„Terorizováním“ Trump vyrazil i proti vyšetřovatelům ruského vměšování

Koncem srpna podnikla vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa kroky proti členům vlastních tajných služeb. Mezi nimi byli prezidentovi kritici nebo lidé, kteří vyšetřovali ruský vliv na prezidentské volby v roce 2016. Americká média hovoří o „očistě“ nebo „terorizování zaměstnanců“. Podle osloveného experta situace působí, jako by Trump používal státní správu k „šikaně svých oponentů“.

„Místo toho, abychom byli upřímní ohledně toho, co si myslíme, budou lidé nyní mlčet nebo říkat Trumpovi to, co chce slyšet,“ řekl jeden bývalý úředník, který chtěl zůstat v anonymitě. Administrativa ho veřejně označila jako součást „ruské konspirace“. Tímto termínem označuje vyšetřování ruského ovlivňování prezidentských voleb v roce 2016.

Během druhé poloviny srpna americká administrativa podnikla kroky, které odborníci z prostředí zpravodajských služeb popsali pro server The Atlantic jako zásadní změnu pro apolitičnost jejich práce. Magazín situaci popsal jako „očistu“ nebo „terorizování zaměstnanců“.

„Je to celkem zjevná snaha, aby ti lidé jeli podle jedněch not a dobře věděli, co si nemůžou dovolit,“ komentoval situaci amerikanista Jiří Pondělíček pro web ČT24. „Už jenom to, že se na vás ta mašinérie vrhne a že se budete muset bránit, i když třeba soud řekne, že to bylo nesmyslné, tak to může trvat měsíce i roky a nikomu se to nechce absolvovat,“ dodal.

„Mohl by to být velmi nevlastenecký člověk“

Na konci srpna agenti FBI provedli razii v domě bývalého Trumpova poradce pro národní bezpečnost Johna Boltona v Marylandu a v jeho kanceláři ve Washingtonu.

Trump později prohlásil, že se o razii u jednoho ze svých nejhlasitějších kritiků dozvěděl z televizních zpráv. Boltona nazval „ubožákem“ a „nepříliš chytrým“. Poté dodal: „Mohl by to být velmi nevlastenecký člověk. To zjistíme.“

Bolton byl vyšetřován během prvního Trumpova funkčního období a během administrativy Joea Bidena kvůli své knize The Room Where It Happened (Místnost, kde se to stalo). Jedná se o memoáry, které zachycují Boltonovu práci pro Trumpa a kritizují prezidentův nedostatek znalostí v oblasti zahraniční politiky.

Na začátku roku 2020 předložil Bolton svůj rukopis k předběžnému posouzení a po jednáních s vládními úředníky provedl změny, aby rozptýlil jejich obavy ohledně možného prozrazení utajovaných informací. Tím se kniha podle odpovědného úředníka stala vhodnou k publikaci, zrekapituloval server The Atlantic.

Trumpova administrativa však nařídila druhé posouzení tehdejším vládním úředníkem Michaelem Ellisem, který je nyní zástupcem ředitele CIA. Ten dospěl k závěru, že text stále obsahuje utajované informace. Úředník odpovědný za předchozí posouzení nesouhlasil a došel k závěru, že administrativa se snaží umlčet politického kritika a pošlapává jeho svobodu slova.

Bolton knihu v červnu 2020 vydal a federální vyšetřovatelé prověřovali, zda nelegálně zveřejnil utajované informace. Bolton však nikdy nebyl obviněn. Je možné, že se objevily nové důkazy o potenciálním trestném činu, které vedly k srpnové razii FBI. Pondělíček zdůraznil, že z těchto důvodů nechce konkrétně Boltonův případ komentovat.

Konec pracovníků tajných služeb

Zatímco agenti ještě balili krabice s Boltonovými věcmi, deník The Washington Post informoval, že americký ministr obrany Pete Hegseth propustil ředitele Úřadu vojenského zpravodajství Jeffreyho Kruseho.

V červnu jeho analytici předložili předběžné hodnocení amerického náletu na Írán, podle něhož bombardéry způsobily relativně omezené škody na tamních jaderných zařízeních. Tím oponovali Trumpovým prohlášením, že tato zařízení byla „zničena“.

Během srpna šéfka tajných služeb Spojených států Tulsi Gabbardová zrušila bezpečnostní prověrky 37 současných a bývalých pracovníků tajných služeb. Několik z nich hrálo klíčovou roli v úsilí o potlačení nebo odhalení ruského vměšování do voleb v roce 2016.

Gabbardová je obvinila z politizace tajných služeb, ale důkazy pro své tvrzení neposkytla. „Zneužili veřejnou důvěru politizací a manipulací se zpravodajskými informacemi, neoprávněným únikem utajovaných informací a/nebo úmyslným závažným porušením standardů metod práce,“ uvedla na síti X šéfka zpravodajských služeb.

Reálné dopady

Dopady vyšetřování na osobní a profesní život pro server Politico popsal Miles Taylor, který během prvního Trumpova funkčního období zastával několik funkcí na ministerstvu vnitřní bezpečnosti.

V roce 2018 anonymně napsal komentář do deníku The New York Times, v němž Trumpa obvinil z „nevyzpytatelného chování“ a označil jeho styl vedení za „impulzivní, konfrontační, malicherný a neefektivní“.

Trump se tehdy proti článku ostře ohradil a v den jeho zveřejnění napsal na Twitteru: „ZRADA?“

Taylor se jako autor článku přiznal těsně před prezidentskými volbami v roce 2020. Na začátku roku 2025 Trump podepsal exekutivní příkaz, kterým nařídil ministerstvu spravedlnosti, aby proti Taylorovi zahájilo trestní vyšetřování.

V důsledku Trumpových výhrůžek v médiích a na sociálních sítích přijal Taylor opatření k zajištění bezpečnosti své rodiny. „Dostali jsme velmi reálné a velmi děsivé výhrůžky od stalkerů,“ přiblížil bývalý vládní zaměstnanec. „I když prezident nevěří svým vlastním slovům o (obvinění Taylora z) vlastizrady – trestného činu, za který hrozí trest smrti –, jeho vlastní příznivci tomu věří a dali nám jasně najevo, že to tak cítí,“ dodal.

„Nemohu dost zdůraznit, jaké to mělo sociální dopady, a neříkám to proto, abych vzbudil soucit,“ sdělil Taylor. „Ztratili jsme velmi blízké přátele, kteří nám řekli: ‚Opravdu s vámi nemůžeme zůstat v kontaktu, když tím procházíte, protože nechceme ohrozit naše podnikání,‘ nebo ‚Máme obavy o naše bezpečnostní prověrky,‘“ dodal.

Taylorova vlastní firma zabývající se vztahy s vládou zkrachovala, protože jeho obchodní partneři nechtěli přitáhnout Trumpovu pozornost. Taylor také zpočátku bojoval s tím, aby našel právníka ve velké advokátní kanceláři, který by ho zastupoval – podle něj to bylo důsledkem Trumpovy zastrašovací kampaně.

„Já si myslím, že rozsahem a intenzitou je to nesrovnatelné s tím, co se dělo dřív,“ popsal Pondělíček kroky Trumpovy administrativy ve srovnání s předchozími vládami.

„Odebírání bezpečnostních prověrek, odebírání ochranky, jako se v poslední době stalo Kamale Harrisové a podobně. To působí tak, že Donald Trump zneužívá pravomoci federální vlády k útokům, nebo lze říct šikaně, svých politických odpůrců,“ dodal amerikanista.

Trump podle něj bude argumentovat tím, že něco podobného se dělo jemu. „U každého případu je vždycky dobré počkat, kam vyšetřování dospěje, jestli případně obvinění obstojí před soudem,“ konstatuje Pondělíček.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ ozývá se opět z tisíců demonstrací v USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
Právě teď

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
07:49Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 2 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 3 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 6 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
09:38Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Rusové zasáhli porodnici v Oděse

Nejméně dvě oběti a deset zraněných včetně dítěte si vyžádal rozsáhlý nálet ruských dronů na přístavní město Oděsa na jihu Ukrajiny. O úderech, které zasáhly i porodnici, v sobotu ráno informoval šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusko na Oděsu vyslalo přes šedesát dronů. Dva lidé podle úřadů zemřeli a dva utrpěli zranění při ruském útoku na Kryvyj Rih. Dronové útoky na svém území hlásí i Rusko.
06:49Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...