Střelba zní americkými školami často. V nejhorších masakrech zemřely desítky lidí

Americké školy jsou neslavně proslulé střeleckými útoky. Někteří kritici viní vstřícné zákony ohledně vlastnictví zbraní, kvůli kterým je pro studenty poměrně jednoduché se dostat ke střelné zbrani a způsobit neštěstí. Obhájci legislativy však tuto souvislost odmítají a hledají příčiny jinde. První datovaný případ se odehrál už v roce 1840 ve Virginii, kdy student zastřelil profesora práv na místní univerzitě. S příchodem nového milénia se počet útoků prudce zvýšil. Zde je přehled pěti nejhorších masakrů na školách v americké historii, kromě úterního z Uvalde, které se řadí jako třetí nejvražednější v historii.

Nejhorší střelecký útok na amerických školách se stal 16. dubna 2007, kdy Seung-Hui Cho, třiadvacetiletý vysokoškolský student univerzity a občan USA pocházející z Jižní Koreje, zabil dvěma poloautomatickými pistolemi 32 lidí a 17 dalších zranil. Incident, známý jako Masakr ve Virginia Tech, se odehrál v areálu Virginského polytechnického institutu a státní univerzity v Blacksburgu ve Virginii. 

K první střelbě došlo v ubytovně West Ambler Johnston Hall, kde byli zabiti dva lidé; hlavním útokem byla střelba ve škole v Norris Hall, budově s učebnami, kde Cho řetězem zavřel hlavní vchodové dveře a střílel do čtyř učeben a na schodišti, přičemž zabil dalších třicet lidí. Když policie vtrhla do Norris Hall, Cho se smrtelně postřelil do hlavy. Šest dalších osob bylo zraněno při skoku z okna, aby Choovi unikly.

Choovi byl dříve diagnostikován selektivní mutismus a těžká deprese. Po většinu střední školy a na gymnáziu se mu dostávalo terapie a speciální pedagogické podpory. Po vyšetření prohlásil odborník ve Virginii Choa za duševně nemocného a nařídil mu docházet na léčbu. Protože však nebyl umístěn do ústavu, bylo mu povoleno nakupovat zbraně.

Útok přiměl stát Virginie k odstranění právních kliček, které umožňovaly osobám, jež byly uznány za duševně nevyrovnané, nakupovat zbraně bez odhalení Národním systémem okamžité kontroly kriminality (NICS). Vedl také k přijetí jediného významného federálního opatření na kontrolu zbraní v USA od roku 1994, zákon podepsal prezident George Bush mladší 5. ledna 2008. 

Masakr na Columbine High School

Patrně nejproslulejším střeleckým útokem na školách v USA je čin dvou studentů, osmnáctiletého Erica Harrise a o rok mladšího Dylana Klebolda, z 20. dubna 1999 na Columbine High School ve státě Colorado. Pachatelé, studenti dvanácté třídy (maturanti), zavraždili 12 studentů a jednoho učitele. Slovo „Columbine“ se stalo synonymem pro střelbu na školách, jelikož se v té době jednalo o nejsmrtelnější střelbu na střední škole v dějinách USA, která inspirovala desítky napodobitelů, včetně mnoha smrtelnějších útoků po celém světě. Patří mezi ně mimo jiné již zmíněný útok ve Virginia Tech a střelba na Sandy Hook Elementary School a na Stoneman Douglas High School (níže). 

Nejhorší část masakru se stala ve školní knihovně, kde Harris a Klebold zabili deset studentů a následně zde spáchali sebevraždu. Dalších jednadvacet osob bylo zraněno střelbou a došlo také k přestřelce s policií. Podle původního plánu střelců měly ve školní jídelně vybuchnout dvě propanbutanové bomby. Ty však selhaly, a tak útočníci začali své spolužáky likvidovat „ručně“.

Dvojice zabijáků začala s nekontrolovatelnou střelbou už před vchodem do školy a pokračovala na chodbách. Pak oba střelci vnikli do knihovny a stříleli na schovávající se studenty, zatímco situaci krutě komentovali. Ve školní jídelně odpálili nevybuchlou propanovou bombu Molotovem a vrátili se zpět do knihovny, kde si vyměnili několik výstřelů s policisty venku a následně oba spáchali sebevraždu.

Motivy obou útočníků zůstávají neznámé, avšak FBI vyšetřování uzavřela s tím, že oba trpěli psychickými poruchami - Harris měl být klinický psychopat, zatímco Klebold trpěl depresemi a touhou zemřít. Oba nebyli v kolektivu příliš oblíbení a během studia byli opakovaně šikanováni. Případ se stal mediálně velice propíraným právě také kvůli problematice depresivních teenagerů a jejich násilností vyvolaných nenávistí k ostatním. Některé metalové skupiny na incident odkazují ve svých textech nebo dokonce na fanouškovském zboží. 

Nahrávám video
Masakr na střední škole Columbine před 20 lety změnil pravidla policejních zásahů
Zdroj: ČT24

Základní škola Sandy Hook

Druhým nejvražednějším útokem v americké historii byla masová vražda ze 14. prosince 2012, kdy dvacetiletý Adam Lanza zastřelil 26 lidí na základní škole Sandy Hook v Newtownu v Connecticutu. Lanza nejprve doma zastřelil svou matku a následně odjel do osm kilometrů vzdálené základní školy, kde zastřelil 20 dětí ve věku šesti až sedmi let a šest dospělých zaměstnanců. Když do školy dorazili první policisté, Lanza spáchal sebevraždu střelou do hlavy. Později u něj byly nalezeny tři zbraně. 

Zpráva vydaná v listopadu 2013 úřadem státního zástupce státu Connecticut dospěla k závěru, že Lanza jednal sám a své činy naplánoval, ale neuvedla, proč tak učinil a proč se zaměřil na školu. V soudní zprávě vydané v listopadu 2014 se uvádí, že Lanza trpěl Aspergerovým syndromem a jako teenager měl deprese, úzkostné stavy a obsedantně-kompulzivní poruchu. Zpráva případ uzavřela s tím, že „jeho závažné a zhoršující se internalizované psychické problémy v kombinaci s atypickým zaujetím pro násilí a přístupem ke smrtícím zbraním se ukázaly jako recept na masovou vraždu“.

Střelba podnítila obnovení debaty o kontrole zbraní ve Spojených státech, včetně návrhů na zavedení všeobecného systému prověřování minulosti a na novou federální a státní legislativu týkající se zbraní, která by zakázala prodej a výrobu některých typů poloautomatických střelných zbraní a zásobníků, do nichž se vejde více než deset nábojů.

Masakr na Texaské univerzitě

V Texasu byli kromě úterního masakru svědky masového střílení již před více než padesáti lety. Dne 1. srpna 1966 pětadvacetiletý Charles Whitman, veterán námořní pěchoty, vzal pušky a další zbraně na vyhlídkovou terasu na věži hlavní budovy Texaské univerzity v Austinu a pak začal bez rozdílu střílet na lidi v okolním kampusu a na ulicích. Během následujících 96 minut zastřelil 14 lidí včetně nenarozeného dítěte a zranil 31 dalších osob. Incident skončil, když se k Whitmanovi dostali dva policisté a jeden civilista a zastřelili ho. V té době šlo o první větší incident střelby na školách.

V březnu 1966 navštívil Whitman psychiatra na univerzitě, kde studoval architekturu, kterému si stěžoval na divné myšlenky, na rozvod svých rodičů a na stres ve škole i v práci. Hovořil také o depresích a sebevraždě. Lékař mu předepsal antidepresiva. Whitman návštěvy u psychiatra později označil za zbytečné a neužitečné.

Poslední červencový den roku 1966 Whitman nejprve ubodal svou matku a poté ve spánku zabil i svou ženu. Na místech svých hrůzných činů zanechal vzkazy, ve kterých všeho litoval. Současně ale napsal, že si již delší dobu představoval, že zabije osoby, které nadevše miluje. Rozepsal se také o své životní pojistce, která měla být použita po jeho smrti na výzkum poruch mozku, který by zabránil dalším obdobným tragédiím.

Následující den se dostal na svou starou univerzitní identifikační kartu ozbrojen několika puškami a pistolemi do areálu „své“ Texaské univerzity a výtahem se vydal na zdejší vyhlídkovou věž. První obětí byla recepční vyhlídkové věže, další dva lidi zastřelil Whitman na schodišti v době, kdy se snažil ve věži zabarikádovat. Před polednem začal střílet z věže a kromě studentů a pedagogů zastřelil i jednoho zasahujícího policistu. Kolem půl druhé odpoledne se dvěma policistům podařilo Whitmana konečně zastřelit.

Jeho pitva odhalila, že měl nádor na mozku, lékaři se ale přiklonili k tomu, že rakovina nebyla bezprostřední příčinou jeho hrůzného činu, který byl několikrát zfilmován. Ve snímku s názvem Smrtící věž z roku 1975 si například Whitmana zahrál Kurt Russel.

Stoneman Douglas High School

Dalším brutálním skutkem se do americké historie zapsal devatenáctiletý Nikolas Jacob Cruz, když 14. února 2018 zastřelil 17 lidí a dalších 17 zranil na střední škole Stoneman Douglas High School v Parklandu na Floridě. Bývalý student školy Cruz z místa činu utekl, vmísil se mezi ostatní studenty a přibližně o hodinu později byl bez incidentu zatčen v nedalekém Coral Springs. Cruz byl problematickým studentem s násilnickými sklony, a v lednu 2018 bylo jeho znepokojivé chování oznámeno místní pobočce FBI, která však na oznámení nereagovala.

Úřad šerifa okresu Broward se dočkal rozsáhlé kritiky za to, jak postupoval při policejní reakci, a to jak za to, že nereagoval na dlouhodobé záznamy o Cruzově výhrůžném chování, tak za to, že zůstal před školou, místo aby se mu okamžitě postavil. To vedlo k rezignaci několika policistů, kteří na místě zasahovali, a k odvolání šerifa. Přeživší studenti založili skupinu Never Again MSD, která lobbuje za kontrolu zbraní. Dne 9. března 2018 guvernér Floridy Rick Scott podepsal zákon, který zavedl nová omezení floridských zákonů o zbraních a umožnil také ozbrojení řádně vyškolených učitelů a najímání školních strážníků.

Cruz se 20. října 2021 přiznal ke všem obviněním a za své činy se omluvil. Vynesení rozsudku se očekávalo v lednu 2022, ale později bylo odloženo na únor 2022, poté na duben 2022 a poté opět na 27. června 2022.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 1 hhodinou

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 2 hhodinami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 4 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 6 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 8 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 10 hhodinami
Načítání...