Syrští uprchlíci zapouští kořeny v Turecku. V některých oblastech jich žije víc než Turků

Nahrávám video

Na území Turecka žije přes tři a půl milionu Syřanů. Jde o nejpočetnější skupinu válečných migrantů na světě. Turečtí politici původně považovali syrské uprchlíky za dočasné hosty, po deseti letech konfliktu v Sýrii a stále neúspěšném hledání jeho politického řešení se však Syřané v hostitelské zemi napevno usazují a v návrat domů už mnozí z nich ani nevěří.

Rodina Šejchána Mahmúda pochází ze syrské provincie Rakka, ale už šestým rokem žije v tureckém Gaziantepu na druhé straně hranice. Šejchán je učitel a po těžkých začátcích vydělá na skromné živobytí. „Před dvěma lety jsem dostal šanci pracovat ve vzdělávacím centru, kam chodím po směně ve škole a naše finanční situace se zlepšila,“ říká.

Jeho děti znají Sýrii už jen z vyprávění. Chlapci strávili většinu svých životů v Turecku, jejich sestra se zde i narodila. „Už si nic nepamatuji. Jen jak začala válka a utekli jsme do Turecka,“ vzpomíná Ibrahim Mahmúd.

Podobně je na tom mnoho dalších. Jeden a půl milionu Syřanů v Turecku, tedy čtyřicet procent, je mladších patnácti let.

Skokový nárůst obyvatelstva

Někteří uprchlíci jsou v Turecku už od začátku války, tedy deset let. V uprchlických táborech zůstává pouze sedmdesát tisíc Syřanů, zbylých tři a půl milionu žije v obcích po celé zemi. „Žijí ve všech 81 provinciích Turecka, nejvíc jich je u hranic, na jihu a jihozápadě Turecka, kde tvoří podstatnou část obyvatelstva. Například v provincii Kilis je to až 80 procent,“ upozorňuje zpravodaj ČT v Turecku Václav Černohorský. 

V provincii Gaziantep tvoří Syřané více než pětinu obyvatelstva. „Podle dřívějších propočtů měl počet obyvatel města přesáhnout dva miliony v roce 2030, ale stalo se to už v roce 2015,“ upozorňuje ředitel úřadu pro migraci v Gaziantepu Önder Yalçın.

Tento skokový nárůst je výraznou zátěží pro místní úřady a infrastrukturu, objevovalo se i napětí mezi Syřany a tureckou populací. „Ale dá se říci, že to byly ojedinělé věci. Velká část Syřanů v zemi zapouští kořeny. Podle některých odhadů v Turecku funguje 10 až 15 tisíc firem, které Syřané přímo vlastní, nebo jsou podílníky společně s tureckými občany,“ dodává Černohorský.

Z hostů jsou stálí obyvatelé

V roce 2016 slíbila Evropská unie přispět Ankaře na výdaje spojené s migrací šesti miliardami eur. Zatím vyplatila čtyři. Radnice Gaziantepu tvrdí, že z nich přímo neviděla nic. „Radnice jsou, co se migrace týče, na frontové linii, ale nikdo je nebere jako seriózního partnera,“ poukazuje Önder Yalçın.

Ankara si stěžovala, že peněz dostává z Unie málo, z evropských metropolí naopak zněly pochyby, zda je Turecko využívá účelně. V posledním roce ale kritiky ubylo, stejně jako běženců, kteří se snaží dostat do Evropy.

Podle OSN loni podniklo cestu z Turecka do Řecka asi 2200 Syřanů. Migrace touto trasou se tak ve srovnání s rokem 2019 snížila o tři čtvrtiny. Částečně se tak stalo kvůli přísným restrikcím zavedeným v Evropě kvůli pandemii koronaviru, podíl má také ochrana řeckých hranic.

Nahrávám video

Velká část syrských uprchlíků se však s životem v Turecku smířila. Mají zde alespoň některé životní jistoty, jako je bezplatná zdravotní péče, přístup na pracovní trh a možnost posílat děti do škol.

Z Turecka zatím nechce ani Šejchán Mahmúd. Směrem na Západ odmítá odejít kvůli odlišné kultuře a do Sýrie vzhledem k bezpečnostní situaci. „Společnost jako celek je v Sýrii zničená. Všichni se na sebe dívají jako na zrádce a v blízké budoucnosti se na tom nic nezmění,“ očekává.

Ibrahim po škole chodí do centra zřízeného městem, kde funguje projekt sbližující místní se Syřany. Během pandemie zároveň slouží těm, kteří nemají počítače pro on-line výuku. „Mám turecké kamarády, chodíme spolu do školy a pak zpátky domů,“ popisuje mladý Syřan svůj život v Turecku.

Podle průzkumů si velká většina Turků přeje, aby se běženci po válce vrátili do vlasti. Stejně tolik jich ale tvrdí, že je to nereálná představa. Za stávajících podmínek lze očekávat, že i v následujících letech většina Syřanů v Turecku zůstane, i když je situace řady z nich složitá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 26 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 10 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 17 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 22 hhodinami
Načítání...