Téměř polovina populace žije za méně než sedm dolarů na den, uvádí zpráva OSN

Více než miliarda lidí žila v roce 2024 v „akutní multidimenzionální chudobě“, osm z deseti chudých je vystaveno přímým klimatickým rizikům a takřka polovina světové populace žije za méně než sedm dolarů na den. Rozvojový program OSN (UNDP) o tom informoval v Globálním indexu multidimenzionální chudoby za rok 2025 zveřejněném na Mezinárodní den za odstranění chudoby, který připadá na 17. října. I přes významný pokles za poslední desetiletí zůstává světová chudoba jedním z nejnaléhavějších problémů současnosti.

Klimatickým hrozbám, jako jsou extrémní horka, záplavy, sucha nebo znečištění ovzduší, je vystaveno 887 milionů lidí pod hranicí chudoby, uvádí zpráva UNDP. Ta odkazuje na nová data, která ukazují, že chudoba „není pouze samostatným socioekonomickým problémem, ale je hluboce propojena s tlakem na planetu a globální nestabilitou“. Vystavení klimatickým hrozbám dle zprávy zhoršuje každodenní potíže, kterým lidé žijící v chudobě čelí, a prohlubuje jejich znevýhodnění. V tomto kontextu jsou nejvíce zasaženy regiony Jižní Asie a subsaharské Afriky.

Chudoba se však netýká pouze zmíněných regionů, ale potýkají se s ní například i mnohé evropské země. Nedávné zprávy a studie poukázaly na přetrvávající problém chudoby v celé Evropě, přičemž v souvislosti s Mezinárodním dnem za odstranění chudoby byly zveřejněny údaje a poznatky z řady zemí.

Například polské rádio PR odkazovalo na zprávu Evropské sítě proti chudobě, která podotkla, že ačkoliv chudoba v Polsku poklesla z 6,6 procenta na 5,2 procenta, tak 1,9 milionu lidí žije pod hranicí životního minima a relativní chudoba vzrostla na 13,3 procenta, což postihuje přibližně pět milionů lidí. Slovinská televize RTVSLO uvedla, že v roce 2023 žilo pod hranicí chudoby 13,2 procenta Slovinců. Agentura AFP informovala, že 9,8 procenta obyvatel Itálie žilo v roce 2024 pod hranicí chudoby.

Definice závisí na prosperitě

Chápání chudoby se podle webu Our World in Data liší v závislosti na ekonomické prosperitě země a neexistuje tak jednotná definice. Zatímco ve Spojených státech je osoba považována za chudou, pokud má méně než 27,10 dolaru na den, v Etiopii je hranice stanovena více než desetkrát níže – na 2,59 dolaru na den. To znemožňuje porovnání chudoby mezi jednotlivými zeměmi.

Světová banka z toho důvodu přišla s mezinárodní hranicí chudoby ve výši tří dolarů na den, kterou OSN používá k měření po celém světě. Má se tak dle webu Our World in Data jednat o „extrémně nízkou hranici, která má reprezentovat typické hranice chudoby přijaté v nejchudších zemích světa“. Zároveň má jít o částku, která „je mnohem nižší než náklady na zdravou stravu“.

Chudoba klesá, ale nezmizí

Z grafu je patrné, že extrémní chudoba za poslední dekády výrazně poklesla. Our World in Data tvrdí, že se jedná o jednu z nejvýznamnějších změn, které svět za tuto dobu zaznamenal. Dnes žije pod třídolarovou hranicí chudoby o zhruba 1,5 miliardy lidí méně než v roce 1990. V průměru se tak jejich počet snížil o přibližně 42,9 milionu ročně.

Na druhou stranu je rozsah chudoby ve světě i dnes značný. Zhruba jeden z deseti lidí na světě žije za méně než tři dolary denně. Svoji roli sehrála i pandemie covidu, která měla dle webu Our World in Data „strašný dopad na nejchudší obyvatele světa“. Podle Světové banky se počet lidí žijících v extrémní chudobě mezi lety 2019 a 2020 zvýšil o přibližně 50 milionů. Jednalo se tak o první podstatný nárůst za celou generaci. Snižování chudoby se sice od roku 2020 obnovilo, ale pomalejším tempem než dříve.

Web Our World in Data připisuje pokles chudoby za poslední generace silnému ekonomickému růstu zemí, kde většina lidí s nejnižšími příjmy žila, zejména v Asii. Dnes žije tato většina v subsaharské Africe, oblasti, která zažila vysoký populační růst, ale slabý ekonomický růst a zároveň je zasažena dopady klimatické krize.

Jak dál?

Za poslední dvě století dosáhl svět v boji proti chudobě značného pokroku. Ekonomický růst umožnil podle Our World in Data velké části světa opustit extrémní chudobu, nicméně podle standardů dnešních bohatých zemí zůstává svět velmi chudý. Přibližně čtvrtina (24 procent) světové populace žije z méně než pěti dolarů denně, přibližně polovina (52 procent) žije z méně než deseti dolarů denně a 81 procent lidí žije z méně než třiceti dolarů denně – což je hranice chudoby v mnoha nejbohatších zemích světa.

Podle serveru Our World in Data je historie extrémní chudoby zároveň jedním z největších úspěchů i přetrvávajících problémů lidstva. Zatímco většina světové populace se díky hospodářskému růstu a technologickému pokroku dokázala vymanit z nejhorší bídy, některé z nejchudších států zůstávají pozadu. Už před pandemií covidu se odhadovalo, že i v roce 2030 bude v extrémní chudobě žít několik set milionů lidí, přičemž hospodářský útlum po pandemii tyto odhady dále zhoršil.

Our World in Data upozorňuje, že budoucnost boje s chudobou bude záviset na tom, zda se podaří nastartovat udržitelný ekonomický růst v regionech, které z dosavadního globálního rozvoje těžily nejméně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 6 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 12 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...