Syrští uprchlíci zapouští kořeny v Turecku. V některých oblastech jich žije víc než Turků

Nahrávám video
Horizont ČT24: Syřané v Turecku
Zdroj: ČT24

Na území Turecka žije přes tři a půl milionu Syřanů. Jde o nejpočetnější skupinu válečných migrantů na světě. Turečtí politici původně považovali syrské uprchlíky za dočasné hosty, po deseti letech konfliktu v Sýrii a stále neúspěšném hledání jeho politického řešení se však Syřané v hostitelské zemi napevno usazují a v návrat domů už mnozí z nich ani nevěří.

Rodina Šejchána Mahmúda pochází ze syrské provincie Rakka, ale už šestým rokem žije v tureckém Gaziantepu na druhé straně hranice. Šejchán je učitel a po těžkých začátcích vydělá na skromné živobytí. „Před dvěma lety jsem dostal šanci pracovat ve vzdělávacím centru, kam chodím po směně ve škole a naše finanční situace se zlepšila,“ říká.

Jeho děti znají Sýrii už jen z vyprávění. Chlapci strávili většinu svých životů v Turecku, jejich sestra se zde i narodila. „Už si nic nepamatuji. Jen jak začala válka a utekli jsme do Turecka,“ vzpomíná Ibrahim Mahmúd.

Podobně je na tom mnoho dalších. Jeden a půl milionu Syřanů v Turecku, tedy čtyřicet procent, je mladších patnácti let.

Skokový nárůst obyvatelstva

Někteří uprchlíci jsou v Turecku už od začátku války, tedy deset let. V uprchlických táborech zůstává pouze sedmdesát tisíc Syřanů, zbylých tři a půl milionu žije v obcích po celé zemi. „Žijí ve všech 81 provinciích Turecka, nejvíc jich je u hranic, na jihu a jihozápadě Turecka, kde tvoří podstatnou část obyvatelstva. Například v provincii Kilis je to až 80 procent,“ upozorňuje zpravodaj ČT v Turecku Václav Černohorský. 

V provincii Gaziantep tvoří Syřané více než pětinu obyvatelstva. „Podle dřívějších propočtů měl počet obyvatel města přesáhnout dva miliony v roce 2030, ale stalo se to už v roce 2015,“ upozorňuje ředitel úřadu pro migraci v Gaziantepu Önder Yalçın.

Tento skokový nárůst je výraznou zátěží pro místní úřady a infrastrukturu, objevovalo se i napětí mezi Syřany a tureckou populací. „Ale dá se říci, že to byly ojedinělé věci. Velká část Syřanů v zemi zapouští kořeny. Podle některých odhadů v Turecku funguje 10 až 15 tisíc firem, které Syřané přímo vlastní, nebo jsou podílníky společně s tureckými občany,“ dodává Černohorský.

Z hostů jsou stálí obyvatelé

V roce 2016 slíbila Evropská unie přispět Ankaře na výdaje spojené s migrací šesti miliardami eur. Zatím vyplatila čtyři. Radnice Gaziantepu tvrdí, že z nich přímo neviděla nic. „Radnice jsou, co se migrace týče, na frontové linii, ale nikdo je nebere jako seriózního partnera,“ poukazuje Önder Yalçın.

Ankara si stěžovala, že peněz dostává z Unie málo, z evropských metropolí naopak zněly pochyby, zda je Turecko využívá účelně. V posledním roce ale kritiky ubylo, stejně jako běženců, kteří se snaží dostat do Evropy.

Podle OSN loni podniklo cestu z Turecka do Řecka asi 2200 Syřanů. Migrace touto trasou se tak ve srovnání s rokem 2019 snížila o tři čtvrtiny. Částečně se tak stalo kvůli přísným restrikcím zavedeným v Evropě kvůli pandemii koronaviru, podíl má také ochrana řeckých hranic.

Nahrávám video
Zpravodaj ČT Václav Černohorský: Syrští uprchlíci v Turecku zapouští kořeny
Zdroj: ČT24

Velká část syrských uprchlíků se však s životem v Turecku smířila. Mají zde alespoň některé životní jistoty, jako je bezplatná zdravotní péče, přístup na pracovní trh a možnost posílat děti do škol.

Z Turecka zatím nechce ani Šejchán Mahmúd. Směrem na Západ odmítá odejít kvůli odlišné kultuře a do Sýrie vzhledem k bezpečnostní situaci. „Společnost jako celek je v Sýrii zničená. Všichni se na sebe dívají jako na zrádce a v blízké budoucnosti se na tom nic nezmění,“ očekává.

Ibrahim po škole chodí do centra zřízeného městem, kde funguje projekt sbližující místní se Syřany. Během pandemie zároveň slouží těm, kteří nemají počítače pro on-line výuku. „Mám turecké kamarády, chodíme spolu do školy a pak zpátky domů,“ popisuje mladý Syřan svůj život v Turecku.

Podle průzkumů si velká většina Turků přeje, aby se běženci po válce vrátili do vlasti. Stejně tolik jich ale tvrdí, že je to nereálná představa. Za stávajících podmínek lze očekávat, že i v následujících letech většina Syřanů v Turecku zůstane, i když je situace řady z nich složitá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 2 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 7 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 7 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 11 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...