinil prohlášení, v němž by jako svého nástupce podpořil viceprezidentku Harrisovou. V pátek vydal nové prohlášení, podle kterého se těší na to, jak se příští týden vrátí k předvolebním akcím, až dokončí izolaci vynucenou covidem-19.

„Neudržitelná“ situace

Pouze dvacet demokratických zákonodárců přímo vyzvalo jedenaosmdesátiletého politika, aby letošní klání vzdal. „Naposledy to byl jeho velký příznivec Jamie Ruskin, velmi zkušený dlouholetý poslanec, člen Sněmovny reprezentantů, který v otevřeném, až dojemném dopise vyzval, aby kandidaturu v druhém období zvážil, respektive přehodnotil a uvolnil místo někomu jinému,“ podotkla zpravodajka Deníku N v USA Jana Ciglerová.

V Bidenově straně to vře. „Příštích 72 hodin bude velkých,“ řekl podle CNN ve čtvrtek spolustraníkům jeden nejmenovaný demokratický guvernér. „Takhle už to dlouho nejde,“ zdůraznil.

Mezi demokraty je všeobecné vnímání situace takové, že je neudržitelná, tvrdí americká stanice s odkazem na více než dvě desítky zdrojů obeznámených s dynamikou uvnitř Bílého domu a kampaně. „Každý to říká v soukromí,“ uvedl pro CNN jeden z vysoce postavených demokratů. „Lidé vidí a cítí, jak se dveře zavírají,“ dodal.

„Politický svět prezidenta Joea Bidena kolabuje,“ komentovala ve čtvrtek večer situaci televize NBC News. „Přední spojenci jej veřejně nebo soukromě vyzvali, aby z kampaně odstoupil. Velké finanční příspěvky mizí... Členové jeho vlastní volební operace už vyhlásili, že nemá šanci vyhrát,“ shrnula situaci.

Hovor s Pelosiovou

Podle amerických médií po Bidenově odstoupení volá už i bývalá šéfka americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová či současní lídři Demokratické strany v Kongresu. Ti údajně v uplynulých dnech hlavě státu naznačili, že by měla svůj postoj přehodnotit, aby nepoškodila demokraty v příštích volbách do Kongresu.

O intervenci Pelosiové informovala v noci na pátek televize CNN s odvoláním na čtyři informované zdroje, podle nichž prezidentovi sdělila, že dle průzkumů nemůže v listopadových volbách Trumpa porazit. Zda mu přímo řekla, že by měl z prezidentské kampaně odstoupit, nebylo jasné.

Šéf Bílého domu jí v telefonickém rozhovoru oponoval, že průzkumy mínění viděl a že podle nich vyhrát může, uvedl jeden zdroj. Další zdroj tvrdí, že prezident při zmínce o průzkumech zaujal defenzivní postoj.

Mluvčí Bílého domu Andrew Bates na zprávu CNN o telefonátu s Pelosiovou nereagoval. „Prezident Biden je kandidátem (Demokratické) strany. Plánuje zvítězit a těší se na spolupráci s demokraty v Kongresu, aby prosadil svůj program 100 dní na pomoc pracujícím rodinám,“ uvedl pouze Bates.

Veřejně Pelosiová na otázku, zda si přeje, aby Biden kandidoval, odpověděla, že rozhodnutí je na něm. Řada pozorovatelů si vyjádření vykládá jako odpor vůči Bidenově snaze křeslo v Oválné pracovně obhájit.

Lídr demokratů v Senátu USA Chuck Schumer podle televice ABC News na hlavu státu přímo apeloval, aby kandidaturu vzdala. Schumerův tým zprávu přímo nevyvrátil, sdělil však, že „pokud není zdrojem senátor Chuck Schumer nebo prezident Joe Biden, jedná se o čiré spekulace“.

Znepokojený Obama

Podle deníku The Washington Post (WP) v zákulisí vyjádřil pochybnosti o prezidentových nadějích na vítězství také bývalý šéf Bílého domu Barack Obama, v jehož administrativě Biden v letech 2009 až 2017 působil jako viceprezident.

Obama se bezprostředně po červnové debatě současné hlavy státu zastal. S prezidentem mluvil od té doby jen jednou a v rozhovorech dával jasně najevo, že budoucnost Bidenovy kandidatury je na rozhodnutí prezidenta. Zdůraznil také, že jeho rolí je chránit Bidena a jeho odkaz a odmítl myšlenku, že on jediný může ovlivnit rozhodování šéfa Bílého domu.

V posledních dnech ale i Obama v soukromí vyjádřil názor, že Bidenovy šance na znovuzvolení dramaticky klesly a že prezident musí důkladně zvážit vyhlídky své kandidatury, napsal WP s odkazem na několik informovaných zdrojů.

„Ochranná bublina“

Jeden nejmenovaný vlivný demokrat popsal CNN, že lídr USA se dostal po nepodařené debatě do „nebývalé izolace“. U prezidenta se objevují jen jeho dlouholetí poradci Mike Donilon a Steve Ricchetti, zástupkyně šéfa Bílého domu Annie Tomasiniová a členové Bidenovy rodiny, kteří kolem něj vytvářejí „ochrannou bublinu“.

Schůzky a telefonáty s lidmi, kteří by mohli přinést „špatné zprávy“, podle zdrojů z Bílého domu v posledních dnech ustaly. „Telefony prostě přestaly zvonit,“ konstatoval jeden seniorní demokrat“. Tento úzký okruh lidí řadu demokratů znepokojuje, protože šéf Bílého domu podle nich nemusí dostávat realistická data ohledně toho, jaká je situace kolem jeho kandidatury, upozorňuje CNN.

Konečné rozhodnutí ohledně kandidatury je v zásadě na šéfovi Bílého domu, který již dříve zvítězil v demokratických primárkách. V minulých dnech sice pokračoval v kampani, ve středu ji ale musel přerušit poté, co onemocněl covidem.

Frustrující nejistota

Demokraté by Bidena mohli potvrdit jako kandidáta na prezidenta už zhruba za dva týdny, tedy před nominačním sjezdem v Chicagu konaným od 19. srpna.

Po intervencích kongresových lídrů je hlava státu otevřenější argumentům o ukončení kandidatury, píše list NYT s odvoláním na nejmenované demokraty. „Biden nijak nedal najevo, že by měnil názor ohledně setrvání v kampani, uvedli demokraté, je však ochoten naslouchat hlavním bodům nových a znepokojivých průzkumů a ptá se na to, jak by mohla zvítězit jeho viceprezidentka Kamala Harrisová,“ napsal deník.

Zdroj CNN obeznámený s prezidentovým uvažováním řekl, že hlava státu si nyní v covidové izolaci věci „promýšlí“ a „přemýšlí“ o tom, jak pokračovat ve své kampani za znovuzvolení. Soukromě ale blízkým lidem přiznal, že vzhledem ke všem nepříznivým okolnostem existuje pouze omezená cesta.

Tento zdroj zároveň uvedl, že je nepravděpodobné, že by prezident učinil nějaké prohlášení před víkendem, a varoval, že kdokoli, kdo si myslí, že ví, co Biden nakonec udělá, to ve skutečnosti neví.

„Víme, že Joe Biden musí pracovat na tom, aby ujistil americký lid, že hraje na vítězství,“ řekla v pátek šéfka jeho kampaně Jen O'Malleyová Dillonová. Prezident podle ní „rozhodně“ v boji o znovuzvolení zůstává a vidí „více cest“ k vítězství. Příští týden své aktivity v kampani obnoví, předeslala poradkyně.

Nejistota demokraty pouhých pár měsíců před volbami značně frustruje, protože pokud by prezident z klání odstoupil, strana musí rychle připravit kampaň pro jeho nástupce.

Otazníky kolem výběru nástupce

Pokud by Biden sám odstoupil, o novém kandidátovi by se podle BBC mohlo rozhodnout většinově na srpnovém sjezdu delegátů v Chicagu. Další možnost by pak byla komplikovanější, a to ta, že by demokraté mohli změnit pravidla a hlasovat na sjezdu proti vůli prezidenta.

„Tam je velmi složitý proces, jak by se to mělo stát. Jestli by demokraté automaticky jmenovali viceprezidentku Harrisovou, nebo jestli by uspořádali rychlé miniprimárky, minisoutěž, kde by se představilo vícero kandidátů. Demokraté určitě mají z čeho vybírat,“ poznamenala Ciglerová.

Nahrávám video
Zpravodajka Deníku N Ciglerová k výzvám k odstoupení Joea Bidena
Zdroj: ČT24

Šanci má Harrisová či Buttigieg

Pokud by Biden klání opustil dobrovolně, mohl by jinému kandidátovi poskytnout silnou podporu. Stále větší oblibě se mezi demokraty těší právě Harrisová, která se stala tváří kampaně na ochranu práva na potrat poté, co Nejvyšší soud USA rozhodl o zrušení verdiktu v případu Roe vs. Wade.

Harrisová se osvědčila jako věrná spojenkyně prezidenta a zuřivě obhajovala jeho vystoupení v debatě, připomíná BBC. Připustila sice , že prezident měl „pomalý začátek“, ale tvrdila, že dále poskytl věcnější odpovědi než Trump. Ve dnech po debatě stále opakovala, že stojí za šéfem Bílého domu. „Joe Biden je náš kandidát. Porazili jsme Trumpa jednou a porazíme ho znovu, tečka,“ řekla mimo jiné Harrisová.

Sama se ovšem po celou dobu ve funkci potýká s nízkou oblibou u veřejnosti. Její práci schvaluje 37 procent Američanů, 51 procent s ní nesouhlasí, vyplývá ze zjištění serveru FiveThirtyEight, který průměruje sondáže.

Kamala Harrisová a Joe Biden
Zdroj: Reuters/Leah Millis

V úvahu přichází také stále populárnější guvernérka Michiganu Gretchen Whitmerová, u níž řada expertů očekává prezidentskou kandidaturu v roce 2028. V minulosti vedla kampaň pro Bidena, během svého působení v úřadu guvernéra umožnila uzákonit řadu progresivních politik včetně ochrany přístupu k potratům v Michiganu a přijetí bezpečnostních opatření ohledně zbraní, zmiňuje BBC.

Nástupcem Bidena by se mohl stát rovněž kalifornský guvernér Gavin Newsom, který se často objevuje v televizi, kde chválí prezidenta. I o něm se spekuluje jako o možném kandidátovi pro rok 2028. Podle BBC byl Newsom v posledních letech klíčovým stranickým poslem v konzervativních médiích a loni se zúčastnil debaty proti guvernérovi Floridy Ronu DeSantisovi.

Prezidentské ambice má rovněž ministr dopravy Pete Buttigieg, který kandidoval již v roce 2020 a je často označován za jednoho z nejschopnějších komunikátorů Bidenovy administrativy. Buttigieg během svého působení ve funkci ministra dopravy zvládl řadu krizí. Pomohl dohlížet na vládní reakci na vykolejení vlaku v Ohiu nebo zřícení mostu v Baltimoru.

Pete Buttigieg
Zdroj: Joshua Roberts/Reuters

V médiích se objevuje také jméno guvernéra Pensylvánie Joshe Shapira, který dříve působil jako státní zástupce a během svého působení pracoval napříč stranickými liniemi. Loni dokázal rychle přestavět zřícený most na klíčové dálnici ve Filadelfii.

Šanci by mohl mít i guvernér Illinois JB Pritzker, který se v posledních letech zviditelnil tím, že rázně kritizoval Trumpa na sociálních sítích. Po červnové debatě tento miliardář a dědic hotelového řetězce Hyatt označil exprezidenta za „lháře“ a prohlásil, že je „34násobně odsouzeným zločincem, který se stará jen o sebe“. Pritzker stejně jako Whitmerová prosazuje právo na potrat a větší kontrolu zbraní.

Trumpa by porazila jen Obamová

Z průzkumu CNN po červnové debatě vyplynulo, že viceprezidentka Harrisová by si jako jediná demokratická kandidátka vedla o něco lépe než Biden, když by získala 45 procent hlasů oproti 47 procentům pro Trumpa. Další demokraté, kteří by teoreticky mohli Bidena nahradit, jako Newsom či Buttigieg zaostávají za exprezidentem s podobným odstupem jako šéf Bílého domu.

Nedávno zveřejněný průzkum agentury Reuters IPSOS zjistil, že jedinou osobou, která by mohla v listopadu porazit Trumpa, je Michelle Obamová. Bývalá první dáma ale opakovaně prohlásila, že nemá prezidentské ambice, připomíná BBC.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 2 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 6 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 7 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 11 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...