Stěrače stírají díky makléřce z Alabamy. Inspirovala ji jízda tramvají

Mrazivá cesta tramvají zasněženým New Yorkem stála před 120 lety za vynálezem zařízení, které se stalo nedílnou součástí dopravních prostředků a dodnes řidičům umožňuje bezproblémovou jízdu navzdory silnému dešti či vánici. Nápad na výrobu stěrače dostala v lednu 1903 Američanka Mary Andersonová, a i když se její vynález později rozšířil po celém světě, ona sama na patentu nevydělala ani cent. Stejně jako řada dalších vynálezců totiž trochu předběhla dobu – a objevila zařízení, které svět ještě tak úplně nepotřeboval.

Mary Andersonová pocházela z Greene County v americké Alabamě. Narodila se v únoru roku 1866 Johnu a Rebece Andersonovým, rodina žila na plantáži Burton Hill. Měla sestru Fannie, která ji vždy podporovala a byla jí nablízku. V roce 1870 jim ale zemřel otec a matka přemýšlela, co s dcerami dál. Bylo po americké občanské válce, období takzvané rekonstrukce a Rebeca se rozhodla, že se s dcerami přestěhuje do největšího města Alabamy – Birminghamu. 

Mladé Mary se obrátil život vzhůru nohama. Město ji okouzlilo svou rychlostí, výstavbou a rozvojem. Začala pronajímat byty, domy a stala se z ní obchodnice s realitami. V Birminghamu také vybudovala bytový dům.

V roce 1893 se ale odstěhovala do Fresna v Kalifornii, kde provozovala ranč a vinici. Po pěti letech se vrátila domů, aby pomohla s péčí o nemocnou tetu. Právě díky tetinu jmění – kufru plnému šperků a zlata – vedla rodina život bez finančních potíží.

Jeden mrazivý den v New Yorku

Psal se leden roku 1903. Andersonová si vzala část dědictví po tetě a vyrazila za dobrodružstvím do New Yorku. Jednoho mrazivého a deštivého dne jela ve městě tramvají, když si všimla, že řidič kvůli sněhu téměř nevidí přes přední sklo. Musel během jízdy vystrkovat hlavu ven z okna a několikrát zastavit, aby čelní sklo tramvaje očistil. Ve voze byla strašná zima a cestující byli zmrzlí.

Cesta byla dlouhá a Mary začala přemýšlet, jak řidiči pomoct. Mohl by mít čisté přední sklo, aniž by otevíral boční okno? Zařízení by mohl ovládat zevnitř, napadlo Mary, která viděla, že problémy mají všichni řidiči, ať už tramvají nebo automobilů.

„V životě neviděla sníh a nevěřila vlastním očím, když jela ve vánici v tramvaji. Spíš nejela než jela, protože řidič neustále vyskakoval ven, aby si utřel sklo. Andersonová přišla domů a připevnila stěrku na drát, který se dal prostrčit kabinou vozu a na konci ovládat pomocí držadla. A bylo to. Tramvaj mohla jet plynule a řidič si mohl okno utírat zevnitř,“ popsala stanici BBC spisovatelka Deborah Jaffeová, autorka knihy Ženy vynálezkyně (Ingenious Women).

Patent č. 743 801

Sedmatřicetiletá realitní makléřka si po návratu do Alabamy najala technika, který podle jejího nápadu sestavil konstrukci stírací lišty, která by se připojila k interiéru auta a umožnila řidiči ovládat stěrače zevnitř. Žádost o patent si Andersonová podala 18. června 1903.

Andersonová pak 10. listopadu získala na své zařízení na čištění oken pro auta a další vozidla americký patent číslo 743 801. Snažila se ho prodat, ovšem bez úspěchu. Všechny společnosti, které oslovila, její stěrače odmítly kvůli nedostatečné poptávce.

Žena dokonce čelila kvůli svému vynálezu posměškům, lidé poukazovali na to, že stěrače rozptylují řidiče a mohou způsobit nehodu. Andersonová byla kritikou natolik znechucená, že svůj vynález přestala prosazovat.

Přesto se o pár let později stěrače stávají běžnou výbavou amerických vozů. Patent Andersonové ale v roce 1920 vypršel a Mary tak přišla o veškerá práva a nevydělala ani cent. 

V roce 1922 začal Cadillac jako první montovat stěrače do svých vozů jako součást standardní výbavy. Například u škodovek se první stěrače objevily o něco později, protože první modely neměly čelní sklo. Šlo až o poslední vůz značky Laurin & Klement a první model firmy Škoda, a to typ L&K-Škoda 110, který se vyráběl v letech 1925 až 1929.

Mnoho vynálezců

Andersonová však nebyla jediná, která si nechala v roce 1903 vynález stěračů patentovat. Už v březnu získává patent na „čistič oken kabin lokomotiv“ Kanaďan Robert Douglas. V říjnu stejného roku to pak zkouší irský vynálezce James Henry Apjohn, který si nechal 9. října patentovat „zařízení na čištění oken vagónů, motorových vozidel a dalších skel“. 

Podobný osud, jaký měla Andersonová, čekal i další vynálezkyni. Američanka Charlotte Bridgewoodová vycházela z ruční konstrukce, kterou poprvé představila Mary. V roce 1917 si nechala patentovat první elektricky ovládané stěrače, stejně jako Mary Andersonová na svém vynálezu ale nikdy nevydělala, protože než se stihl uchytit v praxi, vypršela jeho platnost.

Síň slávy

Andersonová se rozhodla, že se vrátí do Birminghamu, kde se věnovala realitám. Když ve 20. letech 20. století zemřel její švagr, opět zůstala se svou sestrou Fannie a matkou sama. Spravovala dům, ve kterém ženy také společně bydlely. Zemřela ve věku 87 let ve svém letním sídle ve městě Monteagle ve státě Tennessee. 

Oznámení o úmrtí Mary Andersonové v novinách
Zdroj: Birmingham Public Libraly

V roce 2011 byla uvedena do Národní síně slávy vynálezců. „Když si vzpomenu na Mary Andersonovou, vybaví se mi průkopnice, podnikatelka a žena, která si skutečně chtěla razit vlastní cestu,“ řekla výkonná prezidentka pro výběr do síně slávy Rini Paivaová.

Podle ní Andersonová skutečně předběhla svou dobu. „Byla to průbojná žena,“ prohlásila. Pro vynálezkyni to podle ní muselo být těžké, když přišla s něčím, co vlastně ještě ani nebylo potřeba. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 49 mminutami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 1 hhodinou

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 3 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 5 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 7 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 9 hhodinami
Načítání...