Takové excesy jsou naprosto nepřijatelné, kritizovala okolnosti mobilizace ruská zákonodárkyně

Kritické reakce na částečnou mobilizaci, kterou vyhlásil šéf Kremlu Vladimir Putin, nezůstaly v ruském prostředí bez odezvy. Ke stížnostem se vyjádřili dva vysoce postavení zákonodárci, kteří přitom patří mezi blízké spojence Putina. Podle nich se mají regionální úředníci situací důkladně zabývat a urychleně vyřešit excesy, jež vyvolaly hněv veřejnosti. Informovala o tom agentura Reuters.

Mobilizace zapříčinila v ruských městech protesty a mnoho lidí začalo utíkat do sousedních států, což způsobilo dlouhé fronty na hranicích. Objevily se zprávy, že předvolání na vojenskou správu dostávají lidé bez předchozí vojenské zkušenosti. To je v rozporu s tím, co tvrdil Putin a ministr obrany Sergej Šojgu – a sice, že mobilizace se týká lidí s určitou vojenskou specializací či bojovou zkušeností.

To přimělo dva politiky k tomu, aby veřejně vyjádřili své znepokojení. Předsedkyně horní komory ruského parlamentu Valentina Matvijenková uvedla, že si je vědoma zpráv o povolávání mužů, kteří by neměli být způsobilí k odvodu. „Takové excesy jsou naprosto nepřijatelné. A považuji za naprosto správné, že ve společnosti vyvolávají ostrou reakci,“ uvedla politička na platformě Telegram, kde zároveň vyzvala oblastní gubernátory, aby zajistili, že částečná mobilizace bude v „plném souladu s nastíněnými kritérii“.

„Pokud se stane chyba, je nezbytné ji napravit,“ napsal na Telegramu předseda dolní komory ruského parlamentu Vjačeslav Volodin. Zároveň přislíbil, že úřady budou na odvolání lidí reagovat.

Šojgu už dříve uvedl, že mobilizace se týká tří set tisíc lidí. Některá nezávislá ruská média mezitím napsala, že se Moskva snaží povolat do zbraně přes milion lidí. Kreml tuto informaci popřel, připomíná Reuters. Ruské bezpečnostní složky podle ochránců lidských práv zatkly už přes dva tisíce lidí, kteří proti mobilizaci tento týden protestovali. 

Podle nezávislého běloruského novináře Tadeusze Giczana se stává nejproblematičtějším ruským regionem Dagestánská republika u Kaspického moře. Při nedělních protestech se tamní obyvatelé sešli na protest proti mobilizaci na dálnici mezi Chasavjurtem a Machačkalou poblíž vesnice Endirei. Demonstranty měla rozehnat střelba.

Ruskou mobilizaci sleduje i Ukrajina a Západ

Mobilizací se zabývají ve svých nejnovějších zprávách o vývoji ruské invaze na Ukrajinu rovněž britské ministerstvo obrany, americký Institut pro studium války (ISW) a ukrajinský generální štáb. Ten ve své svodce píše, že se ruské velení na okupovaných ukrajinských územích snaží omezit práva ruských vojáků, kteří podepsali krátkodobé smlouvy.

„V jednotkách okupantů v Záporožské oblasti bylo oznámeno…, že doba pobytu v bojové zóně od nynějška závisí na rozhodnutí velení,“ píše ukrajinský štáb. Částečná mobilizace podle něj vedla ke zpoždění dovolených a výplat, což zhoršilo morálku u vojáků.

Britské ministerstvo obrany si všímá výzvy ruského poslance Alexandra Chinštejna k rozšíření mobilizace na ruskou Národní gardu, zvanou Rosgvardija. Její jednotky podle Londýna sehrály důležitou roli v bojovém i týlovém zabezpečení invazních sil na Ukrajině a nyní figurují v hlasování, které proruské úřady na okupovaných ukrajinských územích nazývají „referendy o připojení k Rusku“. Kyjev a Západ tyto plebiscity neuznávají. Pseudoreferenda jsou v rozporu s ukrajinským i mezinárodním právem.

„Tyto síly jsou určeny k využití v domácích bezpečnostních rolích a zajištění kontinuity Putinova režimu. Na intenzivní boje, které na Ukrajině zažily, byly obzvláště špatně připraveny,“ domnívá se britské ministerstvo obrany. „S požadavkem potlačit rostoucí domácí disent v Rusku a také operační úkoly na Ukrajině je Rosgvardija velmi pravděpodobně pod zvláštním tlakem,“ dodalo ministerstvo. Podle něho je možné, že úřady mobilizaci využijí k i posílení Rosgvardije.

ISW se zabývá skandály kolem zpráv o mobilizaci ruských občanů, kteří nejsou způsobilí vojenské služby. Analytici institutu vidí možnou příčinu problému v tom, že úřady pověřené povoláním lidí do vojenské služby se snaží zajistit spíše početní stavy než bojovou kvalitu personálu.

„Místní vojenští komisaři plní mobilizační rozkazy způsobem, který naznačuje možný rozpor mezi pokyny ruského ministra obrany Sergeje Šojgua pro částečnou mobilizaci a požadavky na spěch ruského prezidenta Vladimira Putina,“ píše ISW. Zprávy o chaotické distribuci předvolání na vojenskou správu podle něj naznačují, že úředníci cítí značný tlak na co nejrychlejší provedení mobilizace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 6 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...