Tání ledu způsobilo na dráze trhliny. Grónsko musí budovat nová letiště

Nahrávám video

Změny klimatu donutily grónskou vládu k rozhodnutí vybudovat nové hlavní mezinárodní letiště. To stávající do pěti let přestane odbavovat civilní lety. Pod startovací a přistávací dráhou totiž stále výrazněji taje věčně zmrzlá půda.

Osmdesát procent plochy největšího ostrova světa pokrývá dva až tři kilometry silná vrstva ledu. Grónsko se však postupně mění. „Ledový příkrov se odsud od roku 2008 stáhl možná až o čtyři sta, pět set metrů,“ upozornil průvodce Arctic Ice Tours Euald.

Rekordně led odtával v celém Grónsku letos na přelomu července a srpna, kdy udeřila vlna veder. „Staří lidé pořád říkají, že když byli dětmi, ledovce byly mnohem větší a nebezpečnější,“ říká obyvatel Ilulissatu Konrad Seblon.

Ubývání ledu v Grónsku
Zdroj: NASA

Změny se přitom neprojevují jen na ledu. Hlavní spojnici Grónska se světem představuje letiště Kangerlussuaq, které loni registrovalo 11 tisíc přistání a odletů. V dráze ale postupně vznikají trhliny.

Vrstva věčně zmrzlé půdy pod letištěm se totiž se stoupající průměrnou teplotou ztenčuje. „Dokonce někdy cítíte, jak se hýbou budovy. Vždycky se trochu pohybovaly v období mezi létem a zimou. Ale ti z nás, kteří jsou tu už mnoho let, mi říkají, že teď jsou ty pohyby větší,“ uvedl manažer letiště Peter Høgh.

O přestěhování grónského mezinárodního letiště blíž k hlavnímu městu Nuuku se v souvislosti s táním permafrostu mluvilo už před třinácti roky. „Právě zkoumáme možnost postavit přistávací dráhu v Nuuku,“ oznámil v roce 2006 mluvčí společnosti Greenland Air.

Co bylo tehdy možností, už je jistotou: padla rozhodnutí o investorech a budoucí správě. „Nové letiště už se staví v Nuuku a další na severu v Ilulissatu. Dánské letectvo pak převezme odpovědnost za toto letiště,“ sdělil Høgh.

O projekt byl velký zájem z ciziny, jelikož tání ledu odhaluje pevninu s nedotčenými strategickými zásobami nerostných surovin. Americký prezident Donald Trump dokonce letos mluvil o tom, že chce ostrov koupit, což Kodaň okamžitě odmítla.

Grónská samospráva už před rokem rozhodla, že bude dvě nová letiště spolufinancovat s Dánskem. V červnu se pak definitivně úsilí vzdala Čína, která chtěla letiště začlenit do zamýšleného projektu své Polární hedvábné stezky.

  • Před 40 lety – na jaře 1979 – získalo Grónsko, které je formálně součástí Dánského království, vnitřní samosprávu. Největší ostrov na světě, kde je trvale zaledněno na 85 procent území, má vlastní vládu i parlament. Hlavním městem je Nuuk, v Grónsku žije na 56 tisíc obyvatel.
  • Grónsko je formálně součástí Dánského království od roku 1775. V roce 1953 se stalo dánskou provincií. Dánsko dodnes spravuje záležitosti týkající se zahraniční politiky a obrany. O záležitostech grónské domácí politiky rozhodují obyvatelé ostrova sami od roku 1979, kdy Grónsko získalo částečnou autonomii, ta byla dále posílena po referendu v roce 2008, kdy se pod místní správu dostaly i soudy, policie či pobřežní stráž, oficiální jazyk byl změněn z dánštiny na grónštinu.
  • Od roku 1985 má Grónsko vlastní červenobílou vlajku a není členem EU. V roce 2016 se v nezávazném referendu 64 procent obyvatel vyslovilo pro „budoucí nezávislost“ a loni se většina parlamentních stran shodla na „pomalé cestě k nezávislosti“ bez konkrétního data.
  • V roce 2008 získalo Grónsko v rámci posilování autonomie právo udělovat koncese na průzkum a těžbu surovin a jejich využívání, což je vítaný zdroj příjmů, které mají snížit její závislost na dotacích z rozpočtu Dánska. Od té doby udělilo Grónsko několik desítek licencí na průzkum ložisek minerálů, ropy a zemního plynu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...