„Terorizováním“ Trump vyrazil i proti vyšetřovatelům ruského vměšování

Koncem srpna podnikla vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa kroky proti členům vlastních tajných služeb. Mezi nimi byli prezidentovi kritici nebo lidé, kteří vyšetřovali ruský vliv na prezidentské volby v roce 2016. Americká média hovoří o „očistě“ nebo „terorizování zaměstnanců“. Podle osloveného experta situace působí, jako by Trump používal státní správu k „šikaně svých oponentů“.

„Místo toho, abychom byli upřímní ohledně toho, co si myslíme, budou lidé nyní mlčet nebo říkat Trumpovi to, co chce slyšet,“ řekl jeden bývalý úředník, který chtěl zůstat v anonymitě. Administrativa ho veřejně označila jako součást „ruské konspirace“. Tímto termínem označuje vyšetřování ruského ovlivňování prezidentských voleb v roce 2016.

Během druhé poloviny srpna americká administrativa podnikla kroky, které odborníci z prostředí zpravodajských služeb popsali pro server The Atlantic jako zásadní změnu pro apolitičnost jejich práce. Magazín situaci popsal jako „očistu“ nebo „terorizování zaměstnanců“.

„Je to celkem zjevná snaha, aby ti lidé jeli podle jedněch not a dobře věděli, co si nemůžou dovolit,“ komentoval situaci amerikanista Jiří Pondělíček pro web ČT24. „Už jenom to, že se na vás ta mašinérie vrhne a že se budete muset bránit, i když třeba soud řekne, že to bylo nesmyslné, tak to může trvat měsíce i roky a nikomu se to nechce absolvovat,“ dodal.

„Mohl by to být velmi nevlastenecký člověk“

Na konci srpna agenti FBI provedli razii v domě bývalého Trumpova poradce pro národní bezpečnost Johna Boltona v Marylandu a v jeho kanceláři ve Washingtonu.

Trump později prohlásil, že se o razii u jednoho ze svých nejhlasitějších kritiků dozvěděl z televizních zpráv. Boltona nazval „ubožákem“ a „nepříliš chytrým“. Poté dodal: „Mohl by to být velmi nevlastenecký člověk. To zjistíme.“

Bolton byl vyšetřován během prvního Trumpova funkčního období a během administrativy Joea Bidena kvůli své knize The Room Where It Happened (Místnost, kde se to stalo). Jedná se o memoáry, které zachycují Boltonovu práci pro Trumpa a kritizují prezidentův nedostatek znalostí v oblasti zahraniční politiky.

Na začátku roku 2020 předložil Bolton svůj rukopis k předběžnému posouzení a po jednáních s vládními úředníky provedl změny, aby rozptýlil jejich obavy ohledně možného prozrazení utajovaných informací. Tím se kniha podle odpovědného úředníka stala vhodnou k publikaci, zrekapituloval server The Atlantic.

Trumpova administrativa však nařídila druhé posouzení tehdejším vládním úředníkem Michaelem Ellisem, který je nyní zástupcem ředitele CIA. Ten dospěl k závěru, že text stále obsahuje utajované informace. Úředník odpovědný za předchozí posouzení nesouhlasil a došel k závěru, že administrativa se snaží umlčet politického kritika a pošlapává jeho svobodu slova.

Bolton knihu v červnu 2020 vydal a federální vyšetřovatelé prověřovali, zda nelegálně zveřejnil utajované informace. Bolton však nikdy nebyl obviněn. Je možné, že se objevily nové důkazy o potenciálním trestném činu, které vedly k srpnové razii FBI. Pondělíček zdůraznil, že z těchto důvodů nechce konkrétně Boltonův případ komentovat.

Konec pracovníků tajných služeb

Zatímco agenti ještě balili krabice s Boltonovými věcmi, deník The Washington Post informoval, že americký ministr obrany Pete Hegseth propustil ředitele Úřadu vojenského zpravodajství Jeffreyho Kruseho.

V červnu jeho analytici předložili předběžné hodnocení amerického náletu na Írán, podle něhož bombardéry způsobily relativně omezené škody na tamních jaderných zařízeních. Tím oponovali Trumpovým prohlášením, že tato zařízení byla „zničena“.

Během srpna šéfka tajných služeb Spojených států Tulsi Gabbardová zrušila bezpečnostní prověrky 37 současných a bývalých pracovníků tajných služeb. Několik z nich hrálo klíčovou roli v úsilí o potlačení nebo odhalení ruského vměšování do voleb v roce 2016.

Gabbardová je obvinila z politizace tajných služeb, ale důkazy pro své tvrzení neposkytla. „Zneužili veřejnou důvěru politizací a manipulací se zpravodajskými informacemi, neoprávněným únikem utajovaných informací a/nebo úmyslným závažným porušením standardů metod práce,“ uvedla na síti X šéfka zpravodajských služeb.

Reálné dopady

Dopady vyšetřování na osobní a profesní život pro server Politico popsal Miles Taylor, který během prvního Trumpova funkčního období zastával několik funkcí na ministerstvu vnitřní bezpečnosti.

V roce 2018 anonymně napsal komentář do deníku The New York Times, v němž Trumpa obvinil z „nevyzpytatelného chování“ a označil jeho styl vedení za „impulzivní, konfrontační, malicherný a neefektivní“.

Trump se tehdy proti článku ostře ohradil a v den jeho zveřejnění napsal na Twitteru: „ZRADA?“

Taylor se jako autor článku přiznal těsně před prezidentskými volbami v roce 2020. Na začátku roku 2025 Trump podepsal exekutivní příkaz, kterým nařídil ministerstvu spravedlnosti, aby proti Taylorovi zahájilo trestní vyšetřování.

V důsledku Trumpových výhrůžek v médiích a na sociálních sítích přijal Taylor opatření k zajištění bezpečnosti své rodiny. „Dostali jsme velmi reálné a velmi děsivé výhrůžky od stalkerů,“ přiblížil bývalý vládní zaměstnanec. „I když prezident nevěří svým vlastním slovům o (obvinění Taylora z) vlastizrady – trestného činu, za který hrozí trest smrti –, jeho vlastní příznivci tomu věří a dali nám jasně najevo, že to tak cítí,“ dodal.

„Nemohu dost zdůraznit, jaké to mělo sociální dopady, a neříkám to proto, abych vzbudil soucit,“ sdělil Taylor. „Ztratili jsme velmi blízké přátele, kteří nám řekli: ‚Opravdu s vámi nemůžeme zůstat v kontaktu, když tím procházíte, protože nechceme ohrozit naše podnikání,‘ nebo ‚Máme obavy o naše bezpečnostní prověrky,‘“ dodal.

Taylorova vlastní firma zabývající se vztahy s vládou zkrachovala, protože jeho obchodní partneři nechtěli přitáhnout Trumpovu pozornost. Taylor také zpočátku bojoval s tím, aby našel právníka ve velké advokátní kanceláři, který by ho zastupoval – podle něj to bylo důsledkem Trumpovy zastrašovací kampaně.

„Já si myslím, že rozsahem a intenzitou je to nesrovnatelné s tím, co se dělo dřív,“ popsal Pondělíček kroky Trumpovy administrativy ve srovnání s předchozími vládami.

„Odebírání bezpečnostních prověrek, odebírání ochranky, jako se v poslední době stalo Kamale Harrisové a podobně. To působí tak, že Donald Trump zneužívá pravomoci federální vlády k útokům, nebo lze říct šikaně, svých politických odpůrců,“ dodal amerikanista.

Trump podle něj bude argumentovat tím, že něco podobného se dělo jemu. „U každého případu je vždycky dobré počkat, kam vyšetřování dospěje, jestli případně obvinění obstojí před soudem,“ konstatuje Pondělíček.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 5 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 11 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 17 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...