Stejnopohlavní manželství z členské země musí uznávat celá EU

Nahrávám video

Země Evropské unie musejí uznávat manželství stejnopohlavních párů uzavřená v souladu se zákonem v jiné členské zemi, rozhodl Soudní dvůr Evropské unie. Podle něj Polsko pochybilo, když neuznalo manželství dvou polských občanů uzavřené v Německu s odůvodněním, že polské právo nepovoluje sňatek osob stejného pohlaví. Tuzemské úřady říkají, že pro Česko se nic nemění. Právníci ale jednotní nejsou.

„Odmítnutí uznat manželství dvou občanů Unie, které bylo legálně uzavřeno v jiném členském státě a v němž tito občané využili své svobody volného pohybu a pobytu, je v rozporu s unijním právem, protože zasahuje do této svobody, jakož i práva na respektování soukromého a rodinného života,“ odůvodnil rozhodnutí soud.

Dva Poláci Jakub a Mateusz Trojanovi, kteří v roce 2018 uzavřeli manželství v Německu, kde žijí, v Polsku chtěli pobývat jako manželský pár a požádali o přepis německého oddacího listu do polské matriky. Poté, co jejich žádost byla zamítnuta, manželé rozhodnutí soudně napadli. Polský nejvyšší správní soud, který se záležitostí zabýval, se ve věci obrátil na Soudní dvůr Evropské unie.

Soudní dvůr připomněl, že i když pravidla týkající se manželství spadají do pravomoci členských států, tyto státy mají při výkonu povinnost dodržovat unijní právo. V případě, že pár stejného pohlaví uzavře manželství a žije rodinný život v jednom státě, musí mít podle soudu jistotu, že v něm bude moci pokračovat po návratu do země původu.

Neznamená to tedy, že země musejí povolit sňatky homosexuálních párů ve svém vnitrostátním právu, nemohou však diskriminovat stejnopohlavní páry tím, že neuznají jejich manželství uzavřené jinde v rámci EU, dodal soud.

Dopad na Česko

Iniciativa Jsme fér, která v Česku prosazuje manželství pro všechny, verdikt uvítala. „Rozsudek budeme detailně analyzovat, ale už nyní je jisté, že Česká republika bude muset nově uznávat manželství stejnopohlavních párů uzavřená v jiných zemích EU jako manželství – nikoli jen jako české partnerství. Tento rozsudek je dalším potvrzením, že rovnost není výjimkou, ale evropským standardem: rovné manželství je dnes realitou ve 22 členských státech EU,“ komentoval mluvčí iniciativy Filip Milde. Podle něj polský pár, který se obrátil na soud, jednal odvážně a pomohl zlepšit život v EU.

Rozhodnutí platí i pro Česko. Podle dotčených ministerstev ale žádné změny potřeba nebudou. Někteří právníci to ale vidí jinak. „Pokud čeští občané v zahraničí – například v Německu, kde to možné je – uzavřou manželství, v matrice se to objeví jako partnerství, které je staveno na roveň manželství,“ komentoval mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.

Podle mluvčí resortu vnitra Hany Malé rozhodnutí „nebude mít zásadní dopad do praxe českých matričních úřadů“. „(Ta) již delší dobu akceptuje stejnopohlavní svazky uzavřené v cizím státu,“ sdělila.

Odborník na civilní právo Petr Bezouška z Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci si ale myslí, že pokud na českou matriku dorazí stejnopohlavní pár z Česka, jenž uzavřel sňatek v Německu, měl by mu být umožněn skutečně zápis manželství.

Politici: České zákony už svazky upravují

Politici oslovení ČT v reakci na rozhodnutí Soudního dvora EU upozornili především na to, že české zákony už svazky stejnopohlavních párů upravují. „Domnívám se, že by jednotlivé země v tomto měly mít svůj prostor, aby si o tom rozhodly samy,“ konstatoval místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček.

Podle poslance KDU-ČSL Jana Bartoška jednotlivým unijním státům „není možné tímto způsobem vnucovat legislativu“.

„Je určitě dobré, aby členské státy měly co nejvíce suverenity,“ myslí si poslanec Libor Vondráček (Svobodní klub SPD).

Poslankyně Kateřina Stojanová z Pirátů připomněla, že její strana během debat o přijímání partnerství na problematiku upozorňovala. „Zde přijímáme institut, který se jinak jmenuje a stále obsahově nenaplňuje práva a povinnosti manželství,“ kritizovala.

Novou formu partnerství v Česku během prvního půlroku existence uzavřelo 962 stejnopohlavních párů. Zvláštní matrika v Brně pak za stejné období zapsala 44 partnerství uzavřených v cizině.

Stejnopohlavní sňatky v zahraničí

V západní Evropě a ve Skandinávii rovnost manželství platí. Itálie a některé balkánské země uznávají registrované partnerství. Nejméně vstřícné jsou některé státy na východě.

Podle Mezinárodního sdružení leseb, gayů, bisexuálů, transgenderových osob a intersexuálů (ILGA) patří Polsko spolu se Slovenskem, Litvou a Rumunskem k zemím EU, které mají obzvláště omezující pravidla ohledně rodinného života příslušníků komunity LGBT+.

Slovensko aktuálně neuznává prakticky žádné právní svazky pro osoby stejného pohlaví – včetně registrovaného partnerství. Už od roku 2014 zdejší ústava definuje manželství pouze jako svazek muže a ženy. Nedávná novela ústavy ze září pak znemožňuje stejnopohlavním párům osvojit si dítě. Komplikované postavení nově mají i manželé, z nichž jeden změnil nebo se chystá změnit pohlaví. V takovém případě totiž nový návrh dokonce umožní zánik manželství bez ohledu na vůli partnerů.

V Polsku úsilí proevropské vlády premiéra Donalda Tuska prosadit návrh zákona o registrovaném partnerství podle Reuters brzdí odpor konzervativního koaličního partnera Polské lidové strany (PSL). Nacionalistický prezident Karol Nawrocki uvedl, že by vetoval „jakýkoliv návrh zákona, který by podkopal ústavou chráněný status manželství“ stanovený jako svazek mezi mužem a ženou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 3 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 15 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...