Boj za práva dělníků se v komunistické Číně trestá. Vláda se snaží umlčet studentské aktivisty, kteří spojují síly s dělníky a usilují o zlepšení pracovního práva. Desítky aktivistů už policie zatkla, další zastrašuje. Obviňuje je z rozvracení státní moci a poškozování mezinárodní pověsti Číny.
Studentská kampaň za pracovní právo se stala noční můrou čínské komunistické strany. Hnutí začalo vzpourou v jedné továrně a během měsíců se protesty rozšířily na několik univerzit v Číně. Studenti se teď chopili myšlenek Mao Ce-tunga, Karla Marxe nebo Vladimira Lenina a s jejich učením v zádech vyjadřují solidaritu s dělníky, kteří protestují proti špatným pracovním podmínkám.
„Dělníci uplatnili zákonné právo na založení odborů, ale znemožnili jim to jako nezákonné organizování a uvěznili je. Studenti se dobrovolně zapojili do kampaně za jejich práva,“ přibližuje počátek hnutí Jenny Chanová z Hongkongské polytechnické univerzity.
Studenti tvrdí, že nezpochybňují autoritu prezidenta Si Ťin-pchinga. Jde jim ale o obyčejné pracující, kteří jsou paradoxně důležitou součástí identity vládnoucí strany. I přesto, že je kampaň relativně malá, čínské vedení má ze studentských hnutí obavy. Vláda se proto snaží kampaň umlčet: desítky aktivistů pozatýkala a maže komunikaci na sociálních sítích. Některé také zastrašuje a ukazuje jim videa s vynuceným doznáním zadržených.
Za čínské studenty tak mluví někteří akademici ve svobodnějším Hongkongu. „Je to další kruté zacházení vlády s občanskou společností,“ říká Jenny Chanová. Vláda se studentských hlasů bojí o to víc, jak se blíží třicáté výročí krveprolití na náměstí Nebeského klidu, kde hráli studenti hlavní roli.
Vláda ale cílí i přímo na dělníky a zakazuje třeba odbory. Přesto jsou protesty kvůli pracovnímu právu v Číně běžné. „Napříč Čínou existuje několik skupin dělníků odhodlaných bojovat za svá zákonná práva a získat to, na co mají nárok,“ říká Geoff Crothall z organizace China Labour Bulletin.
