Těžba plynu v Nizozemsku poškodila tisíce domů i zdraví obyvatel. Skončí navzdory nedostatku

Nahrávám video
Události: Těžba plynu v Nizozemsku
Zdroj: ČT24

Letos může podle Mezinárodní agentury pro energetiku chybět Evropě až třicet miliard kubíků plynu. Jedno z největších světových ložisek se nachází v Nizozemsku. Vláda se ale rozhodla pokračovat v útlumu těžby a plánuje ji definitivně ukončit nejpozději příští rok. Dobývání plynu způsobuje otřesy půdy, které poškodily tisíce domů i zdraví obyvatel.

Sever Nizozemska trápí následky otřesů třicet let. „Lidé musí žít v domech, které nejsou bezpečné. Špatně spí. Prarodiče nemůžou pozvat svá vnoučata,“ uvedl předseda sdružení Groninger Gasberaad Jan Wigboldus.

Těžba plynu v provincii Groningen začala v šedesátých letech. Nestabilní podloží se ozvalo koncem minulého století. V roce 2012 otřáslo zemí i trpělivostí místních chvění o síle 3,5 stupně. Poté vláda rozhodla, že těžba musí postupně skončit. 

Poškozených domů je v regionu 26 tisíc, škody jdou do miliard eur. A netýká se to jenom bydlení.

Kvůli následkům otřesů zavřely i mnohé obchody a služby. Pod zemí ale pořád leží 450 miliard kubíků plynu. Zásoba, která odpovídá trojnásobku ročního dovozu z Ruska do Evropy. A tak s ohledem na krizi zazněla znepokojující otázka: Mohl by Groningen těžbu navýšit? Radní Johan Hamster to ale odmítá.

„Zemětřesení v Groningenu vznikají blíž zemskému povrchu a kvůli tomu mají závažnější následky,“ podotýká Hamster. Největší naleziště v Evropě nejspíš zůstane nedotčené. Aktuálně se těží jen minimum nutné k udržení těžebních strojů v chodu.

Pro případ nouze

„Ložisko může být znovu otevřeno v případě nouzové situace, tedy ve chvílích, kdy lidé v Německu, Estonsku nebo dalších zemích budou opravdu pociťovat nedostatek plynu,“ uvedl také odborník na energetiku z Univerzity Groningen Machiel Mulder.

Místní podle Jana souhlasí s tím využít zdejší plyn v případě kritického nedostatku. „Pokud by nemocnice někde v Nizozemsku nebo domovy pro seniory neměly teplo, je možné tu nějaký plyn vytěžit,“ dodává Wigboldus.

Studie ukázala, že tisíce lidí trpí stresem, protože další otřes je může připravit o bydlení nebo živobytí. I kdyby ale těžba skončila okamžitě, potrvá nejmíň deset let, než se ložisko zklidní. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 13 mminutami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 5 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 5 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 9 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...