Syrské povstalce vede mezinárodně hledaný terorista

Nahrávám video

Obnovené boje na severozápadě Sýrie vyhnaly za poslední týden z domovů na 50 tisíc lidí. Povstalci z Haját Tahrír aš-Šám během několika dní postoupili až k městu Hamá, ve středu je však odtamtud zatlačily protivládní síly. Podle zpráv z místa však situace zůstává nadále dynamická. V čele ozbrojenců stojí Abú Mohamed al-Džawlání – mezinárodně hledaný terorista. Sám se však od tohoto označení distancuje.

Syrští povstalci se prý vydali na – jak doufají – velkou cestu za osvobozením Sýrie od režimu tamního vládce Bašára Asada. Začátek akce jim vycházel, když postupovali provinciemi Idlíb a Aleppo, kde takřka bez boje obsadili mezinárodní letiště. V samotném Aleppu se dostali do paláce, který podle všeho patřil Bašáru Asadovi a strhli tam jezdeckou sochu jeho bratra.

„Povstání vede Haját Tahrír aš-Šám, skupina označená Spojenými státy a OSN jako teroristická organizace,“ přiblížil analytik The Associated Press (AP) Kareem Chehayeb. „Na překvapivém útoku se podílejí také ozbrojené skupiny podporované Tureckem,“ dodal.

Lídrem skupiny je 42letý Abú Mohamed al-Džawlání, který jako mladík odjel v březnu 2003 bránit Bagdád před hrozící americkou invazí do Iráku. Vrátil se po osmi letech, pět z nich strávil v americkém vězení – už ale s kufry peněz a pověřením vůdce takzvaného Islámského státu (ISIS). Ten mu uložil vybudování syrské odnože teroristického hnutí.

V roce 2013 ale vypukla roztržka, když al-Džawlání odmítl rozkaz emíra ISIS Abúa Bakra al-Bagdádího sloučit se s jeho organizací. „Následujícího roku vypukla mezi islamisty válka, která stála životy jednoho tisíce džihádistů,“ uvedl blízkovýchodní zpravodaj ČT Jakub Szántó. IS se tak přesunul na východ Sýrie, kdežto al-Džawláního skupina Džabhat an-Nusra zůstala v provinci Idlíb na severozápadě země, věrná al-Káidě.

Vazby na teroristické organizace

S tou se ale al-Džawlání také rozešel. A nyní v čele vojenského uskupení Haját Tahrír aš-Šám už několik let prohlašuje, že pro Evropu, Spojené státy, pro křesťany ani další náboženské menšiny v Sýrii „není žádnou hrozbou“. „I v době, kdy jsme byli s al-Káidou, jsme byli proti útokům směrem ven. Není třeba klasifikovat lidi jako teroristy a vyhlašovat odměny za jejich zabití,“ tvrdí al-Džawlání.

Jejich dnešní „válka“ prý není bojem proti náboženstvím a sektám, ale za „ukončení útlaku ze strany zločinného režimu proti těmto lidem“, prohlásil v roce 2021.

Tvrdí, že jeho hnutí zaručí všem Syřanům po svržení Asada bezpečí. To je ale ve válečném regionu relativní pojem. ISIS Kurdy v Rakká a Mosulu rovnou zabíjel, al-Džawláního muži je nechali odejít pod stejnou hrozbou. „Začali hrozit lidem, že je zabijí a uřežou jim hlavy. Tak jsme odjeli,“ uvedl Chalíl Ahmad, Kurd vyhnaný z Tall Rifat v Sýrii.

Z Aleppa bojovníci skupiny Hajat Tahrír aš-Šám vyrazili dál, dostali se až k městu Hamá. Odtud je odrazily vládní posily podpořené bombardováním, al-Džawlání a jeho hnutí ale zůstávají v syrské válce významnými hráči. Pro případné spojence je jen otázkou, zda by v případě al-Džawláního úspěchu nebylo jeho zavržení teroristické minulosti a současnosti stejně krátkodobé, jako byla benevolence Talibanu po odchodu Američanů ze země.

Další z blízkovýchodních konfliktů

Podle zpravodaje ČT Szántó je „velice podivné“, že by al-Džawlání, o jehož spojeních s teroristickými aktivitami jsou podrobné informace, nyní vystupoval jako „tolerantní lídr, který by mohl být budoucím vůdcem větší části Sýrie“. I to, že al-Džawlání neschvaloval útoky „směrem ven“, ještě podle zpravodaje neznamená, že není tvrdým islamistou.

Na hodnocení je tak podle něj ještě velice brzy.

Dodal také, že současné nepokoje v Sýrii jsou spojeny s probíhajícím konfliktem na Blízkém východě – ani ne s válkou v Pásmu Gazy, jako spíše střetem mezi židovským státem a libanonským teroristickým hnutím Hizballáh. Připomněl také úzkou provázanost Íránských revolučních gard právě s libanonskými teroristy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 9 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 16 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 21 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...