Tchaj-wan má strach z čínské invaze. Mohla by z něj ale být druhá Ukrajina, míní Procházková

Tchaj-wan se znepokojením sleduje vývoj po dvacátém komunistickém sjezdu v Číně, který v čele potvrdil prezidenta Si Ťin-pchinga na dalších pět let. Pronesl tam, že strana zahrnuje do své charty zmínku o odporu Pekingu vůči nezávislosti ostrovního státu. Nevyloučil přitom ani vojenský zásah. Tchaj-wan v reakci uvedl, že se nevzdá své suverenity a nebude ani dělat kompromisy ohledně svobody a demokracie. Kateřina Procházková z projektu Sinopsis jej v tomto přirovnala k Ukrajině - a uvedla, že má naději, že by Západ Tchaj-wan také podpořil.

„Řešení otázky Tchaj-wanu je věcí čínského lidu a je na něm, aby o ní rozhodl. Budeme i nadále usilovat o mírové znovusjednocení, ale nikdy neslíbíme, že se vzdáme síly. Vyhrazujeme si právo použít k tomu všechny prostředky,“ prohlásil ve svém projevu na sjezdu prezident Si.

Procházková se domnívá, že by z projevu čínského vůdce opravdu mohlo vyplývat, že se Čína pokusí o invazi na Tchaj-wan. „Za tuto pasáž o Tchaj-wanu sklidil Si Ťin-pching největší ovace, soudruzi opravdu tleskali. K tomu ve svém projevu měl několik rétorických frází, kdy hovořil o tom, že se valí kola, která přivezou Čínu ke sjednocení s Tchaj-wanem. Mluvil o kolech dějin, která se nezastaví, nebo také že krev není voda, což znamená, že Tchaj-wanci žíjící na ostrově by si měli uvědomit, že jsou Číňané a sami dobrovolně by měli chtít a bojovat za sjednocení,“ zmínila ve vysílání Událostí, komentářů.

Nahrávám video

Podle ní to mohou být i přípravná slovna před nějakou vojenskou akcí, protože Si Ťin-pching je známý v tom, že je v této rétorice velice otevřený už od svého nástupu.

„Tchaj-wan je pro něj velice důležité téma a nějakou akcí ohledně něj by mohl upevnit svůj budovaný kult osobnosti, bylo by to něco, co by po něm zkrátka zůstalo. Nejsem vojenský analytik, ale myslím si, že se na to Čína dlouho připravuje, víme jak zbrojí a kolik investuje do své armády.“

„Otázka je, jestli by Tchaj-wan nebyl v pozici, stejně jako dnes Ukrajina, tedy kdy přední političtí představitelé vyhlašují, že by byli stoprocentně připraveni se bránit a že tomu obětují vše. Byla by tam tedy velice silná rezistence, a pevně doufám, že i ze strany západních zemí bychom se dočkali stejné reakce, jako v případě podpory Ukrajiny,“ věří Procházková.

„Podpora Ukrajiny byla důležitým signálem i do Pekingu“

Joe Biden je prvním americkým prezidentem, který řekl, že USA by vojensky pomohly Tchaj-wanu. Američtí představitelé jsou ale podle Procházkové obezřetní a spíše hovoří o potřebě „deterrence“ (anglicky zastrašování / odstrašování - pozn. red.), tedy nějakým způsobem udělat maximum proti válce.

„Díky těmto konfliktům také můžeme vidět, jak se svět dělí na demokratickou a nedemokratickou část. Podpora Ukrajiny byla důležitým signálem nejen do Moskvy, ale také do Pekingu. Po olympijských hrách v Pekingu se hovořilo o tom, že jeho plány byly, že v té době to nebude jen Rusko, které začne s invazí. Také Čína měla podobné ambice zkusit se nějak angažovat na Tchaj-wanu. Ale právě západní sjednocenost a rychlá reakce byla takovým varovným signálem a Peking teď velice obezřetně sleduje, co se děje na Ukrajině, protože se učí a reaguje na to, jaké dělá Západ chyby,“ podotkla Procházková.

Podle ní se Tchajwanci snaží vystupovat tak, že spoléhají především na sebe a nikoli na podporu ze strany USA nebo dalších. „Hovoří o své připravenosti, teď poprvé velice otevřené promluvil tchajwanský ministr obrany Čchiou Kchuo-čcheng, který řekl, že mají několikakrokový plán. Připravují se vojenskými cvičeními, takže v první řadě se snaží motivovat národ k tomu, že oni sami musí být připravení a odhodlaní, podobně jako na Ukrajině. Diplomatické vztahy, které mají a budují s Američany, by však měly pomoci k tomu, že v případě invaze nebo anexe by se postavili za Tchajwance,“ myslí si.

Jednota západu by však dokázala Peking odradit, míní sinoložka. „A celkově podpora Evropy, protože Evropa je pro Čínu stále velmi důležitá. Vidíme to na případě Ukrajiny, kde teď lavíruje, i když ze začátku se otevřeně stavěla na stranu Ruska. Když však viděla reakci ze strany Západu, začala být obezřetnější,“ dodala Procházková. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 6 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 12 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...