Su Ťij přišla o výsady Sacharovovy ceny. Europarlamentu vadí její postoj k Rohingům

Evropský parlament pozastavil platnost ocenění myanmarské vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij Sacharovovou cenou. Vedení parlamentu jí vyčítá mimo jiné nelidské zacházení s muslimskou menšinou Rohingů. Su Ťij lidskoprávní cenu získala v roce 1990.

„Toto rozhodnutí je postihem za to, že nečiní dost a akceptuje pokračující zločiny proti komunitě Rohingů v Myanmaru,“ konstatoval mluvčí parlamentu Jaume Duch.

Rozhodnutí Evropského parlamentu neznamená, že někdejší myanmarská opoziční vůdkyně, disidentka a současná lídryně o cenu zcela přišla. Laureátkou ocenění zůstává, nemůže ji ale reprezentovat, například vystupovat jménem Sacharovovy ceny na konferencích či právě na plénu Evropského parlamentu a vyjadřovat se spolu s dalšími laureáty k lidskoprávním otázkám.

Pozastavení platnosti ocenění ve vedení parlamentu není vyústěním konkrétních událostí, ale dlouhodobé debaty, která se v Bruselu vede, přibližuje tamní zpravodaj ČT Lukáš Dolanský. Zdůrazňuje, že jde o velmi silný apel, protože se ještě nikdy v historii nestalo, aby prezidium parlamentu vůbec diskutovalo o tom, zda má nositel ceny být nadále jejím reprezentantem. 

Kvůli Rohingům čelí Su Ťij kritice dlouhodobě

V případě Su Ťij nejde o první podobný krok. Myanmarská politička dlouhodobě čelí kritice za svůj postoj k tamní muslimské menšině Rohingům. Kvůli svému váhavému postoji přišla například o prestižní ocenění Velvyslankyně svědomí, které jí udělila Amnesty International.

Někdejší disidentka stojí v čele Myanmaru od roku 2015, kdy po vyhraných volbách prohlásila, že zemi bude řídit bez ohledu na to, koho parlament oficiálně zvolí hlavou státu. Ve vládě zaujala pozici státního poradce, která odpovídá funkci premiéra. Zároveň zastává i post ministryně zahraničí.

Myanmarské úřady neuznávají Rohingy jako etnikum a mluví o nich jako o nelegálních přistěhovalcích z Bagladéše. Když rohingští povstalci v srpnu 2017 zaútočili na řadu stanovišť barmské policie, armáda zahájila proti příslušníkům této menšiny tažení. OSN označila razie proti Rohingům za etnickou čistku. Su Ťij operaci v počátku podpořila, později odsoudila jakékoli porušování lidských práv.

obrázek
Zdroj: ČT24

Europarlament uděluje cenu nesoucí jméno předního sovětského disidenta Andreje Sacharova každoročně od roku 1988 jednotlivcům či organizacím bojujícím za lidská práva a základní svobody. Pojí se s ní finanční odměna 50 tisíc eur. Vítěze oznamuje na plenárním zasedání Evropského parlamentu jeho předseda poté, co se na něm dohodne s lídry politických frakcí.

Su Ťij obdržela cenu v roce 1990, převzít si ji mohla ale až po 23 letech.

  • Arakanský stát na západě buddhistického Myanmaru byl donedávna domovem více než milionu členů muslimské menšiny Rohingů. Ty vláda pokládá za nelegální přistěhovalce z Bangladéše a neumožňuje jim získat občanství či volit. Podle odhadů jich je kolem 1,1 milionu.
  • Ze země od srpna 2017 uprchlo před násilím do sousedního Bangladéše už přes 700 tisíc Rohingů. Exodus vyvolalo tažení myanmarské armády proti této etnické skupině, kterým vojáci reagovali na útoky rohingských povstalců na řadu stanovišť myanmarských bezpečnostních sil.
  • Podle svědků vojáci při raziích vraždili a znásilňovali rohingské civilisty a vypalovali rohingské vesnice. V lednu 2018 se na základě dohody mezi Myanmarem a Bangladéšem měli začít muslimští uprchlíci do míst svých bývalých domovů vracet, začátek repatriací byl ale odložen.
  • V únoru téhož roku pak vyšlo najevo, že opuštěné rohingské vesnice byly srovnávány se zemí buldozery. Ochránci lidských práv upozorňují, že může jít o snahu smazat důkazy o násilnostech. Myanmar tvrdil, že jen připravuje podmínky pro návrat uprchlíků. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 9 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 15 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 21 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...